zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Zpracování odpadu je nákladné

22.01.2003
Odpady
Zpracování odpadu je nákladné
Lenka Rancová Pelhřimov Téma odpady a hospodaření je stále živé, protože se dotýká každého z nás. Jedna věc je, jak se odpad zpracovává, druhá pak, jak s ním nakládají především občané. Drží se daných pokynů provozovatele svozu odpadu a starostů jednotlivých obcí, nebo je jim záležitost důstojného životního prostředí lhostejná? O situaci v této oblasti jsme hovořili s ředitelem SOMPa Jiřím Zenáhlíkem. Jak jste spokojeni se spoluprací s obcemi a občany? Vcelku ano. Myslím si, že se podařila dobrá věc. V roce 1992 se obce na základě zákona o hospodaření s odpady dohodly a vytvořily Sdružení pro hospodaření s odpady. Hned na začátku jsme si vzájemně stanovili pravidla spolupráce a vypracovali stanovy. Vykalkulovali jsme cenu na osobu na jeden rok. Pro rok 2003 činí 420 Kč. Spolupráce obcí vznikla na principu solidarity. Cena platí jak pro větší města, tak i zapadlé, často řadu kilometrů vzdálené obce. Musíme počítat s tím, že nejvyšší náklady na naši činnost činí především doprava. Výše ceny za svoz odpadu v jednotlivých obcích je záležitostí zastupitelstev a je zpravidla dána možnostmi rozpočtu jednotlivých obcí. Byly doby, kdy se státní orgány příliš nezabývaly otázkou odpadu. Projevila se v posledních letech nějaká změna v jejich přístupu k této problematice? Především bych chtěl konstatovat, že úroveň hospodaření s odpady šla v posledních deseti letech značně nahoru. Byl přijat zákon o odpadech, který vychází z pravidel hospodaření s odpadem v sousedních evropských státech. Dnes si troufnu říci, že je úroveň hospodaření s nimi srovnatelná, což se odrazilo i v oblasti zpracování odpadu v naší firmě a v myšlení obcí a ve většině případů i občanů. SOMPo pořídilo před dvěma lety třídící linku, která už rok funguje spolehlivě. Následně jsou vytříděné a zpracované suroviny využívány. Například zpracované PET lahve odvážíme do Silonu v Plané nad Lužnicí. Jsou pro podnik významnou druhotnou surovinou. Došlo tedy k nějakému pozitivnímu procesu proměny? Za nejvýznamnější považuji fakt, že občan pochopil, že za svoz a likvidaci odpadu je nutno zaplatit. Alespoň v našem regionu téměř zmizely divoké skládky. Rozhodnutím okresního úřadu v roce 1995 došlo k uzavření všech nezabezpečených skládek a byla povolena pouze centrální zabezpečená skládka SOMPa v Hrádku u Pacova. Začátky byly těžké. Jak my, tak především vedení obcí muselo občany přesvědčovat o významu bezpečné likvidace odpadu. Dnes s výjimkou Pelhřimova a Kamenice nad Lipou, se SOMPo stará o 117 členských obcí regionu. Významně nám v přesvědčování občanů pomohlo i ekologické sdružení Mravenec, které provádí ekologickou výuku na školách a vede děti už od útlého věku k ekologickému myšlení. Nejdůležitější ze všeho je totiž výchova občanů ke kladnému přístupu ke kvalitnímu životnímu prostředí. Kolik zhruba činí ekonomické náklady na separaci odpadu? Ke konci roku 2001 činily cca 3 000 000 Kč, z čehož největší položkou jsou náklady na dopravu. Návratnost byla 600 000 Kč. Za rok 2002 očekávám obdobná čísla. Jakou povolenou životnost má centrální skládka a co bude dál? Životnost skládky je 21 let a podle zpracovaného projektu bude rekultivovaná a vyprofilovaná tak, aby splynula s okolním terénem. Skládka je přísně rozdělena na jednotlivé sekce podle druhu odpadu. Po jejím uzavření může být časem znovu odkryta a využívána nadále. Taková je běžná praxe například v Německu. Co by se z vašeho hlediska mělo i nadále v hospodaření s odpady zlepšovat? Chtěl bych především apelovat na občany, aby skutečně dodržovali zákon o odpadech, řídili se pokyny a respektovali vyhlášky členských obcí, aby byl odpad odpovědně separován. Směrem ke státním orgánům, především k ministerstvu životního prostředí bych chtěl podotknout, že by bylo třeba vytvořit příznivější ekonomické podmínky pro zhodnocení druhotných surovin tak, aby příjem za jejich prodej alespoň pokryl náklady na jejich svoz a dotřídění. Jsem přesvědčen o tom, že jsme v našem státě schopni z vlastních zdrojů pokrýt zájem o druhotné suroviny. Stálo by za to uvažovat o snížení jejich dovozu ze zahraničí, který se zbytečně našemu státu prodraží. Zdroj: Listy Pelhřimovska - Vysočina
Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
INISOFT s.r.o.
27
7. 2017
27.7.2017 - Seminář, školení
Olomouc, ibis Olomouc Centre
ASIO, spol.s r.o.
28
7. 2017
28.7.2017 - Ostatní akce
od 09:30 do cca 11:00, na YouTube
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí