ZÁKON O ODPADECH PO ROCE

Jak některá města využila novelizace zákona o odpadech, která obcím od počátku letošního roku poskytuje možnost vybrat si pro ně nejvýhodnější způsob placení svozu komunálního odpadu? Odpověď jsme hledali v naší anketě. Od 1. ledna roku 2002 začal platit zákon o odpadech č. 185/2001 Sb., který mimo jiné určil jediný způsob výběru platby za komunální odpad. Od dosavadního poplatku podle objednaného počtu a objemu popelnic či kontejnerů pro bytový dům se loni přistoupilo k jednotné povinné platbě za každého obyvatele. Nový zákon nebyl ve všech obcích přijat příznivě, a proto se volalo po jeho úpravě. Ještě v průběhu loňského roku tak došlo k jeho novelizaci zákonem č. 275/2002 Sb., která nabyla účinnosti dnem 1. ledna 2003. Každá obec si podle svých podmínek nyní může zvolit nejvhodnější způsob placení svozu komunálního odpadu. Jednak jako dosud lze setrvat u místního poplatku, který se vybírá od každého jednotlivého občana, ale jeho výše nemůže překročit 500 korun ročně. Druhou variantu nabízí nový paragraf 17a zákona, kdy obec není žádným limitem vázána a může se, jako například v Praze, letos, po roce znovu vrátit k platbě za odpad podle počtu a četnosti odvozu popelnic a kontejnerů. Zástupců pěti měst jsme se zeptali: 1. Jaké máte zkušenosti s uplatňováním zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech? 2. Budete se nadále řídit uvedeným zákonem, nebo jste zvolili jiný způsob platby za svoz komunálního odpadu, což umožňuje jeho novela, platná od letošního ledna? Václav Trčka, starosta města Horažďovice: Komplexní řešení sběru, svozu a likvidace odpadu zajišťujeme několik let stejně, bez ohledu na změny v legislativě. Zákon číslo 185/2001 Sb., přináší komplikace v případech, kdy občan je hlášen k trvalému pobytu v našem městě, ale v něm se nezdržuje a místo jeho trvalého pobytu nelze zjistit. Složitý a nákladný je v těchto případech postup podle zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků. Obyvatele některých bytů nelze zpoplatnit, neboť v něm nejsou přihlášeni k trvalému pobytu, a neplatí ani vlastník bytu, protože nejde o objekt určený k rekreaci. Další nevýhodou je menší stimulace k třídění odpadu a nemožnost diferenciace platby, respektive volby četnosti svozu odpadu ze sběrných nádob. V roce 2003 zůstáváme u dosavadního způsobu plateb za odpad podle zákona číslo 185/2001 Sb. Za rok, po získání dalších zkušeností, eventuálně celý systém přehodnotíme. Jana Škodová, odborná referentka Městského úřadu Moravské Budějovice: S uplatňováním uvedeného zákona máme v našem městě dobré zkušenosti. K 10. prosinci loňského roku jsme evidovali pouze 1,4 procenta z celkového počtu osob, které dosud neuhradily poplatek za svoz komunálního odpadu. Budeme se nadále řídit zákonem číslo 185/2001 Sb. Město Moravské Budějovice nepřistoupí ke změně způsobu plateb za komunální odpad podle vydané následné novely číslo 275/2002 Sb. Problémem však může být skutečnost, že podle zmíněného zákona budeme požadovat poplatek od některých osob s trvalým bydlištěm v našem městě i přesto, že v současné době žijí v jiné obci. V ní mohou od těchto obyvatel, podle uvedené novely, požadovat úhradu za svoz odpadu, který při jejich různé činnosti vzniká. Ing. Milan Kovář, ředitel Technických služeb města Valašské Meziříčí: Zákon podstatně zpřísnil podmínky při nakládání s odpady. Jeho hlavním cílem je mimo jiné povinnost třídit a druhotně využívat odpady, jak požaduje směrnice Evropské unie, kterou se řídíme. Podle našich zkušeností důslednost při třídění odpadu však často chybí u fyzických a právnických osob. Jinak je nutné uvést, že uplatňování zákona vytváří nejen tlak na separaci odpadu, jeho druhotné využívání, ale klade i vyšší nároky na investice do sběrných dvorů a třídících linek. Osobně se domnívám, že způsob výběru poplatků, zahrnující náklady na svoz odpadu a paušální částku, zvolený a upřesněný vyhláškou č. 6/2001 Městského úřadu Valašské Meziřící, je správný a je i v souladu s novelou zákona. Proto doporučuji ponechat stávající systém výběr poplatků pro rok 2003. Ke zmírnění finančního dopadu pro značnou část obyvatel našeho města by bylo vhodné stanovit doplňkem vyhlášky možnost rozložit určený roční poplatek na čtvrtletní splátky. Jan Kulhánek, starosta města Lovosice: V Lovosicích jsme jako jedni z prvních zavedli poplatek za odpad kapitační platbou. S tímto způsobem výběru jsme byli spokojeni. Platební kázeň občanů našeho města byla vysoká. Poté jsme byli loni nuceni podle nového zákona přejít na místní poplatek za odpad, čím se jeho výběr značně zkomplikoval. Uvítali jsme úpravu zákonem číslo 275/2002 Sb., podle kterého si obec může stanovit, jakým způsobem bude úhradu za odpad, jeho shromažďování, likvidaci a podobně od obyvatel vybírat. Proto jsme přešli na formu poplatku za komunální odpad, který se nám již dříve vyplatil. Dr. Petr Lojka, vedoucí odboru životního prostředí Magistrátu města Olomouc: Do konce roku 2001 platil občan našeho města za sběrnou nádobu a určitou frekvenci vývozu, odpadu, kterou si sám stanovil v rámci platné smlouvy mezi sebou a Technickými službami. Zavádění nového místního poplatku, který v Olomouci v souvislosti se změnou legislativy loni činil celkem 468 korun, bylo pro magistrát i občany věcí velmi nepříjemnou. Změna systému platby za odpad měla samozřejmě své výhody i nevýhody. Co se týče výhod, Olomouc má nyní přesnou evidenci fyzických osob, při jejichž činnosti vzniká komunální odpad. V systému města při nakládání s odpady jsou bez výjimky zapojeni všichni trvale bydlící občané. Na katastrálním území obce se snížil počet nepovolených skládek a výrazně pokleslo množství odpadu spalovaného v lokálních topeništích. Při zapojení všech občanů do jednotného, plně kontrolovatelného systému je možné efektivněji využít svozovou techniku a zajistit optimalizaci svozu z celého města. Jednou z výhod je také skutečnost, že občanem uhrazený poplatek je vlastně jeho příspěvkem na celý systém odpadového hospodářství v našem městě. Na druhé straně k nevýhodám při zavedení místního poplatku v Olomouci mimo jiné patří zvýšení administrativy, pracná a finančně náročná aktualizace evidence obyvatelstva. Dále nutný nárůst pracovníků ekonomického odboru a vytvoření nového oddělení místního poplatku za odpad. Dochází též k výraznému nárůstu množství směsného komunálního odpadu. Zvyšují se náklady na nákup a obnovu sběrných nádob. Objevuje se však i výrazná kritika ze strany těch občanů, kteří místní poplatek stále považují za nevhodnou a nespravedlivou formu výběru peněz za odpady. I přes tyto nevýhody jsem velice rád, že se v našem městě neprojevilo očekávané snížení motivace ke třídění odpadů, naopak jsme zaznamenali nárůst množství vytříděných složek komunálního odpadu. I v roce 2003 je v souladu s rozhodnutím zastupitelstva města zachován stávající systém místního poplatku za odpady, a to ve stejné výši jako loni, tedy 468 korun. V první polovině letošního roku budou na základě přesného ekonomického vyhodnocení porovnány oba způsoby platby, to znamená včetně toho, který jsme v Olomouci realizovali do konce roku 2001. Následně bude z nich zvolen systém, který se ukáže, že je ekonomicky a ekologicky lepší. Zdroj: Moderní obec