zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

BYSTŘICKÁ \"Nej\"

27.02.2003
Obecné
BYSTŘICKÁ \ Nej\
Mezi nejzajímavější, nejprogresivnější a největší výtopny na biomasu patří ta v Bystřici nad Pernštejnem. Desetitisícové město řešilo před zhruba šesti lety otázku, čím v obci topit a jak připravovat teplou vodu. Zpracovaný audit doporučil řešit centrální zásobování teplem rekonstrukcí stávající a už nevyhovující uhelné kotelny na zemní plyn nebo biomasu. Protože dlouholetý bystřický starosta a nejnověji též senátor Ing. Josef Novotný je velkým příznivcem obnovitelných zdrojů - sám má na zahradě svého domku malou větrnou elektrárnu - rozhodla se radnice nakonec pro výtopnu na biomasu. Strategická příprava akce trvala dva roky, vlastní realizace jenom rok. Výtopna se dvěma kotli o výkonu 4,5 MW (celkem tedy 9 MW) se stala největší u nás v komunální sféře. Zpracovávají tam kůru, piliny, slámu i dřevní odpad a pomalu začínají biomasu i cíleně pěstovat. Ve městě už jsou dvě firmy, které se pěstováním rychle rostoucích plodin zabývají, navíc město podporuje vlastní výzkum v této oblasti. Štěpku nakupují (ceny z dubna 2002) za 190 - 240 Kč za prostorový metr, cena tepla vychází na 294 Kč/GJ na patě objektu, lidem účtují o 7 % víc. Výtopnu provozuje společnost Bystřická tepelná, jejímž 100% vlastníkem je město. Kotelna stále zůstává v majetku města, nemají tedy odpisy. Předpokládá se, že ročně se zde spotřebuje 4 - 8 tisíc tun biomasy. Soustavu tvoří tři základní větve - ve směru od zdroje na Sídliště II, k bazénu a do středu města. Výtopna byla dokončena v září 2001 a do trvalého provozu uvedena v září 2002. Generálním dodavatelem stavby se stal Závod energetického a ekologického stavitelství ŽS Brno. Náklady celé akce dosáhly 130 mil. Kč, z toho 60 - 70 mil. Kč činila vlastní kotelna, dále bylo třeba rekonstruovat rozvody tepla apod. Z toho ovšem velkou část pokryla dotace od Státního fondu životního prostředí - v Bystřici dostali místo běžného příspěvku (40 %) dotaci ve výši 55 % ze základu pro výpočet podpory, tedy celkem 74 mil. Kč, a dále půjčku ve výši 47 mil. Kč se splatností na osm let. Celková podpora tak dosáhla 121 mil. Kč. Dnes je na centrální rozvody připojeno asi 60 % obyvatel. Uvažovali i o kombinované výrobě tepla a elektřiny, ale od tohoto záměru nakonec ustoupili, protože nebylo jasné, co by dělali s vyrobeným teplem v létě. Lidé napojení na plyn platí dnes 350 Kč za GJ a podle vyjádření Ing. Josefa Novotného \"křičí, proč také oni nejsou napojeni na biomasu\". Z ekologického hlediska je významné, že výtopna snížila emise oxidu uhličitého o 10 500 tun za rok, emise popílku, oxidu siřičitého, uhlovodíků a oxidu uhelnatého o 268,5 tuny za rok. AUTOR: Jana Plamínková ZDROJ: MODERNÍ OBEC
Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
INISOFT s.r.o.
27
7. 2017
27.7.2017 - Seminář, školení
Olomouc, ibis Olomouc Centre
ASIO, spol.s r.o.
28
7. 2017
28.7.2017 - Ostatní akce
od 09:30 do cca 11:00, na YouTube
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí