zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Do značné míry za to můžeme sami

14.08.2002
Voda
Do značné míry za to můžeme sami
V zimě sněhové kalamity, v létě přívaly deště - takové počasí se v Česku pomalu stává běžným. A lidé si na ně budou muset zvyknout, klimatické podmínky se totiž mění, říká Jan Pretel, vedoucí oddělení klimatické změny Českého hydrometeorologického ústavu a místopředseda mezinárodní pracovní skupiny, která zjišťuje, jaké dopady mohou mít klimatické změny na jednotlivé regiony Země. hn: Dají se povodně, které v posledních letech sužují republiku, přičíst globálnímu oteplování země? Tento výraz je zavádějící, člověk by si podle toho myslel, že roste teplota..., ale kdo by to dával do spojitosti s povodněmi? Používají ho ekologičtí aktivisté, když chtějí zdůraznit, jak tají ledovce. Ano, ony opravdu tají, ale podstatnější je, jak emise skleníkových plynů ovlivňují klimatické podmínky v globálu. My hovoříme o globálních klimatických změnách. Ty se projevují ve změně běžného chodu jednotlivých povětrnostních prvků - tedy i srážek. To znamená, že tyto extrémní srážky, jichž jsme nyní svědky, jsou jedním z možných důsledků globální změny. Právě tato extremalita nás zajímá. hn: Co rozumíte extremalitou? Když budeme mluvit o teplé polovině roku, tak jsou to dlouhá období sucha a pak zas delší srážková období s vydatnými dešti. Prostě běžný, ustálený systém, který tu fungoval po desetiletí, ba staletí, byl pravděpodobně narušen. hn: Dají se nyní stoleté vody očekávat každý rok? Každé léto asi přívalové deště nepřijdou. Ale jejich výskyt může být častější, než býval před dvaceti, padesáti lety. S tím se musíme smířit a také se na to připravit. Do značné míry si za to můžeme i sami: hospodaření s půdou a s vodou bylo v posledních padesáti letech výrazně narušeno. hn: Jakou roli hrají fenomény, jakým je například El Niňo? El Niňo - o tom se v novinách často spekuluje, ale tuto domněnku bych rád vyvrátil. El Niňo s povodněmi u nás podle mého názoru přímo nesouvisí. Tento jev ovlivňuje počasí v jiných částech světa, v Pacifiku a v důsledku může působit na Latinskou Ameriku, částečně na Afriku. Nikoli na Evropu. Tady se používá jen jako takové zaklínadlo. Zdroj: Hospodářské noviny
Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí