Záplav bude jen přibývat, tvrdí vědci

Změna klimatu na celém světě, výrazně způsobená lidskou činností, bude příčinou častějších záplav ve střední a severní Evropě. Uvádějí to dvě nezávisle na sobě vypracované studie amerických a evropských vědců, jejichž závěry letos v lednu zveřejnily časopisy Nature a National Geografic. Britsko-švédský tým pod vedením Tima Palmera a Jouni Räisänena na základě zkoumání devatenácti modelů klimatických změn způsobených skleníkovými plyny došel k závěru, že mezi častými záplavami v Evropě a změnou klimatu, na níž se podílela lidská činnost, je přímá souvislost. \"Extrémní zimní deště se v severní části Evropy stanou v příštích sto letech až pětkrát četnější,\" citoval z jejich studie magazín Nature. Podobnou předpověď vědci i vypracovali také pro jižní Asii, kde by záplavy měly více trápit hlavně Bangladéš. Druhá studie z univerzity v americkém Princetonu, vypracovaná týmem Christophera Millyho, zase studovala záplavy v posledních sto letech na největších devětadvaceti světových řekách. \"Stoletá voda je extrémní jev. Jeho četnost v posledních desetiletích dvacátého století ale vzrostla,\" citoval Millyho National Geographic. Vědci ovšem uvádějí, že jejich pozorování jsou založená buď na umělých modelech, nebo na minulosti, proto nelze brát závěry jako stoprocentní předpověď pro budoucnost. \"Riziko stoletých vod pro jednadvacáté století je 3 až 6 šancí ke stu, což je obrovský růst,\" uvedl Milly. Podobně o svém modelu hovoří Palmer. \"Netvrdím, že náš model je dostatečný,\" řekl britský vědec. Čeští vědci se domnívají, že závěry obou studií mohou být reprezentativní. \"I když studie neznám, jejich závěry potvrzují široce sdílený mezinárodní názor, že můžeme očekávat četnější výskyt extrémů, nejen záplavy, ale i třeba sucha,\" řekl Jan Pretel, klimatolog z Českého hydrometeorologického ústavu v Praze. Nejreprezentativnější studie podle Pretela vydává mezinárodní komise OSN, která se zabývá klimatickou změnou a s níž spolupracuje většina států světa. I její studie předpokládají globální zvýšení teploty. Časopis Nature uvedl, že získávat povodňová data je podle Dennise Lettenmaiera z washingtonské univerzity velmi těžké. Řada vědců o dopadech klimatické změny pochybuje a dožadují se přesnějších modelů a metodiky. O oteplování pochybují také mnozí politici, protože klimatické změny jsou dlouhodobě těžko měřitelným jevem. Prezident USA George Bush například odmítl tzv. Kjótský protokol, mezinárodní smlouvu, která má za cíl globální oteplování omezit. Zdroj: Hospodářské noviny