Stát opět prohrál souboj s dovozci aut
Hraniční přechod na Hoře svatého Šebestiána na Chomutovsku minulý týden
zatarasili dovozci ojetých automobilů, kteří narazili na nové předpisy. Ty mají
v principu znemožnit dovoz aut starších osm let do země. Příběh netrval dlouho -
po několika hodinách stát rezignoval a vozy byly do země vpuštěny. Za zmínku
však stojí několik prohlášení účastníků blokády. Jsou to silné věty jako: Chtějí
nám vzít náš chleba, Takhle vzroste nezaměstnanost o sedm procent, Máme v tom
milióny. Vždy jde o citace z novin či televize. Zvláště poslední prohlášení
stojí za pozornost, ještě se k němu vrátím. Dovozci jednoznačně tvrdí, že cílem
jejich dovozů je auta opravit, naleštit a prodat zákazníkům, kteří jsou pak
neobyčejně spokojení. A teď se podívejme na realitu. Podle odhadů nezávislých
odborníků přichází stát ročně při dovozech ojetých vozů o nejméně miliardu korun
na nezaplacené dani z přidané hodnoty. Princip je tento - vedle faktické platby
získá nepoctivý dovozce falešnou fakturu na podstatně nižší cenu. Clo se u
dovozů (v drtivé většině případů) neplatí, ale daň se vypočítá z oné ceny nižší,
což je při sazbě 22 procent často velmi velká suma. Experti říkají, že ve značné
části dovozů jde v průměru o 25 tisíc korun na jeden automobil. Ostatně tento
odhad - není to tak dlouho - otiskly Hospodářské noviny. Celý podvod je umožněn
tím, že celní orgány nemají povinnost a mnohde ani možnost porovnat cenu
deklarovanou s ceníky obvyklých cen v zahraničních autobazarech a určit celní
hodnotu podle nich. (To je praxe obvyklá třeba při výpočtu daně z nemovitosti -
je zde cena ze smlouvy a tržní odhad, daň se vypočte z vyšší částky.) Loni bylo
dovezeno přes 130 tisíc starých aut. Kdyby byl zmíněný podvod uplatněn pouze ve
40 tisících případů, jsme u té miliardy korun. Není tedy divu, když dovozci
tvrdí, že v tom mají milióny - smutné je, že zcela jistě nelžou. Roztomilé je i
tvrzení, že všechna auta, která se dovezou, tedy i ta starší osmi let, což jinak
zákon neumožňuje, jsou zaregistrována a uvedena do provozu. Statistiky říkají,
že za poslední roky kdesi zmizelo asi 120 tisíc dovezených ojetin, které nikdy
uvedeny do provozu nebyly. Posloužily k poslepování aut, která pak našla
majitele v \"zastrčených\" autobazarech, byly jim opatřeny nelegální doklady a
nyní zřejmě ohrožují své majitele na zdraví či životě. Další z těchto aut slouží
k pojistným podvodům. Nabouraná auta jsou po řadě podvodů nainstalována do
fiktivních nehod a pojišťovny tak přicházejí ročně o několik miliard korun.
Ostatně i tento odhad byl publikován v Hospodářských novinách. Včetně faktu, že
jedním z důvodů neustálého růstu pojistných sazeb jsou právě \"průmyslově\"
prováděné podvody s havarovanými vozy, které jsou již v tomto stavu dovezeny. S
pomocí bídné evidence a děravé legislativy to není velký problém. Ostatně si
vzpomeňme, jak dovozci již jednou blokovali Prahu - v podstatě jim šlo právě o
to, aby legislativa děravá zůstala. Pikantní je, že na obranu dovozců se pod
vlajkou volného obchodu stavějí někteří ekonomičtí analytici. Jejich argumentace
je zjevná - pro ekonomiku je nejlepší, když kdokoli může dovážet cokoli, protože
tím se nejlépe zajistí uspokojení potřeb ekonomických subjektů a také plná a
nezkreslená soutěž. Obecně je to naprosto správná myšlenka. Neplatí však ve
chvíli, kdy určitá praxe vede k porušování zákonů, k daňovým únikům a k podpoře
šedé ekonomiky. Stát s dovozci znovu prohrál a opět na celé čáře. Ukazuje se, že
pokud bude chtít situaci řešit, musí se potížemi s dovozy ojetin zabývat
systematicky a vcelku, a nikoli opřít svoji strategii o jeden výklad jednoho
předpisu. Především je nutné, aby se zavedl jasný pořádek do deklarovaných cen a
aby se vybírala korektní a správná daň. To zamezí únikům a zkreslování trhu, kdy
jsou dovezené ojeté vozy díky daňovému úniku zvýhodněny. Druhým krokem je přísná
a komplexní evidence dovezených vozů, včetně fotodokumentace a jejich záznamů o
technickém stavu. Tím budou ztíženy nehorázné pojistné podvody. A konečně bude
nutné s konečnou platností a zcela jasně stanovit pravidla pro dovozy aut. S
ohledem na budoucí ekologickou legislativu v oblasti jejich likvidace, které se
nevyhneme, by bylo ideální co nejdříve přestat pouštět do země (v kategorii
auta) cokoliv, co je starší pěti let. Tím vším však nesmí být omezen volný
obchod - jde jenom o to, aby se ojetá auta dovážela jako ojetá auta v reálné
ceně, vraky na náhradní díly pak jako vraky na náhradní díly a tak dále. Autor
je ekonomickým poradcem jirka.slaby@seznam.cz [jirka.slaby@seznam.cz] ZDROJ: HN
Hraniční přechod na Hoře svatého Šebestiána na Chomutovsku minulý týden zatarasili dovozci ojetých automobilů, kteří narazili na nové předpisy. Ty mají v principu znemožnit dovoz aut starších osm let do země.
Příběh netrval dlouho - po několika hodinách stát rezignoval a vozy byly do země vpuštěny. Za zmínku však stojí několik prohlášení účastníků blokády. Jsou to silné věty jako: Chtějí nám vzít náš chleba, Takhle vzroste nezaměstnanost o sedm procent, Máme v tom milióny.
Vždy jde o citace z novin či televize. Zvláště poslední prohlášení stojí za pozornost, ještě se k němu vrátím.
Dovozci jednoznačně tvrdí, že cílem jejich dovozů je auta opravit, naleštit a prodat zákazníkům, kteří jsou pak neobyčejně spokojení.
A teď se podívejme na realitu. Podle odhadů nezávislých odborníků přichází stát ročně při dovozech ojetých vozů o nejméně miliardu korun na nezaplacené dani z přidané hodnoty.
Princip je tento - vedle faktické platby získá nepoctivý dovozce falešnou fakturu na podstatně nižší cenu. Clo se u dovozů (v drtivé většině případů) neplatí, ale daň se vypočítá z oné ceny nižší, což je při sazbě 22 procent často velmi velká suma. Experti říkají, že ve značné části dovozů jde v průměru o 25 tisíc korun na jeden automobil.
Ostatně tento odhad - není to tak dlouho - otiskly Hospodářské noviny. Celý podvod je umožněn tím, že celní orgány nemají povinnost a mnohde ani možnost porovnat cenu deklarovanou s ceníky obvyklých cen v zahraničních autobazarech a určit celní hodnotu podle nich. (To je praxe obvyklá třeba při výpočtu daně z nemovitosti - je zde cena ze smlouvy a tržní odhad, daň se vypočte z vyšší částky.)
Loni bylo dovezeno přes 130 tisíc starých aut. Kdyby byl zmíněný podvod uplatněn pouze ve 40 tisících případů, jsme u té miliardy korun. Není tedy divu, když dovozci tvrdí, že v tom mají milióny - smutné je, že zcela jistě nelžou.
Roztomilé je i tvrzení, že všechna auta, která se dovezou, tedy i ta starší osmi let, což jinak zákon neumožňuje, jsou zaregistrována a uvedena do provozu. Statistiky říkají, že za poslední roky kdesi zmizelo asi 120 tisíc dovezených ojetin, které nikdy uvedeny do provozu nebyly. Posloužily k poslepování aut, která pak našla majitele v \"zastrčených\" autobazarech, byly jim opatřeny nelegální doklady a nyní zřejmě ohrožují své majitele na zdraví či životě.
Další z těchto aut slouží k pojistným podvodům. Nabouraná auta jsou po řadě podvodů nainstalována do fiktivních nehod a pojišťovny tak přicházejí ročně o několik miliard korun.
Ostatně i tento odhad byl publikován v Hospodářských novinách. Včetně faktu, že jedním z důvodů neustálého růstu pojistných sazeb jsou právě \"průmyslově\" prováděné podvody s havarovanými vozy, které jsou již v tomto stavu dovezeny.
S pomocí bídné evidence a děravé legislativy to není velký problém. Ostatně si vzpomeňme, jak dovozci již jednou blokovali Prahu - v podstatě jim šlo právě o to, aby legislativa děravá zůstala.
Pikantní je, že na obranu dovozců se pod vlajkou volného obchodu stavějí někteří ekonomičtí analytici. Jejich argumentace je zjevná - pro ekonomiku je nejlepší, když kdokoli může dovážet cokoli, protože tím se nejlépe zajistí uspokojení potřeb ekonomických subjektů a také plná a nezkreslená soutěž.
Obecně je to naprosto správná myšlenka. Neplatí však ve chvíli, kdy určitá praxe vede k porušování zákonů, k daňovým únikům a k podpoře šedé ekonomiky.
Stát s dovozci znovu prohrál a opět na celé čáře. Ukazuje se, že pokud bude chtít situaci řešit, musí se potížemi s dovozy ojetin zabývat systematicky a vcelku, a nikoli opřít svoji strategii o jeden výklad jednoho předpisu.
Především je nutné, aby se zavedl jasný pořádek do deklarovaných cen a aby se vybírala korektní a správná daň. To zamezí únikům a zkreslování trhu, kdy jsou dovezené ojeté vozy díky daňovému úniku zvýhodněny.
Druhým krokem je přísná a komplexní evidence dovezených vozů, včetně fotodokumentace a jejich záznamů o technickém stavu. Tím budou ztíženy nehorázné pojistné podvody.
A konečně bude nutné s konečnou platností a zcela jasně stanovit pravidla pro dovozy aut. S ohledem na budoucí ekologickou legislativu v oblasti jejich likvidace, které se nevyhneme, by bylo ideální co nejdříve přestat pouštět do země (v kategorii auta) cokoliv, co je starší pěti let. Tím vším však nesmí být omezen volný obchod - jde jenom o to, aby se ojetá auta dovážela jako ojetá auta v reálné ceně, vraky na náhradní díly pak jako vraky na náhradní díly a tak dále.
Autor je ekonomickým poradcem
jirka.slaby@seznam.cz
ZDROJ: HN
Sdílet článek na sociálních sítích