Sběr a kompostování bioodpadu v okrese Freistadt (Horní Rakousko)
Jindřich Petrlík Rakouský okres Freistadt leží ve spolkové zemi Horní Rakousko.
Patří mezi spíše venkovské okresy s malou hustotou obyvatelstva. Ke třídění a
recyklaci odpadů v okrese Freistadt vedl nedostatek prostoru pro další skládky
odpadů. Bylo to v době, kdy se z komunálního odpadu vytřiďoval jen papír
[https://www.kamsnim.cz/categories/papir] a sklo
[https://www.kamsnim.cz/categories/skloBile]. V roce 1997 zde vyprodukovali 300
kg odpadů/osobu/rok, z toho putovalo na skládku, pouhých 25 %. Zbytek vytřídili
a zrecyklovali. Systém sběru odpadů: Nakládání s odpady v okrese Freistadt
obstarává Svaz měst a obcí okresu Freistadt. Svoz odpadů vytříděných do pytlů a
bioodpadu do speciálních popelnic se jmenovkou se provádí každý týden. Ve svazu
je 27 obcí, z toho 24 má sběrné dvory. V oblasti nakládání s odpady zde pracuje
144 lidí. Jde o decentralizovaný systém. Rakouského MŽP se při tvorbě zákona o
odpadech snažilo dosáhnout maximálního vytřídění a recyklace odpadů. Zákon
stanovuje zodpovědnost obce za svůj vyprodukovaný odpad. Není předepsán způsob
řešení. 48% přivezou občané sami do sběrných dvorů. Při důsledném třídění obnáší
zbytkový komunální odpad 20 - 25%. Objem odpadů v okrese Freistadt v t:
Porovnání let 1991 1997 Skládky 6.648 5.038 Vytříděno 2.526 13.233 Celkem 9.174
18.271 Důvod nárůstu celkového množství odpadů: rostoucí míra konzumního způsobu
života, zdokonalená evidence. Kolik kategorií a jaké se třídí, úspěšnost
třídění: Domovní směsný odpad [https://www.kamsnim.cz/categories/smes] - 21%
(skládkuje se a částečně se třídí, ale nemusel by se skládkovat). Dřevo - 4%
(nyní jde do zařízení spalujících dřevo 600 Ös/t). Inertní odpad - suť 5%
(skládka stavebního materiálu, který se recykluje) Zeleň - 18%. Bioodpad
[https://www.kamsnim.cz/categories/bioodpad] - 7% (kuchyňské zbytky) Nebezpečný
odpad [https://www.kamsnim.cz/browse/nebezpecny] - 2% Vytříděný materiál (např.
staré železo) - 19%. Vytříděné obaly (plasty, sklo) - 19%. Ostatní odpad - 7 %
(musí se skládkovat, není jiný způsob, jak s ním naložit). V následujícím
přehledu je vidět prudký nárůst množství kompostovaného odpadu. Porovnání let:
1991 1992 1996 Starý a nebezp. odpad 2.526 4.021 8.137 Kompost 495 2.596
souvislý růst Domovní odpad 5.700 4.539 3.660 Zbytkový odpad 948 950 1.018 (v r.
1995 - zbytkový odpad 730) I přes malou hustotu obyvatelstva v okrese Freistadt
je maximální vzdálenost od občana k nejbližšímu sběrnému dvoru 5 - 7 km. Ten je
většinou otevřený 2 - 3 odpoledne v týdnu. Náklady na obsluhu platí Svaz měst a
obcí, jehož odborníci jsou v kontaktu s lidmi - pořádají veřejné diskuse.
Motivace lidí touto cestou je lepší než jakákoli jiná propagace. Za první tři
roky své existence uspořádal Svaz měst a obcí okresu Freistadt na 50 - 70
veřejných přednášek spojených s diskusí. Kompostování bioodpadu: V každé obci je
jedna kompostárna. Musí být dotovány ze státních prostředků. Financování
kompostáren je následující: ze zemského rozpočtu jde 1/3, 1/3 platí obec a 1/3
sedlák. Produkty kompostáren odebírají zemědělci, kteří pěstují bioprodukty
vysoké kvality. Ke sběru bioodpadu je pro obyvatele prováděna speciální
instruktáž. Dozvědí se na ní například, co do nádoby patří a že je třeba jej 1x
týdně vyvézt. Při odchodu dostanou lidé nádoby na bioodpad
[https://www.kamsnim.cz/categories/bioodpad] a každý si tam hned napíše svoje
jméno. Sběr je prováděn tím, kdo jej potom kompostuje. Většinou tedy zemědělci,
kteří mají maximální zájem na čistotě kompostu. Většina z toho je kuchyňský
odpad a zbytek je zeleň. Nádobu na kompostování si lidé koupí. Kompostování se
pak platí v celkovém poplatku. Těžké kovy jsou v kompostu vznikajícím z takto
vytříděného odpadu na minimu. Jak dlouho systém funguje? Od roku 1992.
Ekonomika: Systém nakládání s odpady je soběstačný. Financují je obce a
producenti obalů. Každý kg vyseparovaného odpadu vyjde levněji nežli spálení
nebo skládkování směsného odpadu. Celkové náklady na systém či jeho jednotlivé
části Porovnání let: 1995 1996 1997 Celkové náklady v Ös 12.473.206 15.718.920
17.034.142 Množství odpadu v t 5.193 6.973 8.722 Cena za tunu odpadu v Ös/t
1.784 1.657 1.396 Skládkování v Ös/t 913 1.360 1.420 Sběr a doprava v Ös/t 1.141
1.199 1.230 Kuchyňský odpad v Ös/t 1.778 (včetně dopravy) Odpad ze zeleně v Ös/t
582 Průměrná cena za nakládání s odpady pro jednu domácnost v Horním Rakousku v
roce 1997 činila 2.000 Ös. V okrese Freistadt na tom byli občané lépe, zaplatili
1.150 Ös/domácnost. Ve Wellsu je spalovna o kapacitě 600.000 tun/rok. Ta si
účtuje 2.000 Ös/t spáleného odpadu i přes snahu zavádět dumpingové ceny. Zdroj:
CZ BIOM - www.biom.cz [http://www.biom.cz]
Jindřich Petrlík
Rakouský okres Freistadt leží ve spolkové zemi Horní Rakousko. Patří mezi spíše venkovské okresy s malou hustotou obyvatelstva. Ke třídění a recyklaci odpadů v okrese Freistadt vedl nedostatek prostoru pro další skládky odpadů. Bylo to v době, kdy se z komunálního odpadu vytřiďoval jen papír a sklo. V roce 1997 zde vyprodukovali 300 kg odpadů/osobu/rok, z toho putovalo na skládku, pouhých 25 %. Zbytek vytřídili a zrecyklovali.
Systém sběru odpadů:
Nakládání s odpady v okrese Freistadt obstarává Svaz měst a obcí okresu Freistadt. Svoz odpadů vytříděných do pytlů a bioodpadu do speciálních popelnic se jmenovkou se provádí každý týden. Ve svazu je 27 obcí, z toho 24 má sběrné dvory. V oblasti nakládání s odpady zde pracuje 144 lidí. Jde o decentralizovaný systém.
Rakouského MŽP se při tvorbě zákona o odpadech snažilo dosáhnout maximálního vytřídění a recyklace odpadů. Zákon stanovuje zodpovědnost obce za svůj vyprodukovaný odpad. Není předepsán způsob řešení. 48% přivezou občané sami do sběrných dvorů. Při důsledném třídění obnáší zbytkový komunální odpad 20 - 25%. Objem odpadů v okrese Freistadt v t:
Porovnání let
1991
1997
Skládky
6.648
5.038
Vytříděno
2.526
13.233
Celkem
9.174
18.271
Důvod nárůstu celkového množství odpadů:
rostoucí míra konzumního způsobu života,
zdokonalená evidence.
Kolik kategorií a jaké se třídí, úspěšnost třídění:
Domovní směsný odpad - 21% (skládkuje se a částečně se třídí, ale nemusel by se skládkovat).
Dřevo - 4% (nyní jde do zařízení spalujících dřevo 600 Ös/t).
Inertní odpad - suť 5% (skládka stavebního materiálu, který se recykluje)
Zeleň - 18%.
Bioodpad - 7% (kuchyňské zbytky)
Nebezpečný odpad - 2%
Vytříděný materiál (např. staré železo) - 19%.
Vytříděné obaly (plasty, sklo) - 19%.
Ostatní odpad - 7 % (musí se skládkovat, není jiný způsob, jak s ním naložit).
V následujícím přehledu je vidět prudký nárůst množství kompostovaného odpadu.
Porovnání let:
1991
1992
1996
Starý a nebezp. odpad
2.526
4.021
8.137
Kompost
495
2.596 souvislý růst
Domovní odpad
5.700
4.539
3.660
Zbytkový odpad
948
950
1.018
(v r. 1995 - zbytkový odpad 730)
I přes malou hustotu obyvatelstva v okrese Freistadt je maximální vzdálenost od občana k nejbližšímu sběrnému dvoru 5 - 7 km. Ten je většinou otevřený 2 - 3 odpoledne v týdnu. Náklady na obsluhu platí Svaz měst a obcí, jehož odborníci jsou v kontaktu s lidmi - pořádají veřejné diskuse. Motivace lidí touto cestou je lepší než jakákoli jiná propagace. Za první tři roky své existence uspořádal Svaz měst a obcí okresu Freistadt na 50 - 70 veřejných přednášek spojených s diskusí.
Kompostování bioodpadu:
V každé obci je jedna kompostárna. Musí být dotovány ze státních prostředků. Financování kompostáren je následující: ze zemského rozpočtu jde 1/3, 1/3 platí obec a 1/3 sedlák. Produkty kompostáren odebírají zemědělci, kteří pěstují bioprodukty vysoké kvality.
Ke sběru bioodpadu je pro obyvatele prováděna speciální instruktáž. Dozvědí se na ní například, co do nádoby patří a že je třeba jej 1x týdně vyvézt. Při odchodu dostanou lidé nádoby na bioodpad a každý si tam hned napíše svoje jméno. Sběr je prováděn tím, kdo jej potom kompostuje. Většinou tedy zemědělci, kteří mají maximální zájem na čistotě kompostu.
Většina z toho je kuchyňský odpad a zbytek je zeleň. Nádobu na kompostování si lidé koupí. Kompostování se pak platí v celkovém poplatku. Těžké kovy jsou v kompostu vznikajícím z takto vytříděného odpadu na minimu.
Jak dlouho systém funguje?
Od roku 1992.
Ekonomika:
Systém nakládání s odpady je soběstačný. Financují je obce a producenti obalů.
Každý kg vyseparovaného odpadu vyjde levněji nežli spálení nebo skládkování směsného odpadu.
Celkové náklady na systém či jeho jednotlivé části
Porovnání let:
1995
1996
1997
Celkové náklady v Ös
12.473.206
15.718.920
17.034.142
Množství odpadu v t
5.193
6.973
8.722
Cena za tunu odpadu v Ös/t
1.784
1.657
1.396
Skládkování v Ös/t
913
1.360
1.420
Sběr a doprava v Ös/t
1.141
1.199
1.230
Kuchyňský odpad v Ös/t
1.778 (včetně dopravy)
Odpad ze zeleně v Ös/t
582
Průměrná cena za nakládání s odpady pro jednu domácnost v Horním Rakousku v roce 1997 činila 2.000 Ös. V okrese Freistadt na tom byli občané lépe, zaplatili 1.150 Ös/domácnost.
Ve Wellsu je spalovna o kapacitě 600.000 tun/rok. Ta si účtuje 2.000 Ös/t spáleného odpadu i přes snahu zavádět dumpingové ceny.
Zdroj: CZ BIOM - www.biom.cz
Sdílet článek na sociálních sítích