Vláda investuje do předpovědi povodní
Český hydrometeorologický ústav bude lépe odhadovat nebezpečí velké vody Vláda
investuje do předpovědi povodní Stovky miliónů korun si vyžádá modernizace
Předpovědní a výstražné služby, aby Český hydrometeorologický ústav mohl lépe
odhadnout nebezpečí povodní. O modernizaci této služby včera rozhodla vláda.
Peníze na vylepšení podmínek pro práci hydrometeorologů by měly jít ze státního
rozpočtu postupně až do roku 2007. \"Dobré fungování Předpovědní a výstražné
služby může snížit ztráty na životech prakticky na nulu a ztráty na majetku
přibližně o třicet procent,\" řekl ředitel Českého hydrometeorologického ústavu
Ivan Obrusník. Dodal, že i nejlepší předpovědi nejsou nic platné v případě, že
jim lidé nevěří, což se podle něj stalo na některých místech při srpnové
povodni. Při záplavách, které v létě zasáhly zhruba patnáct procent republiky,
zahynulo sedmnáct lidí a škody překročily sedmdesát miliard korun. Například na
Vltavě, Labi nebo Malši byla pětisetletá povodeň. Stovky miliónů korun je
částka, která výrazně přesáhne investice, které stát vložil do zlepšení
předpovědní služby po povodních na Moravě v roce 1997. \"Protipovodňová opatření
v krajině, například nové hráze, jsou samozřejmě účinná, ale jsou drahá,
výstavba trvá dlouho a jejich dosah je místní. To, co jsme navrhli my, je
vylepšení systému výstražní služby, který bude platit celorepublikově a není
relativně tak nákladný,\" vysvětlil podle ČTK Obrusník. Základním nástrojem
Předpovědní a výstražné služby je takzvaný regionální meteorologický model
Aladin, který se vytváří pomocí výkonného počítače. Každodenní počítání tohoto
modelu včetně množství srážek na 48 hodin dopředu zavedl ústav po povodních před
šesti lety. Aladin pracuje s rozlišením jedenácti kilometrů, což není vždy
dostačující. Ústav by si proto chtěl pořídit modernější počítač, díky čemuž by
mohl být regionální model detailnější, a zdokonalit i model pro předpověď
srážek. Nový superpočítač by měl stát přibližně padesát miliónů korun. Další
investice by měly jít například na vylepšení stanic, které měří výšku vodní
hladiny a průtoky řek. Srpnová povodeň totiž některé stanice zničila nebo vážně
poškodila, takže odborníci nedostávali z těchto míst spolehlivé informace. \"V
mnoha případech nefungovalo spojení, které bylo závislé na přívodu proudu a na
telefonních linkách,\" poznamenal ředitel Českého hydrometeorologického ústavu
Ivan Obrusník. Kvalitnější stanice by proto měla odolat dvousetleté i třísetleté
povodni. Odborníci uvádějí, že zlepšení předpovědi povodní je jen jedním z
opatření. Mezi další patří nestavět domy v zátopových územích, vhodný režim
odpouštění přehrad nebo vyčištění všech koryt. \"U Štěchovic velká voda odnesla
deset metrů širokou silnici. V korytě řeky je nejméně o deset tisíc kubických
metrů víc. Říční profil se musí kontrolovat a koryta prohloubit,\" soudí Václav
Cílek z Geologického ústavu. Zdroj: iHNed
Český hydrometeorologický ústav bude lépe odhadovat nebezpečí velké vody
Vláda investuje do předpovědi povodní
Stovky miliónů korun si vyžádá modernizace Předpovědní a výstražné služby, aby Český hydrometeorologický ústav mohl lépe odhadnout nebezpečí povodní. O modernizaci této služby včera rozhodla vláda.
Peníze na vylepšení podmínek pro práci hydrometeorologů by měly jít ze státního rozpočtu postupně až do roku 2007.
\"Dobré fungování Předpovědní a výstražné služby může snížit ztráty na životech prakticky na nulu a ztráty na majetku přibližně o třicet procent,\" řekl ředitel Českého hydrometeorologického ústavu Ivan Obrusník. Dodal, že i nejlepší předpovědi nejsou nic platné v případě, že jim lidé nevěří, což se podle něj stalo na některých místech při srpnové povodni. Při záplavách, které v létě zasáhly zhruba patnáct procent republiky, zahynulo sedmnáct lidí a škody překročily sedmdesát miliard korun. Například na Vltavě, Labi nebo Malši byla pětisetletá povodeň.
Stovky miliónů korun je částka, která výrazně přesáhne investice, které stát vložil do zlepšení předpovědní služby po povodních na Moravě v roce 1997.
\"Protipovodňová opatření v krajině, například nové hráze, jsou samozřejmě účinná, ale jsou drahá, výstavba trvá dlouho a jejich dosah je místní. To, co jsme navrhli my, je vylepšení systému výstražní služby, který bude platit celorepublikově a není relativně tak nákladný,\" vysvětlil podle ČTK Obrusník.
Základním nástrojem Předpovědní a výstražné služby je takzvaný regionální meteorologický model Aladin, který se vytváří pomocí výkonného počítače. Každodenní počítání tohoto modelu včetně množství srážek na 48 hodin dopředu zavedl ústav po povodních před šesti lety. Aladin pracuje s rozlišením jedenácti kilometrů, což není vždy dostačující.
Ústav by si proto chtěl pořídit modernější počítač, díky čemuž by mohl být regionální model detailnější, a zdokonalit i model pro předpověď srážek. Nový superpočítač by měl stát přibližně padesát miliónů korun.
Další investice by měly jít například na vylepšení stanic, které měří výšku vodní hladiny a průtoky řek. Srpnová povodeň totiž některé stanice zničila nebo vážně poškodila, takže odborníci nedostávali z těchto míst spolehlivé informace.
\"V mnoha případech nefungovalo spojení, které bylo závislé na přívodu proudu a na telefonních linkách,\" poznamenal ředitel Českého hydrometeorologického ústavu Ivan Obrusník. Kvalitnější stanice by proto měla odolat dvousetleté i třísetleté povodni.
Odborníci uvádějí, že zlepšení předpovědi povodní je jen jedním z opatření. Mezi další patří nestavět domy v zátopových územích, vhodný režim odpouštění přehrad nebo vyčištění všech koryt.
\"U Štěchovic velká voda odnesla deset metrů širokou silnici. V korytě řeky je nejméně o deset tisíc kubických metrů víc. Říční profil se musí kontrolovat a koryta prohloubit,\" soudí Václav Cílek z Geologického ústavu.
Zdroj: iHNed
Sdílet článek na sociálních sítích