Ministerstvo životního prostředí pečlivě zvažuje dopady budování lyžařských areálů na unikátní přírodu

Prvořadým úkolem ministerstva životního prostředí je pečovat o kvalitní životní prostředí – k němu bezesporu patří zachování přírodního bohatství a harmonické krajiny. V místech, kde je nejzachovalejší a unikátní příroda – v národních přírodních rezervacích či I. zónách chráněných krajinných oblastí a národních parků - je potřeba k provozu lyžařských zařízení udělit zvláštní výjimku ze zákona. Ta byla udělena čtrnácti zařízením (z toho 13 na Moravě a jedno v Čechách). Dvě žádosti o výjimku byly zamítnuty: sjezdovka na Smrčině v I. zóně šumavského národního parku a tzv. severní sjezdovka na Lysé hoře v I. zóně Chráněné krajinné oblasti Beskydy. Lyžovat se může za dodržení určitých podmínek na malé jižní sjezdovce Lysé hory. Velké severní sjezdovce ministr životního prostředí výjimku ze zákona neudělil. Toto rozhodnutí je konečné a nelze se proti němu odvolat [1]. Výjimka na provoz jižní sjezdovky byla udělena s přísnými podmínkami – například minimální výška sněhové pokrývky musí být 40 cm, hranice trati bude vymezena bariérami, aby nedocházelo k poškozování okolního lesa, musí být dořešeno parkování vozidel. Pokud provozovatel podmínky dodrží, bude lyžování na této sjezdovce pro přírodu únosné. Provoz velké severní sjezdovky výjimku ze zákona nezískal. Ministr při svém rozhodnutí vycházel z několika skutečností: · Sjezdovka se nachází v oblasti přirozených horských smrčin ve vzácném 8. vegetačním stupni. Takto unikátních porostů je v celých Beskydech přibližně pouhých 20 hektarů. Tím, že je povrch sjezdovky vykácen, je okolní les ohrožen postupným rozvratem, především působením větru. Pro unikátní horskou přírodu je proto vhodnější celou plochu zalesnit – zamezí se tak nejen rozpadu lesa, ale i poškozování půdního povrchu motorkáři a cyklisty během letních měsíců. · Sjezdovka leží v nejcennější části Chráněné krajinné oblasti Beskydy – takzvané I. zóně. Pro její provoz je proto potřebná výjimka ze zákona o ochraně přírody a krajiny – tu je možné udělit pouze v případě, že jiný veřejný zájem převažuje nad snahou zachovat na Lysé hoře jedinečné lesní porosty [2]. · Správa Chráněné krajinné oblasti Beskydy, která dopady provozu sjezdovky mnoho let sleduje, opakovaně s jejím provozem nesouhlasila a požadovala její zalesnění [3]. Podle schváleného plánu péče o CHKO Beskydy jsou v 1.zóně nové sjezdové trati a vleky nepřípustné. · Vleky na Lysé hoře už dva roky nefungují a v ekonomické bilanci regionu se to nijak neprojevilo. Trať byla navíc pro svou extrémní náročnost využívána jen omezeným počtem lyžařů. Zákaz jejího provozu neznamená konec lyžování v Beskydech. · Další zásahy, které lze očekávat při obnovení provozu sjezdovky – například parkovací plochy, úpravy svahu – by nadále poškozovaly křehký horský ekosystém. · Provoz severní sjezdovky není v souladu se zákonem již řadu let. Nikdy nebylo provedeno vynětí sjezdovky z lesního půdního fondu. Navíc od účinnosti zákona o ochraně přírody a krajiny nebylo využívání území uvedeno do souladu se zákonem – na provoz nebyla nikdy udělena výjimka, která je ovšem v I. zóně CHKO nutná. Zákon o ochraně přírody a krajiny (114/92 Sb.) mj. vymezuje tzv. chráněná území, kde veřejný zájem na zachování nejvzácnějších přírodních hodnot převažuje nad jinými osobními či skupinovými zájmy. Podmínky pro činnosti, které tento veřejný zájem poškozují, zákon přesně upravuje. Nejpřísnější pravidla platí v tzv. zvláště chráněných územích, kterými jsou národní přírodní rezervace (NPR), chráněná krajinná oblast (CHKO) a národní park (NP). Jde především o zákaz povolovat a umisťovat nové stavby, měnit využití území a do území vstupovat. Tato pravidla se vztahují také na provozování lyžařských vleků a další činnosti, které s ním bezprostředně souvisejí (stavba zařízení a jejich případná rekonstrukce, vymezení sjezdových tratí, vlastní pohyb lyžařů po sjezdových tratích a úprava těchto prostor, instalace bariér po stranách sjezdové tratě, informačních a dalších pomocných zařízení vleku apod.). Zatímco národní přírodní rezervace je územím maloplošným, které je velmi přísně chráněno jako celek, v CHKO a NP jsou vymezeny tři až čtyři zóny odstupňované ochrany. Výše uvedené zákazy se vztahují pouze na první, nejpřísněji chráněné zóny těchto území. Lyžařské areály ležící v ostatních zónách a v ochranných pásmech zvláště chráněných území pro svůj provoz výjimku ze zákona nepotřebují. V zónách s nižším stupněm ochrany – na většině území Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava (dále jen ŠUNAP), Krkonošského národního parku (dále jen KRNAP), CHKO Orlické hory nebo CHKO Jizerské hory – legálně existuje množství lyžařských areálů (4). Naopak v nejpřísněji chráněných zónách je potřeba k legalizaci provozu lyžařských zařízení udělit zvláštní výjimku ze zákona. Tu nyní vlastní 14 lyžařských zařízení (z toho 13 na Moravě a jedno v Čechách). Dvě žádosti o výjimku byly zamítnuty: sjezdovka na Smrčině v I. zóně ŠUNAPu a tzv. severní sjezdovka na Lysé hoře v I. zóně CHKO Beskydy [5]. O udělení další výjimky se jedná v případě střediska Ovčárna-Praděd, které se nachází v I. zóně CHKO Jeseníky a zároveň v NPR Praděd. Jednání je vedeno o případném rozšíření jedné sjezdovky I. zóně KRNAPu. Poznámky: [1] Ministr životního prostředí nyní rozhodoval o takzvaném rozkladu, který podalo proti původnímu rozhodnutí ministerstva občanské sdružení Beskydčan. [2] Zákon o ochraně přírody a krajiny (zákon č. 114/92 Sb.) zakazuje „na území I.zóny CHKO hospodařit na pozemcích …způsobem vyžadujícím intenzivní technologie, zejména prostředky a činnosti, které mohou způsobit podstatné změny v biologické rozmanitosti, struktuře a funkci ekosystémů, anebo nevratně poškozovat půdní povrch, používat biocidy, měnit vodní režim či provádět terénní úpravy značného rozsahu…“(§ 26, odst.3, písm. a). „Na území první zóny CHKO je dále zakázáno povolovat a měnit využití území.“ (§26, odst. 2, písm b). [3] Například stanovisko k dočasnému vynětí z lesního půdního fondu (11.1.1999), řízení ve věci pozastavení rušivé činnosti podle § 66 zákona 114/92 Sb. , vyjádření k urbanistické studii vrcholu Lysé hory (17.12.2000), rozhodnutí o zalesnění. [4] Ve II., III. a IV. zónách a ochranném pásmu se nacházejí např. známá lyžařská střediska: Churáňov – Zadov, Špičák, Strážné a Kašperské Hory v Národním parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava; Rokytnice, Špindlerův Mlýn a Pec pod Sněžkou v Krkonošském národním parku; Říčky, Deštné v CHKO Orlické hory aj. [5] Přehledná tabulka počtu lyžařských vleků ležících v lokalitách, kde je výjimka pro jejich provoz potřeba a současná bilance provozovaných zařízení. kategorie ZCHÚ celkový počet lyžařských vleků z toho počet bezkonfliktních zařízení I. zóna CHKO Beskydy 6 5 - MŽP nebyla povolena pouze 1 sjezdovka I. zóna CHKO Bílé Karpaty a zároveň NPR Jazevčí 1 1 I. zóna CHKO Jeseníky a NPR Praděd 7 (6 z nich v NPR Praděd) 6 I. zóna CHKO Šumava 0 0 I. zóna CHKO Orlické hory 0 0 I. zóna CHKO Jizerské hory 0 0 NPR Kralický Sněžník 1 (zasahuje pouze částí) 1 I. zóna KRNAP 1 1 se jedná o rozšíření I. zóna ŠUNAP 0 výstavba sjezdovky na Smrčině nebyla MŽP povolena Zdroj: MŽP