Geneticky upravené houby působí proti plevelům
Při pěstování řádkových plodin je nejdražší odstraňování plevele. Mechanické
zásahy jsou energeticky náročné a zvyšují rovněž erozivní zátěž půdy. Chemické
postřiky zase ohrožují životní prostředí, zejména spodní vody, ale i celkové
potravní řetězce. Úsilí najít přirozené nepřátele různých plevelů, neškodné pro
řádkové plodiny i pro člověka, zatím nedosáhlo významnějších úspěchů. Předchozí
pokusy využít mikrospory hub proti plevelům selhaly, neboť se poměrně záhy
nastolila přirozená rovnováha mezi plevelem a houbou. Dobrý vývoj hub navíc
vyžadoval dlouhodobou prakticky stoprocentní vlhkost. Podle časopisu Nature
Biotechnology nyní badatelé z Weizmann Institute of Science v Rehovotu vedení
Jonathanem Gresselem v rámci izraelsko-německo-palestinského projektu izolovali
z houby rodu Fusarium gen Nep1. Bílkovinový produkt tohoto genu škodí rostlinám,
takže jej vědci přenesli do jednoho kmene houby druhu Colletotrichum coccodes,
která je slabým mykoherbicidem a působí na mračňák Abutilon theophrastis z
čeledi slezovitých rostlin Malvaceae. Tato rostlina se v některých zemích
pěstuje jako zdroj technických vláken a oleje, ale na bavlníkových polích
sehrává roli obtížného plevele, který odolává chemickým herbicidům. Prakticky ji
odtamtud nelze odstranit, neboť je příbuzná bavlníku. Gen Nep1 ale devítinásobně
zvýšil škodlivé účinky upravené houby, která nyní rychle, účinně a bez nároku na
rozsáhlé zavlažování, ničí mladé mračňákové rostliny. Vědci samozřejmě zkoumají
i způsob, jak takovou houbu udržet pod kontrolou. Zdroj: Hospodářské noviny
Při pěstování řádkových plodin je nejdražší odstraňování plevele. Mechanické zásahy jsou energeticky náročné a zvyšují rovněž erozivní zátěž půdy. Chemické postřiky zase ohrožují životní prostředí, zejména spodní vody, ale i celkové potravní řetězce. Úsilí najít přirozené nepřátele různých plevelů, neškodné pro řádkové plodiny i pro člověka, zatím nedosáhlo významnějších úspěchů.
Předchozí pokusy využít mikrospory hub proti plevelům selhaly, neboť se poměrně záhy nastolila přirozená rovnováha mezi plevelem a houbou. Dobrý vývoj hub navíc vyžadoval dlouhodobou prakticky stoprocentní vlhkost.
Podle časopisu Nature Biotechnology nyní badatelé z Weizmann Institute of Science v Rehovotu vedení Jonathanem Gresselem v rámci izraelsko-německo-palestinského projektu izolovali z houby rodu Fusarium gen Nep1. Bílkovinový produkt tohoto genu škodí rostlinám, takže jej vědci přenesli do jednoho kmene houby druhu Colletotrichum coccodes, která je slabým mykoherbicidem a působí na mračňák Abutilon theophrastis z čeledi slezovitých rostlin Malvaceae. Tato rostlina se v některých zemích pěstuje jako zdroj technických vláken a oleje, ale na bavlníkových polích sehrává roli obtížného plevele, který odolává chemickým herbicidům. Prakticky ji odtamtud nelze odstranit, neboť je příbuzná bavlníku. Gen Nep1 ale devítinásobně zvýšil škodlivé účinky upravené houby, která nyní rychle, účinně a bez nároku na rozsáhlé zavlažování, ničí mladé mračňákové rostliny. Vědci samozřejmě zkoumají i způsob, jak takovou houbu udržet pod kontrolou.
Zdroj: Hospodářské noviny
Sdílet článek na sociálních sítích