Ambrozek: předpověď počasí bude napříště třeba zpřesnit
PRAHA - Systém předpovědi počasí je třeba po loňských srpnových povodních
zpřesnit. Tvrdí to ministr životního prostředí Libor Ambrozek. \"Neznamená to
však, že od povodní v roce 1997 se nic neudělalo,\" zdůraznil. I tehdy totiž šlo
o rozsáhlou katastrofu, po níž se hlasitě hovořilo o potřebě zlepšit předpovědní
službu. \"V předpovědi počasí došlo od roku 1997 k zásadnímu zlepšení. Postavil
se kvalitní radar na Brdech a supermoderní počítač na hydrometeorologickém
ústavu Aladin, dávající předpovědi srážek na 48 hodin dopředu. Ten provádí
výpočty i pro další země východní a střední Evropy,\" dodal Ambrozek. Podle něho
však loňská povodeň posunula nároky opět výše. \"Navíc na rozdíl od roku 1997
spadla loni většina srážek do oblasti jednoho povodí. Je nutné získávat o vývoji
počasí ještě více přesnějších informací a rychleji je vyhodnocovat,\" řekl Právu
Ambrozek. Například systém Aladin dokáže analyzovat situaci ve čtvercích 10krát
10 km, a nyní je snaha, aby toto rozlišení bylo podrobnější. Modernizace, a to i
hydrologických měřicích stanic u toků, by měla postupně probíhat do roku 2005.
Podle Ambrozka je třeba zjednodušit informační toky do krizových štábů. Domnívá
se, že za katastrofické následky nenesou vinu přehrady, jak tvrdí někteří lidé.
\"Snažily se zadržet první vlnu a u té druhé už neměly jak,\" dodal Ambrozek.
Připomněl, že většina poškozených čistíren odpadních vod byla již alespoň v těch
nejdůležitějších částech opravena. Jenom v Praze si vyžádá rekonstrukce čističky
a kanalizace přes miliardu korun. Ukazuje se, že i když v roce 1997 rostly
investice do preventivních protipovodňových opatření v krajině, od roku 2000
zase klesaly. V roce 1999 se do ochrany krajiny, například budování rozlivových
území, investovalo 913,7 miliónu korun, letos je to 782,6 miliónu. Zdroj: Právo
PRAHA - Systém předpovědi počasí je třeba po loňských srpnových povodních zpřesnit. Tvrdí to ministr životního prostředí Libor Ambrozek. \"Neznamená to však, že od povodní v roce 1997 se nic neudělalo,\" zdůraznil. I tehdy totiž šlo o rozsáhlou katastrofu, po níž se hlasitě hovořilo o potřebě zlepšit předpovědní službu. \"V předpovědi počasí došlo od roku 1997 k zásadnímu zlepšení. Postavil se kvalitní radar na Brdech a supermoderní počítač na hydrometeorologickém ústavu Aladin, dávající předpovědi srážek na 48 hodin dopředu. Ten provádí výpočty i pro další země východní a střední Evropy,\" dodal Ambrozek. Podle něho však loňská povodeň posunula nároky opět výše. \"Navíc na rozdíl od roku 1997 spadla loni většina srážek do oblasti jednoho povodí. Je nutné získávat o vývoji počasí ještě více přesnějších informací a rychleji je vyhodnocovat,\" řekl Právu Ambrozek. Například systém Aladin dokáže analyzovat situaci ve čtvercích 10krát 10 km, a nyní je snaha, aby toto rozlišení bylo podrobnější. Modernizace, a to i hydrologických měřicích stanic u toků, by měla postupně probíhat do roku 2005. Podle Ambrozka je třeba zjednodušit informační toky do krizových štábů. Domnívá se, že za katastrofické následky nenesou vinu přehrady, jak tvrdí někteří lidé. \"Snažily se zadržet první vlnu a u té druhé už neměly jak,\" dodal Ambrozek. Připomněl, že většina poškozených čistíren odpadních vod byla již alespoň v těch nejdůležitějších částech opravena. Jenom v Praze si vyžádá rekonstrukce čističky a kanalizace přes miliardu korun. Ukazuje se, že i když v roce 1997 rostly investice do preventivních protipovodňových opatření v krajině, od roku 2000 zase klesaly. V roce 1999 se do ochrany krajiny, například budování rozlivových území, investovalo 913,7 miliónu korun, letos je to 782,6 miliónu.
Zdroj: Právo
Sdílet článek na sociálních sítích