Přírodní druhy jsou možná větší hrozbou než geneticky modifikované organismy

Nekontrolované šíření přírodních druhů představuje pro zachování ekosystémů větší riziko než geneticky modifikované organismy (GMO). Nebezpečí, že nepůvodní rostliny potlačí typická místní společenství rostlin, je reálné, a přitom je mu věnována minimální pozornost, upozorňují vědci. Vášnivé mediální spory o přínos či nebezpečí GMO odsouvají do pozadí skutečná rizika biodiverzity, soudí například prezident britské Královské (vědecké) společnosti lord May. Za módnost bitvy ekologických \"fundamentalistů\" na jedné a agrárních lobbistů na druhé straně kolem GMO podle něj můžou vědci. Lidská nedůvěra k novinkám není ničím novým, uvedl lord v poselství členům britské vědecké komunity. Vědci by se však podle něj měli nejen honit za novými problémy a předhánět se v kladení otázek, ale rovněž \"dělat pořádek\" v získaných poznatcích a dotahovat výzkumy do konce. Nedostatek solidních informací vede k tomu, že lidé nad problémem bezradně krčí rameny a stávají se obětí extrémních názorů. Vědcům chybí etika Čím lépe bude veřejnost chápat podstatu vědecké práce, tím méně se dá nachytat na \"faustovská dilemata\" pro a proti novým objevům a jejich využití. Proto jsou podle něj důležité i diskuse o etickém kodexu vědců, kteří by měli vždy mít na paměti hippokratovské heslo lékařů \"neuškodit\". GMO mohou do zemědělství přinést vyšší výnosy a snadnější práci; sníží se však přitom biodiverzita (místní bohatství druhů), ubude hmyzu i ptáků a \"jara budou tichá\", uvedl lord s narážkou na jednu z ekologických \"biblí\", líčících druhově chudý budoucí svět. Stejně tak je ale třeba vidět šanci, že GMO vyřeší rostoucí nároky lidstva na potraviny bez toho, aby příroda byla znetvořena v důsledku spalování fosilních paliv a nadužívání chemie při činnostech spojených s tradičními zemědělskými technologiemi, upozornil. Šíří se superplevely Nové biotechnologie pracují v souladu s duchem přírody, soudí lord May, zatímco nekontrolované šíření přirozených druhů mimo jejich domovské území je větší hrozbou. Místo notoricky známého příkladu přemnožení králíků v Austrálii nebo zavlečení krys na ostrovy, kde schopní hlodavci způsobili vymizení některých druhů fauny, uvedl lord invazi okrasných rostlin do britské přírody: australského rozchodníku Crassula helmsii, který dnes v zemi divoce roste na dvou tisících lokalitách, a plovoucího pupečníku Hydrocotyle ranunculoides, jehož trsy vytlačují původní rostliny mokřadů. \"Tyto rostliny jsme si velkým úsilím vyšlechtili a teď je z nich opravdu nebezpečný superplevel, to však nikdo nevidí,\" řekl lord. Už v říjnu tento čelný představitel britské vědy překvapil odborné kruhy, když v souvislosti s tím, co nazval začátkem šesté vlny masového vymírání druhů, kritizoval preferenci módních výzkumů na úkor témat, která jsou podle něj z hlediska dopadu na život na Zemi důležitější. Ostře tehdy zesměšnil \"bádání nad sexuálním životem pandy\" a volal po výzkumu např. \"droboučkých a nechutně se svíjejících červíčků\" v půdě, kteří sice nejsou tak atraktivní, ale zato rozhodují o kvalitě budoucí úrody. Zdroj: Právo