Regulace koryt zanechala škody na ekosystému řek
Krnovsko - Po povodních v roce 1997 odstartovaly na Krnovsku rozsáhlé regulace a
stavební zásahy do říčních koryt. Tyto práce jsou již u konce, tento typ
investic se přesouvá do Čech a rybáři začínají sčítat ekologické škody. Stavební
práce jsou totiž pro život v řekách větší pohromou než povodně. \" Při
zpevňování koryt a podobných stavbách se počítá, co to způsobí při stoleté
povodni, ale už se nikdo příliš nezabývá tím, co to udělá s řekou v průměrných
nebo suchých letech. Každé napřímení nebo betonování koryta znamená úbytek vody,
což je zásah do ekosystému, a navíc stavební práce zvedají ze dna kal, který
decimuje populaci ryb v dlouhém úseku toku. Přestože v našich řekách žijí druhy,
které patří mezi chráněné a ohrožené, udělilo ministerstvo životního prostředí
správci toku na tyto práce výjimku. Investor argumentoval, že technické řešení
je nezbytné, a podle vyjádření znalce byly populace vzácných živočichů tak
početné, že s velkou pravděpodobností nějak přežijí,\" vysvětluje hospodář
krnovské organizace Českého rybářského svazu Jürgen Greipel, podle kterého nyní
budou rybáři pomáhat přírodě, aby se rychle vzpamatovala. Na Krnovsku, které v
minulém století bylo průmyslovým centrem, se v řekách zachovalo nečekaně bohaté
spektrum živočichů. Dokonce zde žijí i některé původní druhy, které byly jinde
už vyhubeny. Celorepublikovou raritou je například populace vranky pruhoploutvé,
nebo vzácné mihule. Rybáři ve snaze zachovat druhovou pestrost budou vybrané
druhy ryb množit v nádržích a pak je vracet do řek. \" Kromě našich vlastních
zařízení chceme k těmto účelům využít ve spolupráci s obcí i nádrže, které
budují na Ježnickém potoku Lesy města Krnova. Už o tom jednáme,\" uzavírá
Greipel. Zdroj: Moravskoslezský deník
Krnovsko - Po povodních v roce 1997 odstartovaly na Krnovsku rozsáhlé regulace a stavební zásahy do říčních koryt. Tyto práce jsou již u konce, tento typ investic se přesouvá do Čech a rybáři začínají sčítat ekologické škody.
Stavební práce jsou totiž pro život v řekách větší pohromou než povodně. \" Při zpevňování koryt a podobných stavbách se počítá, co to způsobí při stoleté povodni, ale už se nikdo příliš nezabývá tím, co to udělá s řekou v průměrných nebo suchých letech. Každé napřímení nebo betonování koryta znamená úbytek vody, což je zásah do ekosystému, a navíc stavební práce zvedají ze dna kal, který decimuje populaci ryb v dlouhém úseku toku. Přestože v našich řekách žijí druhy, které patří mezi chráněné a ohrožené, udělilo ministerstvo životního prostředí správci toku na tyto práce výjimku. Investor argumentoval, že technické řešení je nezbytné, a podle vyjádření znalce byly populace vzácných živočichů tak početné, že s velkou pravděpodobností nějak přežijí,\" vysvětluje hospodář krnovské organizace Českého rybářského svazu Jürgen Greipel, podle kterého nyní budou rybáři pomáhat přírodě, aby se rychle vzpamatovala.
Na Krnovsku, které v minulém století bylo průmyslovým centrem, se v řekách zachovalo nečekaně bohaté spektrum živočichů. Dokonce zde žijí i některé původní druhy, které byly jinde už vyhubeny. Celorepublikovou raritou je například populace vranky pruhoploutvé, nebo vzácné mihule. Rybáři ve snaze zachovat druhovou pestrost budou vybrané druhy ryb množit v nádržích a pak je vracet do řek. \" Kromě našich vlastních zařízení chceme k těmto účelům využít ve spolupráci s obcí i nádrže, které budují na Ježnickém potoku Lesy města Krnova. Už o tom jednáme,\" uzavírá Greipel.
Zdroj: Moravskoslezský deník
Sdílet článek na sociálních sítích