Regionální projekt zřizování kompostování komunálních odpadů na zemědělských farmách v okrese Freistadt (Horní Rakousko) v letech 1992 - 2001

Norbert Miesenberger Popis projektu byl získán při exkurzi do Oblastního odpadového sdružení – Freistadt v Rakousku, kterou pořádalo Jihočeské sdružení ochránců přírody 12. listopadu 2002. Text by mohl být užitečný zejména menším a středním obcím při zavádění odděleného sběru a kompostování bioodpadu. Na text navazuje Vzor smlouvy uzavírané mezi obcí a kompostárenskou firmou z Freistadtu. 1. Údaje o okrese Okres Freistadt je krajinně strukturovaný a je rozdělen na 27 obcí. Největší obcí je město Freistadt s přibližně 8.000 obyvateli. Za ním následuje Pregarten s cca 5.000 obyvateli. Počet obyvatel ve zbývajících 25 obcích se pohybuje mezi 600 až 3.500. Celkový počet obyvatel v okrese Freistadt: 64.000 Celková plocha okresu: 99.389,61 ha 2. Struktura zaměstnání obyvatel Okres Freistadt je typický tím, že většina jeho obyvatel odjíždí za prací do průmyslových podniků, apod., do jiných okresů nebo do města Lince. 16.000 lidí takto denně z okresu vyjíždí a oproti tomu 5.500 lidí denně do okresu za prací přijíždí. V regionu je málo pracovních míst. Opatření, která lidem umožní nalézt práci v místě v regionu jsou tudíž velice žádaná. Pracující obyvatelstvo dle hospodářských sektorů: v číslech v % primární sektor 3.500 lidí cca 10% sekundární sektor 10.500 lidí cca 40% terciální sektor 13.500 lidí cca 50% 3. Popis projektu: 3.1 Výchozí stav a vyspecifikování problému: Skládka firmy provozované rodinou Faltinger zabývající se likvidací odpadů byla v roce 1990 zavřena. Krátkodobě nastal nouzový stav v likvidaci odpadů. Starostové okresu museli hledat řešení pro zřízení nové skládky. S městem Linec, které je provozovatelem skládky zbytkového odpadu v Astenu, byla uzavřena smlouva, aby se překlenulo období při hledání řešení pro ukládání zbytkového odpadu z okrese Freistadt. Bylo vyvinuto enormní úsilí pro nalezení řešení vlastního konceptu likvidace odpadů v okrese. Cílem bylo zredukování zbytkového odpadu, jehož ukládání na skládkách je nákladnou záležitostí. Bylo zřízeno Okresní sdružení pro zpracování odpadů (Bezirksabfallverband neboli zkráceně BAV), s vlastní kanceláří a provozovnou, které se ujalo zjišťování všech otázek týkajících se odpadového hospodářství v okrese. Koncept zpracovávání odpadu v okrese charakterizují dvě linie likvidace odpadů, které byly postupně realizovány: struktura sběren odpadů (viz 3.2) kompostování na farmách (viz 3.3) 3.2 Zřizování sběren odpadu pokud možno v každé obci (struktura sběren): Ve 24 ze 27 obcí okresu byly postupně zřizovány sběrny. Sběrny jsou veřejné budovy s většími či menšími dvory, kde může občan pod dohledem personálu sběrny odevzdat až cca 40 různých odpadních materiálů. (Sběrny jsou využívány 95% obyvatel). Sběrnám by se bylo třeba podrobněji věnovat ve vlastním projektu. 3.3 Zřizování kompostování komunálních odpadů na farmách v okrese: 3.3.1 Výchozí podmínky z roku 1992 Zákon předepisuje separaci kompostovatelných odpadů a jejich separátní odvoz. Obce mají s ohledem na regionální kompostovací zařízení, která budou případně provozována Okresním sdružením pro zpracování odpadů (BAV), za úkol zřídit a provozovat dostatečný počet kompostovacích zařízení, která budou biologický odpad určený ke kompostování odebírat. Dle §9, odst. 5 zákona o odpadovém hospodářství vydaném hornorakouskou vládou si mohou obce ke splnění svých úkolů najmout třetí osoby. V okrese neexistuje žádný podnik, který by se zabýval likvidací odpadů a neexistuje ani žádné kompostovací zařízení. Redukce napadlého odpadu o 40 váhových procent (podstatné ustanovení smlouvy uzavřené s městem Linec o přebírání zbytkového odpadu do 31.12.1996 a jeho ukládání na příslušné skládce). 3.3.2 Cíle projektu Vyjmutí kompostovatelných odpadů ze zbytkového odpadu má smysl jak z hlediska hospodářského (= nízké náklady spojené s ukládáním odpadu), tak ekologického (kompostovatelné odpady jsou hlavním zdrojem problémů na skládkách, jako jsou např. průsaky, pachy, plyny, ….) a navíc jsou tyto odpady jediné, které lze téměř na 100% zhodnotit. Vyprodukování kompostu, který je hodnotným hnojivem zlepšujícím kvalitu půdy pro následné zemědělské hospodaření. Vytvoření nového zdroje příjmů pro farmáře formou komunálních činností v oblasti služeb. Podpora procesu šíření znalostí a informací o této problematice, aby přešly do vědomí veřejnosti. Kompostování biologických odpadů na farmách je názorným příkladem jak řešit v uzavřeném systému problematiku odpadů, surovin a energie. Posilování tvorby hodnot a pracovních míst v regionu. 3.3.3 Postup při realizaci záměru a úspěchy při řešení problému Říjen 1991: seznámení zájemců z řad majitelů farem s problematikou ve spolupráci s místní okresní zemědělskou komorou (Bezirksbauernkammer BBK) - 26 účastníků akce Následná intenzivní spolupráce mezi Okresním sdružením pro likvidaci odpadů (BAV) a Okresní zemědělskou komorou (BBK) s cílem důsledného vyhledávání zájemců o provozování kompostovacího zařízení. Usnesení politického grémia ve věci kompostování na farmách Zaangažování a vyškolení poradce pro záležitosti kompostování (absolvování kurzu na farmě rodiny Lübke), který bude míst na starost kompostování pokrývající plošně celý region. Březen 1992: prvé setkání zájemců v rámci akce organizované Okresní zemědělskou komorou - 50 účastníků Duben 1992: druhé setkání zájemců (30 účastníků) za účelem projednání témat: smlouva mezi majitelem farmy a obcí strojní vybavení seznámení s programem chystaných kurzů na téma kompostování stanovení, kdo z farmářů v příslušné obci bude svážet materiál určený ke kompostování Květen 1992: Organizace a provádění jednotýdenních intenzivních kursů na téma \"Kompost\"; referenti paní Uta Lübke, p.Angela Lübke, Urs Hildebrandt - 28 účastníků. Kurs je závazný a stává se podstatnou podmínkou smlouvy uzavřené s obcí (cílem je vybavit farmáře od samého počátku potřebnými odbornými znalostmi). Financování kursu bylo zajištěno Okresním sdružením pro likvidaci odpadů Obsah kursů: tvorba humusu proces kompostování mikrobiologie založení kompostové hromady teoreticky i prakticky určování humusu nauka o surovinách seznámení se s různými rychlými zkouškami zjišťování pH hodnoty zjišťování teploty a obsahu CO2 a O2 Duben a červen 1992: organizace předvádění strojů na obracení kompostu a dezintegrátoru, vždy na některé farmě. Červen 1992: intenzivní vyjednávání ohledně stanovení tarifů a uzavírání smluv mezi obcemi, Okresním sdružením pro likvidaci odpadů a Okresní zemědělskou komorou. Odsouhlasení okresního konceptu s hornorakouskou zemskou vládou a umisťování kompostovacích zařízení na farmách v souladu s požadavky znalců hornorakouské zemské vlády. Vypracování konceptu podpory záměru ve spolupráci s hornorakouskou zemskou vládou s cílem podpory při pořizování strojů na obracení kompostu Červen 1992: společný nákup 16 obracečů kompostu od firmy Sandberger a 2 strojů vlastní výroby a jednoho dezintegrátoru (financování: viz náklady na zřizování kompostování na statcích v okrese Freistadt). Provozovatelem dezintegrátoru byl stanoven jeden majitel statku z řad kompostovatelů (zavedení systému půjčování obracečů kompostu je stěží možné pro nutnost častého obracení). Zapojení se do přípravy pro vydání předpisu hornorakouské vlády týkající se kompostovacích zařízení. Získání vlivu při přípravě. Červenec 1992: prezentace konceptu kompostování na politických grémiích a rozhodnutí o zavedení kompostování do praxe. Předání vzorových smluv obcím a přiřazení farem k obcím. Následně uzavírání smluv mezi obcemi a farmáři prostřednictvím příslušných usnesení obecních rad týkajících se kompostování zelených odpadů a odřezků keřů. Současně město Freistadt (největší obec okresu co do počtu obyvatel) zahájilo v roce 1992 organizaci separace kuchyňského odpadu do \"bio-nádob\". Postup byl následující: Sběr kuchyňských odpadů pomocí bio-nádob: Zahájení testování pilotního projektu na 50 domácnostech: Stěžejní úkoly: bio-nádoby musí být vyprazdňovány jedenkrát týdně, ať již jsou plné nebo nikoliv (hygienický požadavek) domácnosti byly přizvány před zahájením sběru na informační schůzku pozvánky na schůzku rozeslala obec příslušným domácnostem adresně bio-nádoby jsou opatřeny jménem a adresou domácnosti = odstranění anonymity vede k 99%-ní čistotě odpadu každá domácnost má vlastní bio-nádobu - i v případě činžovních domů farmáři svážející bio-odpad bio-nádoby sami vyprazdňují a obsah kontrolují domácnost si sama zvolí velikost bio-nádoby z nabídky objemů 7, 23 nebo 46 litrů používání bio-nádoby není spojeno se žádným poplatkem (to je nejdůležitější!) náklady, které z toho farmářům vzniknou, hradí obce z poplatků za všeobecný odvoz odpadů 1993: po úspěšné zkušební fázi se v celém městě Freistadt zavádí bio-nádoby. Je uspořádáno cca 15 informačních setkání s obyvateli města, na kterých se domácnostem předají bio-nádoby a vysvětlí se postup při sběru bio-odpadu. Zpracovávání kuchyňského odpadu je nutné provádět bez ohledu na zpracovávané množství na zpevněné ploše na farmě, neboť kompostování se provádí bez ohledu na počasí po celý rok. Podzim 1993: pro účely zpracovávání kuchyňských odpadů svezených z města Freistadt byla v okolí obce zřízena 4 kompostovací zařízení na zpevněné ploše (viz náklady na zřizování kompostování na farmách). Další kroky podniknuté v roce 1993 a 1994: jednání se správou silnic o převzetí doprovodných materiálů zřízení sběru kuchyňského odpadu v obcích Lasberg, Pregarten prověření kompostovacího zařízení z vodohospodářského hlediska zpevnění dalších ploch pro zřízení kompostování Další postup v letech 1995 až 2001: zavedení sběru kuchyňských odpadů ve 24 z 27 obcí okresu další zpevňování ploch v kompostovacích zařízeních (10 kompostáren z 20 se již provozuje na zpevněné ploše) a rozšiřování stávajících zařízeníz důvodů zvyšujícího se množství vstupního materiálu - viz příloha) nákup speciálních sběrných vozů a různých přístrojů pro profesionální kompostování (zařízení na zkrápění kompostu, nakladače, ….) zavedení prodeje kompostu a kompostových substrátů : velká poptávka přírodní produkt pocházející z regionu posílení příjmů farem 4. Užitečnost projektu: 4.1 Užitek z hlediska ekonomického, podnikatelského a z hlediska situace rodin: Kompostování, je-li prováděno odborně, představuje pro provozovatele nikoliv nezanedbatelné pracovní zatížení: tato činnost může být vykonávána na místě ve vlastním provoze, čímž se zvyšuje kvalita činností provozovaných na dotčených farmách a tím sociální postavení rodin farmářů. Zavedením a provozováním kompostování si již nemusí většina farmářů hledat další zaměstnání mimo statek z finančních důvodů. Zřízením regionálního kompostování na farmách a s tím spojeným pravidelným svozem kuchyňských odpadů z domácností se v minulých 10 letech podařilo vytvořit v okrese Freistadt v přepočtu na plnou zaměstnanost cca 12 pracovních míst. 4.2 Ekologické hledisko (zajištění životně důležitého spojení půda, voda, vzduch) Kompost přispívá ke zlepšení stavu půdy co do obsahu humusu; dobrý kompost obohatí půdu o výživné látky a o trvalý humus. Zaktivuje a obohatí se půdní život. Kompost podporuje jakost vzduchu, vody a výživných látek půdy pro růst rostlin, napomáhá snížení půdní eroze, zlepšuje odolnost rostlin proti škůdcům a nemocím, nahrazuje prodávaná průmyslová hnojiva a postřikové prostředky (většina farem provozujících kompostování se stávají bio-farmami). Aktivní, zdravá půda, která je výsledkem kompostování je bezpodmínečným předpokladem pro produkci kvalitativně vysokohodnotných a zdravých potravin. 4.3 Jiné pozitivní účinky: Rychlá realizace jednoho z nejdůležitějších cílů odpadového hospodářství : Redukce zbytkového odpadu o 40 váhových procent. Vysoká funkčnost a bezpečný proces kompostování v malých zařízeních a odstranění anonymity vytváří důvěru v tento systém. V porovnání s velkými provozy neexistuje problém s odbytem kompostu - ba právě naopak, poptávka po něm převyšuje jeho produkci. Decentrální zařízení kladou malé nároky na přepravu - vylučují \"turistiku\" biogenních odpadů. Jedná s o nákladově výhodný provoz, neboť není zapotřebí důmyslné techniky. Podporování kompostování vlastního odpadu ze zemědělské produkce (hnůj, atd.) 4.4 Užitek pro rakouské zemědělské hospodářství: ozdravění půdy výroba vysoce hodnotného zemědělského hnojiva - náhrada za syntetické hnojivo systém přispívá ke snadnějšímu přechodu k produkci bio-potravin systém aktivně přispívá k ochraně životního prostředí - dobrý image celé země zemědělství se tak stává díky tomuto uzavřenému cyklu nepostradatelným partnerem konzumentů 4.5 Užitek pro konzumenty, příp. pro společnost: nákladově nenáročný způsob jak zredukovat zbytkový odpad o 40 váhových procent Poněvadž tento způsob vyžaduje méně nákladů než je tomu v případě centrálních zařízení s \"High tech\" vybavením, spotřebovává také méně veřejných finančních prostředků nižší poplatky vybírané od konzumentů za likvidaci odpadů než je tomu v jiných okresech 5. Nutné předpoklady pro realizaci projektu i v dalších regionech: dobrá spolupráce mezi orgánem zastupujícím zemědělce, obcemi a místem kompetentním pro odpadové hospodářství profesionální vedení při realizaci projektu v otázkách právních, organizačních a odborných důsledné prosazování projektu decentralizovaného kompostování na statcích proti velkým zařízením při rozhodování v grémiích a na veřejnosti dobré předpoklady mají regiony s rozšířeným chovem dobytka (pro větší hustotu bio-farmářů a disponibilitu hospodářských hnojiv důslednost při realizaci potřebných kroků Zdroj: CZ BIOM - www.biom.cz