Splynutí s přírodou - Chrysler Natrium
Každá automobilka se ve svém vývoji zabývá tím, jak mimo jiné i co nejméně
uškodit životnímu prostředí. Právě proto v našich vozech pracuje propracovaná
elektronika, která řídí spalování tak, aby bylo do ovzduší vypouštěno co nejméně
škodlivých plynů. Už nyní víme, že benzínový / naftový pohon je z hlediska
ekologie překonaný. [\"./obrazky/chrysler.jpg\"]Další z konceptů, který využívá
alternativní palivo je Chrysler Natrium. Projekt odstartoval před osmnácti
měsíci a měl za úkol veřejnosti předvést, že i jiné pohony než na ropné látky
mohou být z hlediska jízdních výkonů a komfortu přepravy srovnatelné. Speciální
pohonné ústrojí je zabudováno v jinak klasickém vozu třídy MPV Chrysleru
Voyager. Základem pohonu je substance \"Natriumbortetrahydrid\" ( NaBH4).
Vzhledem k tomu, že v látce je obsažen jeden atom sodíku, jeden bóru ale hned
čtyři vodíku, zdálo se konstruktérům velmi výhodné využít toho při získávání
plynného vodíku, při jehož chemické reakci s kyslíkem na vodu vzniká elektrický
proud, který už přímo pohání elektromotor. Konstruktéři zvolili tuto substanci z
několika důvodů. Předně. NaBH4 je prakticky neškodná látka. Není jedovatá,
toxická není to ani hořlavina ani výbušnina, proto na rozdíl od samotného vodíku
je jeho skladování nepříliš složité. Právě skladování vodíku činilo největší
problém při vývoji vodíkového pohonu, protože jeho skladování pod vysokým tlakem
a nebo za velmi nízkých teplot bylo velkým technickým oříškem v případě, že by
se vodíkové nádrže měly stát součástí běžných vozů. Celý pohonný systém včetně
příslušenství je zabudován v podlaze vozu tak, aby byl co nejméně zmenšen
komfort cestujících. Stejně tak, aby zůstaly zachovány dobré jízdní vlastnosti
vozu díky nízko položenému těžišti. Vůz s tímto pohonem dosahuje největší
rychlosti 129 km/h, což je rychlost sice nepříliš vysoká, ale na druhou stranu
zase pro běžný provoz vcelku dostatečná. Stejně tak i zrychlení z 0 na 100 km/h
za 16 vteřin je překvapivě svižné zvláště v případě, když si uvědomíme, že o
pohon vozu se stará elektromotor o výkonu 35kW. Díky použití elektromotoru a
jeho skvělé pružnosti ve všech otáčkách nebylo nutno ani použít převodovky. Jde
zcela jistě o zajímavou konstrukci, ale těžko odhadovat, jakým směrem se
konstrukce na této bázi bude ubírat, protože podle konstruktérů je cena tohoto
vozu o poznání vyšší, než konkurenční koncepty využívající k pohonu vodík, který
skladují pomocí složitých zařízení. Autor: Jan Pabouček
Každá automobilka se ve svém vývoji zabývá tím, jak mimo jiné i co nejméně uškodit životnímu prostředí. Právě proto v našich vozech pracuje propracovaná elektronika, která řídí spalování tak, aby bylo do ovzduší vypouštěno co nejméně škodlivých plynů. Už nyní víme, že benzínový / naftový pohon je z hlediska ekologie překonaný.
Další z konceptů, který využívá alternativní palivo je Chrysler Natrium. Projekt odstartoval před osmnácti měsíci a měl za úkol veřejnosti předvést, že i jiné pohony než na ropné látky mohou být z hlediska jízdních výkonů a komfortu přepravy srovnatelné. Speciální pohonné ústrojí je zabudováno v jinak klasickém vozu třídy MPV Chrysleru Voyager. Základem pohonu je substance \"Natriumbortetrahydrid\" ( NaBH4). Vzhledem k tomu, že v látce je obsažen jeden atom sodíku, jeden bóru ale hned čtyři vodíku, zdálo se konstruktérům velmi výhodné využít toho při získávání plynného vodíku, při jehož chemické reakci s kyslíkem na vodu vzniká elektrický proud, který už přímo pohání elektromotor. Konstruktéři zvolili tuto substanci z několika důvodů. Předně. NaBH4 je prakticky neškodná látka. Není jedovatá, toxická není to ani hořlavina ani výbušnina, proto na rozdíl od samotného vodíku je jeho skladování nepříliš složité. Právě skladování vodíku činilo největší problém při vývoji vodíkového pohonu, protože jeho skladování pod vysokým tlakem a nebo za velmi nízkých teplot bylo velkým technickým oříškem v případě, že by se vodíkové nádrže měly stát součástí běžných vozů.
Celý pohonný systém včetně příslušenství je zabudován v podlaze vozu tak, aby byl co nejméně zmenšen komfort cestujících. Stejně tak, aby zůstaly zachovány dobré jízdní vlastnosti vozu díky nízko položenému těžišti.
Vůz s tímto pohonem dosahuje největší rychlosti 129 km/h, což je rychlost sice nepříliš vysoká, ale na druhou stranu zase pro běžný provoz vcelku dostatečná. Stejně tak i zrychlení z 0 na 100 km/h za 16 vteřin je překvapivě svižné zvláště v případě, když si uvědomíme, že o pohon vozu se stará elektromotor o výkonu 35kW. Díky použití elektromotoru a jeho skvělé pružnosti ve všech otáčkách nebylo nutno ani použít převodovky.
Jde zcela jistě o zajímavou konstrukci, ale těžko odhadovat, jakým směrem se konstrukce na této bázi bude ubírat, protože podle konstruktérů je cena tohoto vozu o poznání vyšší, než konkurenční koncepty využívající k pohonu vodík, který skladují pomocí složitých zařízení.
Autor: Jan Pabouček
Sdílet článek na sociálních sítích