Výstavba dálnic v zajetí ekologistů

V devatenáctém století byla hybnou silou rozvoje měst, oblastí a samozřejmě i celých států železnice. Pochopili to v Rusku, které se díky obrovské železniční síti začalo drát mezi hospodářské mocnosti a dokázalo k sobě pevně připoutat Sibiř. Jinde to chápali pomalu. Známý je případ města Chrudimi, které tak dlouho váhalo s podporou železniční trati Praha Olomouc, až jim trať vyfoukly Pardubice. Pardubice dorostly do města krajského a Chrudim je navždy městem okresním. V druhé polovině minulého století nahradily železnici v roli stimulátoru hospodářského růstu dálnice. Investice směřují k dálnicím a s investicemi přichází i blahobyt. Dnes to chápou všechna města, nejvíce ta postižená úpadkem těžkého průmyslu, jako Pl zeň nebo Ostrava. Odborné odhady uvádějí, že v českých okresech bez dálnice je nezaměstnanost o 66 procent vyšší než v okresech s nejméně pětiletou existencí souvislého dálničního tahu (Prahu nepočítaje). Snížení počtu nehod, zlepšení životního prostředí Připomeňme však, že prvotním cílem dálnice je zkvalitnění, zrychlení a zlevnění dopravy a odvedení dopravního ruchu z obcí. Obojí je nedocenitelným příspěvkem ke kvalitě života. Obojí dělá nejen život příjemnějším, ale také jej prodlužuje už jen prostým snížením počtu dopravních nehod, ale zejména zlepšením životního prostředí. Spory kolem financování D47 mohly zanechat ve veřejnosti dojem, že hlavní překážkou dobudování dálniční sítě jsou peníze. Není tomu tak. Skutečný problém je jen jeden umělé překážky ekologistů. Ti používají správního řádu k zdržování stavebních řízení a jejich metody sahají od prostých (dlouhé řečnění a opakování stále stejných nevěcných námitek při stavebních řízeních) až po dosti rafinované, dobře zorganizované škůdcov ství prostřednictvím zneužívání vlastnického práva. Vrch Valík u Plzně a stavba dálnice D5. Obyčejný český kopec s obyčejným lesem, jakých jsou rozesety po krajině stovky. Ekologisté si z něj udělali politické cvičiště a s pomocí Hnutí Duha zorganizovali nákup pozemku o rozloze 250 metrů čtverečních, ležící v trase dálnice. Ekoteroristé Vtip sabotáže je v tom, že pozemek vlastní 96 ekologistů a veškerá úřední jednání je třeba vést se všemi. Kdo se kdy potýkal s úskalími správního řádu, ví, že někdy stačí jeden zarytý potížista k ročním průtahům. Charakter akce dokládá fakt, že pouhá čtvrtina \"majitelů\" byla z Plzně a okolí. Zlomyslnost akce přivedla před čtyřmi lety jednoho z plzeňských radních k užití výrazu \"ekoteroristé\" na adresu vlastníků. Uražení ekologisté se obrátili na soud, avšak nepořídili. V rozsudku se soudce mj. vyjádřil, že \"ekoterorismus . je dobovým a místním vyjádřením kritického pohledu na problematiku dálničního obchvatu Plzně\". Vlastnické právo se stalo po roce 1989 téměř posvátným. Je to po letech komunistického popírání institutu vlastnictví jen přirozené. Uvedené dva příklady frapantního zneužívání práva k perverzní soukromé zábavě fanatiků jsou však významným mementem: jaký je smysl vlastnického práva? Majetek může mít dva významy: přímé fyzické využití nebo zdroj současných či budoucích příjmů. Organizované otravování bližních si rozhodně právní ochranu vyhrazenou vlastnickému právu nezaslouží. Starší odhady týkající se Plzně říkají, že chybějící dálniční obchvat zde v roce 1998 znamenal 400 nehod navíc, z nichž 30 bylo se zraněním. Zbytečné nehody a mrtví Dnes je rok 2003 a na obchvat se stále čeká. Podobná čísla vycházejí i v severních Čechách pro dálnici D8, kde však má hlavní zásluhu na zdržování ministerstvo životního prostředí neustálým měněním svého stanoviska. Studie Stavební fakulty ČVUT nám na závěr pomůže ohodnotit škody způsobené ekologisty na stavbě dálnice D11. Zpoždění o jeden rok na výstavbě D11 znamená 108 lehce zraněných, 40 těžce zraněných a 12 mrtvých. JAROSLAV JIRÁT Autor je ekonom Zdroj: Mladá fronta Dnes