Odstraňování odpadů a poplatky za odpady, které vznikly v souvislosti s povodněmi z pohledu zákona o odpadech

1. Při odstraňování odpadů vzniklých v souvislosti s povodněmi se postupuje podle krizového zákona. 2. Za ukládání těchto odpadů na skládky není původce povinen platit poplatek podle zákona o odpadech. 3. Peněžní náhradu provozovatelům skládek za uložení tohoto odpadu vyplácí orgán krizového řízení. 4. Peněžní náhradu obcím (popř. jiným dotčeným osobám) za odklízení tohoto odpadu může poskytnout stát. Odůvodnění: Při řešení problematiky odstraňování odpadů vzniklých v souvislosti s povodněmi se postupuje výhradně podle zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon). Ten je speciálním zákonem k zákonu č. 185/2001 Sb., o odpadech a změně některých dalších zákonů, v případě krizové situace. Podle § 29 odst. 4 tohoto zákona - dojde-li za krizového stavu k ohrožení života, zdraví nebo hrozí-li škody velkého rozsahu na majetku nebo životním prostředí, jsou právnické osoby a podnikající fyzické osoby povinny splnit úkoly, které jdou nad rámec opatření uvedených v krizových plánech, pokud jim tyto úkoly uloží hejtman (§ 17), přednosta okresního úřadu (§ 20) nebo orgány obce. Peněžní náhrady vyplácí orgán krizového řízení, který o omezení práv nebo uložení povinnosti rozhodl ( v tomto případě by se jednalo o uložení odpadu na příslušnou skládku). Při odstraňování odpadů vzniklých v souvislosti s povodněmi se používá zákon o odpadech pouze podpůrně nebo tam, kde předmětná problematika není krizovým zákonem upravena. Shora uvedený postup orgánu krizového řízení se pak zejména neopírá o zjišťování původce odpadu, nehledě na to, že jej zpravidla zjistit ani nelze. Ke vzniku odpadu dochází nejčastěji v důsledku tzv. “vyšší moci”. Použití zákona o odpadech ve věci povinnosti platit poplatky za ukládání odpadů na skládky (§ 45 a násl.), zejména s ohledem na skutečnost, že se nezjišťuje původce odpadu, by proto bylo absurdní. Vzhledem k tomu, že odstraňování odpadů vzniklých v souvislosti s povodněmi je jednou z činností obnovy území postiženého živelní pohromou, může stát poskytnout obcím, které odklízení odpadů fyzicky zajišťují, státní finanční pomoc na obnovu majetku sloužícího k zabezpečení základních funkcí v území podle § 2 zákona č. 12/2002 Sb., o státní pomoci při obnově území postiženého živelní nebo jinou pohromou a o změně zákona č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších přepisů (zákon o státní pomoci při obnově území). Návrh strategie obnovy území zpracovává Ministerstvo pro místní rozvoj s Ministerstvem financí na základě podkladů stanovených tímto zákonem a ministr pro místní rozvoj jej předloží vládě ke schválení do 20 dnů po uplynutí doby, na kterou byl stav nebezpečí nebo nouzový stav vyhlášen podle § 4 odst. 3 tohoto zákona. Zdroj: Ministerstvo životního prostředí – sekce technické ochrany životního prostředí společně se sekcí legislativy a řízení státní správy