Vlky ohrožují pytláci a strach lidí

Ještě koncem 90. let žilo v republice, zejména v jižních Čechách, takřka sto čtyřicet rysů. Dnes jich je zhruba pětasedmdesát. Mohou za to pytláci. Poslední případ je starý jen několik dní: zoolog šumavského národního parku našel mrtvého rysa, kterého podle vedení parku někdo nejspíš zastřelil. V ohrožení jsou i další velké šelmy, které na desítky let zmizely z české přírody a teď se pomalu vracejí - vlk a medvěd, vyskytující se v Beskydech. \"Pronásledování velkých druhů šelem člověkem vedlo v minulosti k jejich vyhubení. Dnes, kdy se opět vracejí, je člověk stále tím nejdůležitějším faktorem jejich přežití,\" říká Pavel Marhoul ze státní Agentury ochrany přírody a krajiny. Vlků, rysů a medvědů žije v Beskydech velmi málo. \"Pytláctví je skutečně velkým problémem. Každý zastřelený kus doslova decimuje už tak mizivé počty velkých šelem,\" přiznává Dana Bartošová, zooložka z Chráněné krajinné oblasti Beskydy. Dodává, že rys, vlk a medvěd jsou pro přírodu přínosem už jen pro snižování přemnožených jelenů a srnců. Pomoci chránit ohrožené druhy šelem chtějí hlídky z ekologického Hnutí Duha, které už několikátou zimu procházejí odlehlými končinami Beskyd. Hlídky například zjistily, že u obce Krásná někdo smrtelně postřelil rysí samici. Před několika lety zase žila v Jeseníkách medvědice, dokonce porodila mláďata, ale pak ji někdo zastřelil. \"Tyto vlčí hlídky se především snaží učit místní lidi se šelmami žít. To považujeme pro budoucnost vlka, rysa a medvěda za klíčové,\" tvrdí Pavel Marhoul z Agentury ochrany přírody a krajiny. Mnozí lidé se šelem zbytečně bojí. V Evropě jsou od středověku známy jen dva případy, kdy vlk zaútočil na člověka. V zemích, kde žijí velké šelmy dlouhodobě, je strach lidí z napadení vlkem menší. Někteří farmáři se zase bojí, že jim vlci roztrhají jejich stáda ovcí. V Beskydech je na tři sta malých a asi deset velkých chovatelů skotu a mnozí z nich se netají tím, že by byli nejraději, kdyby vlci a rysi z hor zmizeli. Šelmy loni například zaútočily na jehňata na pastvině u obce Žilina nebo u Malenovic. \"Dokud se farmáři nenaučí chránit stáda před možnými útoky šelem a využívat zákon, který umožňuje hradit některé škody na majetku způsobené vlky či rysy, bude stále trvat tlak na jejich odstranění z přírody,\" domnívá se Marhoul. Ochránci přírody podezírají i některé myslivce, že vlky a rysy střílejí také proto, že je to cenná trofej. \"Dokazování nelegálního lovu je však velmi problematické, a pokud vím, potrestat pachatele se zatím nepodařilo,\" říká Marhoul. Myslivci se proti obviněním, že střílejí vlky či rysy, ohrazují. \"Chceme tady vlky v rozumné míře. Nevybíjíme je, a kdo nás z toho viní, koleduje si o žalobu,\" řekl před časem jeden z funkcionářů mysliveckého spolku ve Frýdku-Místku. Dalším problémem v ochraně velkých šelem v Beskydech je to, že na Slovensku je jejich lov od listopadu do poloviny ledna do stanoveného počtu povolen. Pokud tedy \"český\" vlk v zimě přejde na Slovensko, může ho tamní lovec zastřelit. Čeští ochránci přírody se proto snaží vyjednat, aby v přilehlých oblastech Slovenska byl lov šelem zakázán po celý rok. Jednání zatím neskončilo. ZDROJ: HN