Proč přišla velká voda právě teď?
Proč se voda vylila z břehů právě teď a právě v Čechách? \"Není to žádná
anomálie, ale shoda několika okolností,\" řekl náměstek ředitele Českého
hydrometeorologického ústavu Marián Wolek. Nad Českou republikou už několik dní
působí brázda nízkého tlaku spojená s tlakovou níží. To jsou hlavní zdroje
vydatných srážek. \"Tlaková níže je normální povětrnostní jev, v tuto roční dobu
bývá obvyklá,\" řekl Wolek. \"Takové níže vznikají a zanikají. Někdy vydrží půl
dne, někdy celý den. Někdy je málo výrazná a srážek je málo. Teď byla tlaková
níže relativně hluboká a srážek bylo hodně.\" K vydatným dešťům se připojilo i
to, že tlaková níže zůstala relativně dlouho na jednom místě. \"Vlastně začala
působit už v sobotu a vydržela tady tři čtyři dny. Na severovýchod postupovala
jen velmi pomalu,\" vysvětlil Wolek. Půda byla nasáklá K vydatným srážkám, které
zkrápěly prakticky jedno místo, se přidala ještě další negativní okolnost, která
intenzitu povodní prohloubila. Dlouhotrvající deště a velká voda postihly jižní
Čechy už minulý týden. Koryta řek byla ještě naplněna, půda byla stále nasáklá
vodou, takže příroda nedokázala další přívaly pojmout a voda se začala valit
vpřed. \"Nejen říční roky, ale i krajina nedokázala přijmout větší množství
vody,\" řekl Wolek. Připomněl, že po povodních v roce 1997, které postihly
třetinu republiky, se také vydatné deště vrátily. \"Bylo to až na konci srpna,
více než měsíc po povodních. Měli jsme z toho samozřejmě strach, ale nestalo se
nic, protože půda stačila vyschnout,\" řekl Wolek. A tak podle něho stačily v
uplynulých dnech i menší srážky, aby se řeky vylily z břehů. \"Taková je
příroda,\" poznamenal Wolek, podle něhož se takové povodně někdy jen velmi těžko
odhadují. \"V meteorologii vychází statistika velmi svérázně. Mezi nejsušší
měsíce, kdy bývá nejméně povodní, patří září a říjen. Povodeň v roce 1890, která
výrazně poškodila i Karlův most, byla v září,\" dodal Wolek. Příroda je
zdevastována Ochránci přírody upozorňují, že ničivou sílu povodní ještě
znásobují necitlivé zásahy do krajiny především z období před rokem 1989. Tento
fakt uznal i premiér Vladimír Špidla. \"Schopnost krajiny vsakovat vodu se
výrazně snížila. S tím je potřeba něco dělat,\" řekl Špidla. Podle odhadů by
bylo potřeba na zhruba 30 miliard korun na opatření, která by zlepšila schopnost
krajiny udržovat vodu. Různé takové programy přitom existují už několik let, ale
prostředky na ně jsou omezené, takže se postupuje pomalu. Václav Petříček z
Agentury ochrany přírody a krajiny například doporučil, aby se mnohem víc než
dosud vysazovaly listnaté stromy, které dokáží lépe zadržovat vodu než
jehličnany. Do přírody by se také měly rychleji vracet remízky v polích, které
zabraňují sesuvům podmáčené půdy. Ekologové upozorňují i na to, že vydatné deště
a povodně, které sužují také Rakousko či Německo, mohou být projevem globálních
klimatických změn. Ty způsobil i civilizační rozvoj, tedy vypouštění
skleníkových plynů například z uhelných elektráren. \"Není pochyb o tom, že za
to, co se děje, nesou část zodpovědnosti lidé,\" řekl pro DeutschlandRadio
ředitel Programu OSN pro životní prostředí Klaus Töpfer. \"Musíme soustředěně
bojovat proti těmto emisím, a to je především věc průmyslově vyspělých zemí.\"
Zdroj: Hospodářské noviny
Proč se voda vylila z břehů právě teď a právě v Čechách?
\"Není to žádná anomálie, ale shoda několika okolností,\" řekl náměstek ředitele Českého hydrometeorologického ústavu Marián Wolek.
Nad Českou republikou už několik dní působí brázda nízkého tlaku spojená s tlakovou níží. To jsou hlavní zdroje vydatných srážek.
\"Tlaková níže je normální povětrnostní jev, v tuto roční dobu bývá obvyklá,\" řekl Wolek. \"Takové níže vznikají a zanikají. Někdy vydrží půl dne, někdy celý den. Někdy je málo výrazná a srážek je málo. Teď byla tlaková níže relativně hluboká a srážek bylo hodně.\"
K vydatným dešťům se připojilo i to, že tlaková níže zůstala relativně dlouho na jednom místě. \"Vlastně začala působit už v sobotu a vydržela tady tři čtyři dny. Na severovýchod postupovala jen velmi pomalu,\" vysvětlil Wolek.
Půda byla nasáklá
K vydatným srážkám, které zkrápěly prakticky jedno místo, se přidala ještě další negativní okolnost, která intenzitu povodní prohloubila. Dlouhotrvající deště a velká voda postihly jižní Čechy už minulý týden. Koryta řek byla ještě naplněna, půda byla stále nasáklá vodou, takže příroda nedokázala další přívaly pojmout a voda se začala valit vpřed.
\"Nejen říční roky, ale i krajina nedokázala přijmout větší množství vody,\" řekl Wolek. Připomněl, že po povodních v roce 1997, které postihly třetinu republiky, se také vydatné deště vrátily.
\"Bylo to až na konci srpna, více než měsíc po povodních. Měli jsme z toho samozřejmě strach, ale nestalo se nic, protože půda stačila vyschnout,\" řekl Wolek. A tak podle něho stačily v uplynulých dnech i menší srážky, aby se řeky vylily z břehů.
\"Taková je příroda,\" poznamenal Wolek, podle něhož se takové povodně někdy jen velmi těžko odhadují. \"V meteorologii vychází statistika velmi svérázně. Mezi nejsušší měsíce, kdy bývá nejméně povodní, patří září a říjen. Povodeň v roce 1890, která výrazně poškodila i Karlův most, byla v září,\" dodal Wolek.
Příroda je zdevastována
Ochránci přírody upozorňují, že ničivou sílu povodní ještě znásobují necitlivé zásahy do krajiny především z období před rokem 1989. Tento fakt uznal i premiér Vladimír Špidla.
\"Schopnost krajiny vsakovat vodu se výrazně snížila. S tím je potřeba něco dělat,\" řekl Špidla. Podle odhadů by bylo potřeba na zhruba 30 miliard korun na opatření, která by zlepšila schopnost krajiny udržovat vodu. Různé takové programy přitom existují už několik let, ale prostředky na ně jsou omezené, takže se postupuje pomalu.
Václav Petříček z Agentury ochrany přírody a krajiny například doporučil, aby se mnohem víc než dosud vysazovaly listnaté stromy, které dokáží lépe zadržovat vodu než jehličnany. Do přírody by se také měly rychleji vracet remízky v polích, které zabraňují sesuvům podmáčené půdy.
Ekologové upozorňují i na to, že vydatné deště a povodně, které sužují také Rakousko či Německo, mohou být projevem globálních klimatických změn. Ty způsobil i civilizační rozvoj, tedy vypouštění skleníkových plynů například z uhelných elektráren.
\"Není pochyb o tom, že za to, co se děje, nesou část zodpovědnosti lidé,\" řekl pro DeutschlandRadio ředitel Programu OSN pro životní prostředí Klaus Töpfer. \"Musíme soustředěně bojovat proti těmto emisím, a to je především věc průmyslově vyspělých zemí.\"
Zdroj: Hospodářské noviny
Sdílet článek na sociálních sítích