zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Vědci mění švestkové geny, aby zachránili slivovici

21.01.2003
Zemědělství
Vědci mění švestkové geny, aby zachránili slivovici
Praha Pětapadesát stromků švestek, které vědci letos na jaře vysadí u ruzyňského letiště, v budoucnu možná změní život na českých a moravských vesnicích. Lidé tam přestanou plakat, že jim na chorobu zvanou šarka hyne jedna švestka za druhou, a nebudou se bát, že jim demižony se slivovicí brzy navždy vyschnou. Vědci do těchto stromků totiž vložili gen, který brání, aby se v rostlině rozšířil virus šarky, naboural tak její metabolismus a odsoudil ji k postupnému zániku. Virové onemocnění šarka rozšířené z Balkánu už zamořilo sady a zahrady od Aše až po východní hranici a pro Valašsko, kde si lidé život bez slivovice neumějí představit, je takřka národní pohromou. Bojuje s ní i \"valašský král\" Boleslav Polívka, a jeho ministr Pavel Zedníček dokonce jednou v legraci prohlásil, že šarka je jejich větší nepřítel než komunisté. Šarku už však mají i švestky ve Spojených státech a Chile a v podstatě se stala celosvětovým problémem. Pokračování na str. A4 Pokračování ze str. 1 Pokusy na pozemcích Výzkumného ústavu rostlinné výroby v Praze-Ruzyni se zatím dělají s odrůdou, ze které se v tuzemsku slivovice nepálí. \"Jedná se o slivoň Stanley, do níž gen proti šarce vložili zhruba před deseti lety Francouzi. My se nyní snažíme zjistit, jak jsou tyto rostliny odolné i vůči jiným nákazám a vlivům,\" vysvětlil Petr Komínek, který se na tomto výzkumu podílí. Vědci z Ruzyně zkoumají i geneticky modifikované brambory, kukuřici nebo řepku olejku, v případě slivoní však musí dodržovat ještě přísnější bezpečnostní opatření. Stromky, nebo spíše proutky ani ne metr vysoké, pěstují zatím v přísné izolaci pod zámkem, a jakmile je vysadí ven, musí se postarat, aby nekvetly. \"Použijeme k tomu chemické prostředky, takže uhlídat to nebude tak těžké,\" slibuje Petr Komínek. S masivnějším rozšířením geneticky modifikovaných švestek vědci zatím nepočítají, připouštějí však, že pokud se před šarkou podaří ochránit slivoň Stanley, bude možné tuto metodu v budoucnu použít i na švestku domácí. A z té už se slivovice pálit dá. Ke geneticky manipulovaným plodinám panuje v Evropě velká nedůvěra a i u nás se od loňského ledna musí ze zákona označovat všechny potraviny vyrobené z plodin získaných pomocí genetického inženýrství. Greenpeace a další ekologické organizace o tomto způsobu zvyšování odolnosti nebo trvanlivosti plodin dokonce nechtějí ani slyšet. A velmi obezřetní jsou i sami vědci. Upozorňují, že semena a pyl těchto plodin se mohou šířit do okolí, genetické znečištění se rozšíří a gen nebude možné stáhnout z přírody zpět. \"Toto riziko tady skutečně je a mohou se tak vytvářet i nové viry. K něčemu podobnému sice dochází v přírodě běžně, nebylo by však dobré, kdyby se o to přičinil i člověk,\" říká Petr Komínek. Cesty na záchranu švestek před šarkou se však neubírají jen přes genové inženýrství. Na Vsetínsku se například vysazují takzvané genosady a rouby ze stromů nenapadených šarkou se sem posílají z celé země. Jeden z těchto sadů vzniká i v areálu Valašského muzea v Rožnově pod Radhoštěm. Valaši už jsou na tom se švestkami tak špatně, že je do pálenic někdy vozí až ze Slovácka. HELENA VACULOVÁ Zdroj: Mladá fronta Dnes
Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
INISOFT s.r.o.
27
7. 2017
27.7.2017 - Seminář, školení
Olomouc, ibis Olomouc Centre
ASIO, spol.s r.o.
28
7. 2017
28.7.2017 - Ostatní akce
od 09:30 do cca 11:00, na YouTube
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí