zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

AFP: Spory kolem vlivu bombardování na životní prostředí

03.12.2002
Chemické látky
AFP: Spory kolem vlivu bombardování na životní prostředí
Zatímco se Washington připravuje na možnou válku proti Iráku, odborníci na životní prostředí diskutují o účincích úderů zaměřených na zničení vojenského průmyslu, hlavně po zkušenosti s bombardováním Jugoslávie v roce 1999, píše agentura AFP. Nedávno uveřejněná nezávislá studie o vlivu leteckých operací vedených NATO od března do června 1999 proti Jugoslávské svazové republice (JSR) poukazuje na to, že útok na průmyslová zařízení může mít \"nečekané a dlouhodobé důsledky na životní prostředí\". Studie, vypracovaná Ústavem pro výzkum energie a životního prostředí (IREE) z USA, uvádí, že zničení rafinerií a chemických komplexů může mimo jiné znamenat porušení mezinárodního práva v období války. \"Zpráva ukazuje, že je třeba změnit způsob, jímž jsou vyhodnocovány cíle a vedlejší škody,\" řekl Sriram Gopal, jeden z hlavních autorů studie. \"Vedlejší škody jsou nyní definovány termíny jako civilní oběti nebo zničený majetek. Mnohem těžší je však určit negativní dopady na životní prostředí,\" zdůrazňuje. Zničení rafinérie a chemického komplexu v Pančevu, ležícím asi 15 kilometrů severovýchodně od Bělehradu na levém břehu Dunaje, při bombardování letouny NATO, způsobilo, že se v dubnu 1999 do ovzduší a vody dostaly tisíce tun toxických látek. \"Nikdo neví, kolik tun těchto produktů shořelo a kolik tun se vylilo do řeky a jinam,\" uvedl Nanad Stojimirovič, zástupce technického ředitele komplexu Petrohemija v Pančevu, který v době náletů byl v provozu. \"Plameny šlehaly do výše několika set metrů a byly viditelné velmi daleko,\" vzpomíná. Zpráva OSN zveřejněná několik měsíců po vojenské operaci zařadila Pančevo mezi čtyři nejvíce znečištěná místa v Jugoslávii. Podle zprávy shořelo kolem 80.000 tun ropy a ropných derivátů, čímž se do vzduchu dostalo obrovské množství dioxidů síry. Kromě toho do půdy a do kanálu vedoucího do Dunaje uniklo 2100 tun etylénu a osm tun mědi. V důsledku různých požárů se do ovzduší uvolnily další vysoce toxické látky. Sami zaměstnanci kombinátu Pančevo byli nuceni nechat uniknout 250 tun čpavku, aby zabránili tomu, že se tato látka změní v toxický oblak schopný zabít tisíce lidí. Navzdory tomuto konstatování autoři zprávy docházejí k závěru, že neexistují dostatečné důkazy, které by potvrdily, že ekologická katastrofa, jež postihla oblast Balkánu, vznikla v roce 1999. Zprávy OSN a IREE uvádějí, že je obtížné rozlišit škody způsobené leteckými údery NATO od problémů, které vznikly nedbalým chováním vůči životnímu prostředí. Cílem letecké operace NATO proti JSR bylo donutit Slobodana Miloševiče, aby stáhl své ozbrojené síly z Kosova. V Iráku by se podle expertů OSN mohla podobná operace ukázat jako mnohem složitější kvůli možné existenci skladů s chemickými zbraněmi. Analytikové, ve snaze uklidnit, ale upozorňují, že vojenské technologie jsou nyní mnohem vyspělejší než před třemi roky a že byly vyvinuty bomby schopné omezit únik toxických látek. Zdroj: České noviny
Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
ABF
8
2. 2018
8-10.2.2018 - Veletrh, výstava
Praha
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí