zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Krušné hory jsou z nejhoršího venku

31.10.2002
Les
Krušné hory jsou z nejhoršího venku
Život se do Krušných hor po letech vrátil. Zdaleka ještě není vyhráno. Lesy jsou sice v lepším stavu než před deseti roky, ale oxid siřičitý a útoky jelenů se na stromech nesmazatelně podepsaly. Na severu se lépe dýchá Do roku 1999 to šlo s Krušnými horami od desíti k pěti. \"Před novým tisíciletím konečně začaly elektrárny s odsiřováním. Dříve stačilo, aby se otočil vítr a zplodiny z továren odnesl na vrcholky Krušných hor, kde přimrzly ke stromům,\" řekl oblastní inspektor Lesů ČR v Teplicích František Chaloupka. Tepelné elektrárny musely před deseti lety splnit podmínky, které uložil stát. \"V šibeničním termínu stihly všechny severočeské kolosy zavést odsiřování. Dnes je zlepšení naprosto markantní. V ovzduší občas překročí limit hladina oxidu dusíku. Na vině jsou ale v tomto případě města. Stejně jako při výskytu přízemního ozónu. Oxid siřičitý již ve vzduchu téměř nenajdeme,\" uvedl prognostik z ústeckého Hydrometeorologického ústavu David Král. Že by v souvislosti se zlepšením ovzduší došlo na severu Čech k úbytku pacientů s plicními chrobami doktoři nepotvrdili. Vápnění má pomoci půdě Zem se zatím s ekologickou zátěží ještě nevyrovnala. \"Krušné hory mají velmi různorodé podloží. Geologické průzkumy ukazují snížení kyselosti. Ph 3 špatně snáší většina dřevin. Normální stupeň by byl kolem 3,8 až 5 Ph,\" řekl oblastní inspektor Lesů ČR v Teplicích František Chaloupka. Zmírnit situaci se snaží vlastníci pozemků v Krušných horách pomocí vápnění. \"V současné době máme asi 3,5 tuny vápna na hektar. Na německé straně hor je to asi 9 tun na hektar. Tam začali s vápněním už na začátku devadesátých let,\" uvedl Chaloupka. \"U nás změny ještě nejsou patrné. Deset let vápnění v Německu již jisté výsledky přineslo. Dvouděložné rostliny jako je kopřiva začaly potlačovat třtiny. Ty nás v Čechách zatím stále trápí,\" dodal Chaloupka. Za jak dlouho budou výsledky vápnění a odsiřování patrné i pro návštěvníky hor nedokážou inspektoři odhadnout. \"Možná to uvidíme za padesát let. Ale proces obnovy může trvat i celou jednu generaci. To je osmdesát až sto let,\" řekl Chaloupka. Jeleni okusují mladé stromky Dalším problémem je v Krušných horách nadbytek jelení zvěře. \"Její vysoký stav je téměř neúnosný. Proto v posledních třech letech jsme museli přistoupit až k pětinásobně vyššímu odlovu. Přesto se na průměr osm až deset kusů vysoké zvěře na tisíc hektarů nemůžeme dostat. Současný stav je 80 až 100 kusů na stejnou plochu,\" uvedl oblastní inspektor. Přemnožení jeleni a srnky spásají mladé stromky. Veškeré snahy o obnovu lesů se stávají vinou zvěře marné. Mnoho laviček, ale i černých skládek Lesy České republiky musí ročně vynaložit na úklid 150 000 korun. Na černé skládky a množství odpadků doplácí majitelé pozemků. \"Zákon je v tomto opravdu velmi nedokonalý. Namísto aby potrestal viníky, trestá vlastníka,\" zmínil Chaloupka. Na zvelebení Krušných hor vydají Lesy 300 000 ročně. Očekávají za to jen maličkost: pořádnost a ohledulnost k přírodě. Třiadvacet tisíc hektarů lesa bylo v uplynulých letech poškozeno. Umíraly všechny stromy i břízy, o kterých se tvrdí, že dokáží přežít všechno. Na lidech je, jak se ke Krušným horám budou chovat dnes. Zdroj: Severočeské noviny
Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí