Chráněná území v kraji nejsou v dobrém stavu
Jihlava Kraj Vysočina převzal správu více než sto dvaceti zvlášť chráněných
území, které dosud spadaly pod zaniklé okresní úřady. \"V těchto lokalitách jsou
téměř dvě stovky ohrožených druhů rostlin a živočichů. Okresy neměly na péči
dostatek peněz a kraj je přebírá v neutěšeném stavu,\" řekl vedoucí krajského
odboru životního prostředí Pavel Hájek. \"Naše filozofie je zatím nezřizovat
další zvlášť chráněná území, ale dát do náležitého stavu ta stávající,\" řekl
Hájek. V rozpočtové rezervě kraje se na tento účel v letošním roce počítá zhruba
se čtyřmi miliony korun. Podle Pavla Hájka se kvůli finanční náročnosti nedá
celková náprava současného stavu očekávat v bližším než desetiletém horizontu. U
zvlášť chráněných území se podle zákona musí pravidelně obnovovat desetileté
plány péče. Ty chybějí nebo končí u poloviny lokalit. Přitom náklady na
zpracování jednoho plánu se pohybují od dvou tisíc korun u přírodní památky
Čertův Kámen na Jihlavsku po stopětasedmdesát tisíc, které si vyžádá plán pro
přírodní rezervaci Údolí Oslavy a Chvojnice na Třebíčsku. Další peníze z
krajského rozpočtu si dlouhodobě vyžádá péče o tato území. Ekosystémy mokřadů,
rašelinných luk nebo stepních lokalit jsou závislé na lidském obhospodařování,
ale to se nemůže provádět běžnou technikou a vlastníkům se nevyplatí. Majitelé
těchto pozemků nemají povinnost o ně dbát a prostředky na to neměly ani okresy.
Řada chráněných lokalit s cennými porosty proto nyní zarůstá křovím a vysokou
trávou. Ve špatném stavu je také označení chráněných území hraničními tabulemi.
Zdroj: Mladá fronta Dnes
Jihlava Kraj Vysočina převzal správu více než sto dvaceti zvlášť chráněných území, které dosud spadaly pod zaniklé okresní úřady. \"V těchto lokalitách jsou téměř dvě stovky ohrožených druhů rostlin a živočichů. Okresy neměly na péči dostatek peněz a kraj je přebírá v neutěšeném stavu,\" řekl vedoucí krajského odboru životního prostředí Pavel Hájek. \"Naše filozofie je zatím nezřizovat další zvlášť chráněná území, ale dát do náležitého stavu ta stávající,\" řekl Hájek. V rozpočtové rezervě kraje se na tento účel v letošním roce počítá zhruba se čtyřmi miliony korun. Podle Pavla Hájka se kvůli finanční náročnosti nedá celková náprava současného stavu očekávat v bližším než desetiletém horizontu. U zvlášť chráněných území se podle zákona musí pravidelně obnovovat desetileté plány péče. Ty chybějí nebo končí u poloviny lokalit. Přitom náklady na zpracování jednoho plánu se pohybují od dvou tisíc korun u přírodní památky Čertův Kámen na Jihlavsku po stopětasedmdesát tisíc, které si vyžádá plán pro přírodní rezervaci Údolí Oslavy a Chvojnice na Třebíčsku. Další peníze z krajského rozpočtu si dlouhodobě vyžádá péče o tato území. Ekosystémy mokřadů, rašelinných luk nebo stepních lokalit jsou závislé na lidském obhospodařování, ale to se nemůže provádět běžnou technikou a vlastníkům se nevyplatí. Majitelé těchto pozemků nemají povinnost o ně dbát a prostředky na to neměly ani okresy. Řada chráněných lokalit s cennými porosty proto nyní zarůstá křovím a vysokou trávou. Ve špatném stavu je také označení chráněných území hraničními tabulemi.
Zdroj: Mladá fronta Dnes
Sdílet článek na sociálních sítích