Myslivci dovezli stovky zajíců z Maďarska

Myslivci začali včera u obce Lišov nedaleko Českých Budějovic vypouštět do přírody první z dvou a půl tisíce zajíců určených pro oblasti zasažené srpnovou povodní. \"Chceme je dát především do míst, která byla zcela zatopena a kde drobná zvěř vůbec nezůstala,\" říká Vladimír Broukal, jednatel Českomoravské myslivecké jednoty, která akci organizuje. Většinu zajíců přivezou myslivci z Maďarska a zaplatí za ně spolu s ministerstvem zemědělství sedm miliónů korun. Každý rok se přitom vyveze z republiky na dva tisíce zajíců. Podle Broukala se však \"čeští\" zajíci zatím nedali použít. Byli totiž chyceni už na podzim, kdy ještě akce nebyla připravena. A v zajetí zajíci nepřežijí dlouho. \"Teď už nebude do ciziny prodán jediný chycený zajíc, všechny je vypustíme do zaplavených oblastí,\" prohlásil Broukal. Vypouštění zajíců má podle něj pomoci obnovit život ve vytopených územích. \"Jinak by návrat zajíců trval dlouho,\" tvrdí Broukal. V honitbách se dva roky nebudou moci zajíci střílet a myslivci jim dokonce budou chodit dávat potravu. Ekolog Pavel Marhoul ze státní Agentury ochrany přírody a krajiny pokládá vypouštění velkého počtu zajíců za zbytečné. \"I v případě, že by teoreticky nějaké ztráty povodeň způsobila, je mnohem důležitější soustředit se na úpravu zemědělské krajiny,\" tvrdí Marhoul. \"Hlavním problémem drobné zvěře totiž nejsou povodně nebo dravci, ale stav zemědělské krajiny - rozsáhlé lány, nedostatek neobhospodařovaných ploch, malá pestrost krajiny nebo používání chemikálií.\" Kvůli špatným životním podmínkám se například počet koroptví snížil za posledních čtyřicet let o devadesát pět procent. Na počátku 60. let žilo v republice zhruba milión koroptví, dnes asi padesát tisíc. Ačkoli se jich každý rok vypustí do přírody několik tisíc, mnohé studie ukazují, že nemohou právě kvůli nepříznivým životním podmínkám přežít. Marhoul varuje i před vypouštěním uměle vypěstovaných druhů. V chráněné oblasti Třeboňsko je každý rok vypuštěno několik desítek divokých kachen. \"Mají pozměněné chování, většinou před člověkem ani neodlétají, často jinak vypadají, jsou neznámého genetického původu. V blízké budoucnosti se tak může stát, že původní kachna divoká v naší přírodě přestane existovat,\" obává se Marhoul. Za úplně beznadějné pokládá vypouštění cizokrajných druhů, třeba jihoevropských ptáků orebice. Zdroj: Hospodářské noviny