Jaroměřice se chtějí opevnit proti další velké vodě

Jaroměřice nad Rokytnou Na přelomu roku se hned dvakrát v jednom týdnu v Jaroměřicích vylila řeka Rokytná. Kromě zámeckého parku zatopila i hospodářství lidem ve zdejší části v Ráji. Z domků ve Veleslavínově a Luční ulici čerpali majitelé domů vodu ze sklepů, protože každé vzedmutí hladiny řeky žene vodu proti proudu kanalizací. Zahrozil také Štěpánovický potok. S velkou vodou přitom místní lidé bojují stále častěji. Ať už to byl loňský srpen nebo zimní i jarní měsíce v předešlých letech. Proč se Rokytná vlastně tak často vylévá? Zdejší lidé tvrdí, že za to může čistírna odpadních vod. Rodina Evy Sigmundové z Veleslavínovy ulice je postižena při každých záplavách a pokaždé říká: \"Kdyby něco udělali se silnicí k čistírně, aby mohla voda odtékat na louky. Pomohlo by i vyhloubení příkopu. Jenže nás nikdo neposlouchá,\" míní Sigmundová, pro jejíž rodinu každá voda znamená stěhování hospodářství. \"Ta poslední, na konci roku přišla z hodiny na hodinu. Nikdo vodu nečekal. Uprostřed noci jsme stěhovali slepice a včely do sucha,\" přiblížila předsilvestrovskou noc Eva Sigmundová. Brodit se kalnou, ledovou vodou museli i jiní lidé. \"Pořizujeme si vysoké rybářské holiny. Takové, co sahají až k hrudníku. Myslím si, že cesta k čistírně dělá vodě jakýsi špunt. Ta se o ni zastaví, nemůže dál a rozleje se nám do zahrádek,\" přidal svůj názor další obyvatel, který si nepřál zveřejnit jméno. Koryto řeky bude nutno pečlivě vyčistit Podle starostky města Marie Vorlíčkové je problém jinde. Původní silnice k čistírně už totiž byla snížena a má propustné kanály. \"Nemůžeme přemístit čistírnu někam k Žabíku, jak by se to líbilo lidem. Projekty počítaly i s velkou vodou. Je pravda, že řeka se dřív nevylévala tak často. Pokud se na jaře rozlila, zaplavila louky. Podle mého názoru je koryto řeky špatně vyčištěné. Vyčistění zanesené řeky by pomohlo. Vyvolám jednání se správcem toku,\" uvedla Vorlíčková. Správcem toku Rokytné je Povodí Moravy. Brněnská dispečerka Jana Kadeřábková o situaci na Rokytné ví. \"Řeka má neupravené koryto a kapacita průtoku je malá. Četné potíže v Jaroměřicích budeme posuzovat. Provedeme měření. Do plánu akcí, který se tvoří, zařazujeme lokality podle stupně ohrožení. Nedokážu v tuto chvíli říci, jak to bude vypadat s Rokytnou,\" informovala Kadeřábková. Záplavami ohrožených obydlí není mnoho Starostka Vorlíčková ukázala mapku zátopových oblastí. Z ní je patrné, že v kritických místech stojí pár ohrožených budov. Kromě městské Střelnice a čistírny se dají trvale obydlené baráky spočítat na prstech jedné ruky. \"V Ráji jsou zaplavovány zahrádky a stavby, které na nich stojí. Většina těch staveb byla v sedmdesátých letech povolena jako kolny. Lidé si z nich udělali to, co tam stojí dnes,\" konstatovala starostka, která se brání termínu \"černé stavby\". \"Opravdu to kdysi na úřadě někdo povolil, přestože šlo o zátopovou oblast. Třeba garáže, jejich stavba byla schválena v roce 1968. Těžko dnes budu lidem přikazovat, aby stavby odstranili,\" dodala Vorlíčková. Starostka nechce příliš komentovat ani travnaté fotbalové hřiště. To bylo postaveno v minulých letech přímo u čistírny a už se několikrát ocitlo celé pod vodou. \"Museli počítat s tím, že bude věčně pod vodou,\" reagovala stručně Vorlíčková. Na dotaz ohledně zděné budovy se šatnami pro fotbalisty odpovídá starostka také opatrně. \"V zátopovém území bylo schváleno hřiště s podmínkou, že tam nebude pevná stavba. Koukala jsem se do plánů, stavba je označena jako dočasná,\" konstatovala Vorlíčková. Povodním by možná zabránil i nový jez Z mnoha úst už také zaznělo, že by bylo dobré, postavit nový jez. \"Na Rokytné stojí pevný jez, který neumožňuje plynulý průtok vody. Jez je starý a ve špatném stavu,\" připustila dispečerka Kadeřábková z Povodí Moravy. \"Dlouho se mluví o stavbě vakového jezu. Zatím ale netuším, zda je to reálné,\" podotkla starostka. \"Vakové jezy jsou nejlevnější z pohyblivých zařízení, která se dávají na toky. Záleží na posouzení lokality. Někde s nimi máme dobré zkušenosti, jinde ne,\" zmínila se Kadeřábková. \"Tyto druhy jezů umožňují úplné vyhrazení při průchodu velké vody. Neohrožují životní prostředí a neruší okolí nadzemními konstrukcemi. Jsou nenáročné na údržbu a mají nízké pořizovací náklady,\" přiblížil Miloslav Janda, nezávislý odborník mimo jiné i na problematiku vodních toků. \"Výstavbou vakového jezu na místě starého pevného by se zlepšila manipulace a zkapacitnění jezu. Zajistí se tak větší protipovodňová ochrana území,\" poznamenal Janda. Teprve nedávno dokončenému vakovému jezu nad historickým centrem města zřejmě vděčí za suchá obydlí lidé v Třebíči. Díky snížení hladiny totiž při loňských srpnových povodních řeka Jihlava nedosáhla na centrum města ani na přilehlou židovskou čtvrť. \"Rekonstrukce pevných jezů na vakové je součástí protipovodňových opatření. Zatím máme na řece Jihlavě dva vakové jezy, které se osvědčily,\" sdělil třebíčský mluvčí Ivan Přibík. Štěpánovický potok již jeho správce revitalizuje Potíže však působí nejen řeka. V oblasti u zaplavovaných zahrádek se do Rokytné vlévá další jaroměřický tok - Štěpánovický potok. Správcem je Zemědělská a vodohospodářská správa v Třebíči. Ta získala peníze na kompletní revitalizaci toku. Ojedinělá akce, která nemá na Třebíčsku obdoby, se rozjela už loni na podzim. Součástí projektu je stavba betonových a hliněných hrázek, vyčištění a zpevnění břehů. Nad městem u Výčap a Štěpánovic vzniknou záchytné nádrže. Akce bude stát 5 milionů korun. S dokončením se počítá v roce 2004. \"Práce pokračují od soutoku s řekou směrem proti proudu. Za zahrádkami stavíme hrázky, čistíme břehy a koryto. Jestliže má být úprava toku účinná, mělo by Povodí Moravy něco udělat s Rokytnou u soutoku s potokem,\" vyjádřil se Dušan Dusík ze správy toku. To si myslí i starostka města. \"Pokud se udělá kolem našich toků vše, co je nutné, situace se zklidní a vyřeší,\" domnívá se Vorlíčková, která je na radnici teprve od listopadových voleb a prosincové povodně ji zaskočily. \"Začnu jednat se správcem toku,\" přislíbila starostka. Zdroj: Mladá fronta Dnes