Nekončící spor o ochranu půdy

Boleslav Navrátil Za posledních deset let ubylo v České republice 141 tisíc hektarů nejkvalitnější orné půdy, z toho nejvíc na Olomoucku a Brněnsku. Zemědělská půda je vedle ovzduší, flóry, fauny, vody a hornin součástí kvality životního prostředí. V posledních letech se také v Česku objevil fenomén evropských ekonomicky vyspělých států: města se stále rozlézají a stavějí takzvaně na zelené louce, zatímco uvnitř městské zástavby jsou \" hnědé louky\", tedy nevyužívaná místa, jako jsou například opuštěné průmyslové objekty, zchátralé obytné domy. Tam se ale nestaví. Praha má uvnitř města přes tisíc \" hnědých\", tedy nevyužitých hektarů, mezi kterými jsou například areály bývalých společností ČKD, Praga. Stejně je na tom také Ostrava, rozsáhlá volná místa jsou také v Olomouci i Brně. Ani u jednotlivých okresních měst to není lepší. Vidíme, že se na výpadovkách z měst, na rovině a nejkvalitnější půdě budují nové a nové technické parky, velkosklady, supermarkety, benzinové pumpy, anebo vilové čtvrti vlivných občanů. Obrovské kusy orné půdy ukusují svými asfaltovými zuby také dálnice. \" Města se předhánějí v nabídkách investorům a podbízejí se jim nejméně problémovými parcelami, které nejsou zastavěny opuštěnými objekty, kontaminovány jedy, ropnými látkami nebo chemikáliemi, nemají zastaralé inženýrské sítě, k zahájení stavby není nutná asanace území a dlouhodobé úpravy a vysoké investice,\" uvedl Jan Penk z ústředí Agentury ochrany přírody a krajiny v Praze. Tady je rovné pole a může se stavět hned. Proto je nutné nedovolit změnu zákona 334/ 92 Sb. o ochraně zemědělského půdního fondu, jak to navrhl poslanec Miroslav Beneš ( ODS), kterým by v podstatě ochrana půdy zrušila úplně. \" Nebuďme chudí hlupáci,\" nabádá Václav Marek, vedoucí ochrany půdního fondu ministerstva životního prostředí. \" Způsob nakládání s pozemky by se neměl nechat na vlastnících, protože to, co se neprosadí v sousedním Německu, přivítají zastupitelé českých obcí. Vidíme to třeba v tom, že se kvalitní půda změní bez ohledu na její ochranu třeba ve skladiště. A nemusí jít vždy o to nejhorší - skládky pneumatik, chladniček, kontaminovaných zemin anebo nebezpečných chemikálií, které najednou nikomu nepatří,\" uvádí Václav Marek. Míní, že živelně se šířící hypermarkety, sklady a různé problematické výroby v podstatě jen zatíží budoucí generace, tedy naše děti. Ochrana půdy je totiž zájmem veřejným a nikoliv stranickým. Lehkomyslné ukrajování kvalitní zemědělské půdy musí být regulováno. Například město Olomouc před časem v rámci územního plánování vyslovilo enormní požadavek na zábor kvalitní zemědělské půdy pro vybudování sportovně rekreačního areálu. Šlo v podstatě o veslařskou dráhu, dostihové závodiště a podobně. \" Velikost toho požadavku byla až šokující,\" uvedl Václav Marek. Zarážející je ovšem i fakt, že v Německu ubývá každý den 120 hektarů zemědělské půdy. Bylo by proto vhodné vytvořit státní půdní politiku, kde by ministerstvo zemědělství a životního prostředí spolupracovaly, a vůbec aby byla tato politika nadresortní a podřízena dlouhodobým zájmům země a ne okamžitým ekonomickým výhodám, bez ohledu na dopady v pozdějších letech. Zdroj: Moravskoslezský deník