Evropa šílí po biopotravinách. Nová šance pro české farmáře?

Olomouc Zeleniny jen tak, aby se neřeklo, a spousta porcí svíčkové s knedlíky. Ber kde ber. Na původu potraviny nezáleží. Tak stále vaří spousta restaurací a hotelů, ekologové však varují: Pozor! Brzy bude všechno jinak. Západní Evropa se zbláznila do ekologicky čistých potravin a za chvíli je to i tady. V západní Evropě si lidé mohou i v supermarketech koupit třeba biovajíčka a teď je shánějí i u nás. \"Volalo nám kvůli tomu už několik cizinců, Angličané, ale i návštěvníci ze sousedního Rakouska. Chtějí vědět, kde si tady mohou koupit biomaso, třeba králíka. Bohužel jim musím poradit, že nejjednodušší bude, když sednou na vlak a pojedou si pro něj domů,\" říká Michal Kolesár z Hnutí Duha. Na vesnicích je sice slepic a králíků dost, ekolog však tvrdí, že tam zahraniční návštěvníky poslat nemůže. Babička s dědou mají sice velký dvorek a chlívek pro pašíka jedna báseň, chybí jim však to podstatné certifikát. \"Lidé, kteří kupují biopotraviny, chtějí mít záruku, že zvíře dostalo kvalitní krmivo bez antibiotik a hormonálních přípravků. A hodně záleží i na tom, v jaké pohodě žije. Jestli má dost prostoru, výběh a tak. A tu jistotu jim dá jen certifikát,\" říká Kolesár. Když se však hospodář přeptá, co získání certifikátu obnáší, poklonkuje se rychle pryč. A věc je o to složitější, že biopotravina má nejen přísnější požadavky na výrobu, ale i na zpracování. \"Nestačí jen vypěstovat jablka bez chemie, mošt se z nich musí vyrobit v provozu s přísnějšími hygienickými požadavky. Ani krávu z ekologického chovu nelze zavézt do obyčejného masokombinátu,\" říká Martin Ander z Hnutí Duha. Příčiny, proč se lidé v zahraničí stále více zajímají o kvalitu potravin, jsou notoricky známé. Chtějí žít zdravě a bojí se. Nemoci šílených krav, dioxinů v drůbeži, salmonelózy, slintavky a kulhavky... Boom biopotravin v Evropě je dokonce tak velký, že zemědělství na tuto poptávku nestačí reagovat. \"Například Velká Británie musí dovážet pětasedmdesát procent biopotravin,\" říká Ander a ekologové dokonce tvrdí, že tato krize už donutila některé obchodní řetězce, aby lobbovaly za zákon, podle kterého by se podíl ekologického zemědělství podstatně zvýšil. \"To je šance i pro naše zemědělce a je čas, aby ministerstvo zemědělství začalo vázat dotace na snižování chemických látek,\" soudí Ander. Ekologických farem v Česku je přes šest set, jenže za současných podmínek je to hodně tvrdý chleba. \"Bez chemické ochrany jsou výnosy nižší a stává se, že některá pole před škůdci a chorobami jinými prostředky neochráníme a úrodu musíme zaorat. A cena biopotravin těmto zvýšeným nákladům ještě zdaleka neodpovídá,\" říká Josef Ludík, jeden z ekologických farmářů na Moravě. HELENA VACULOVÁ Zdroj: Mladá fronta Dnes