Jižní Asii ohrožuje vrstva nečistot v ovzduší

Znečištění přírody se promítá do změn počasí stále zřetelněji. Mezinárodní tým vědců nyní objevil pádný důkaz v podobě \"asijského hnědého mraku\". Zjistili, že více než tříkilometrová vrstva znečištění nad jižní Asií způsobuje například v Pákistánu nedostatek srážek, zatímco Bangladéš či Nepál v jejím důsledku trpí záplavami. Směs popela, sazí, aerosolů, kyselin a dalších škodlivých částic snižuje množství slunečního svitu dopadajícího na jižní Asii o deset až patnáct procent. Zatímco země a voda v oceánech se ochlazují, teplota vzduchu roste. Proto se mění charakter monzunových dešťů. Nad Pákistánem, Afghánistánem, západní Čínou a Střední Asii prší o dvacet až čtyřicet procent méně, zatímco na východním pobřeží jsou srážky o to hustší. Ze znečištěného mraku navíc padá kyselý déšť, který ničí úrodu. \"Indické rýže se sklidí ročně až o deset procent méně,\" napsala agentura AP. Osmdesát procent nečistot v \"hnědém mraku\" mají podle vědců na svědomí lidé. Situace se ještě může zhoršit, neboť za třicet let se podle odhadů počet lidí v Asii rozroste na pět miliard. Emise z automobilů, továren či spalování odpadů začínají vytvářet podobnou vrstvu i nad Afrikou, východní Asií a Jižní Amerikou. \"Vítr dokáže mikroskopické částice ve výšce tří kilometrů posunout přes půlku zeměkoule za pouhý týden,\" uvádí agentura Reuters. Vědci se doposud domnívali, že planetu ohrožují hlavně lehčí skleníkové plyny, jako je oxid uhličitý. \"Když se mluví o znečištění vzduchu, mnoho lidí začne uvažovat o průmyslu a fosilních palivech,\" řekl stanici BBC jeden z autorů výzkumu, Paul Crutzen z Institutu Maxe Planka v německé Mohuči. \"Lesní požáry, vypalování krajiny či topení však ignorují.\" \"Srovnatelný problém představoval smog nad Londýnem v minulém století. Asijské znečištění je však mnohem rozšířenější, odolnější a hustší,\" uvedl David Viner z Institutu pro výzkum klimatu. Na studii sponzorované OSN se podílely více než dvě stovky dalších vědců, kteří potřebná data shromažďovali pět let. Zdroj: Hospodářské noviny