Část Hlinska vytápí pec na dřevěný odpad

Hlinsko - Ještě donedávna končily na Hlinecku tuny starého nábytku, větví a dřevěného štěpku na skládce či se bez užitku pálily v lesích a na zahradách. Nyní se z nich stala cenná surovina pro vytápění bytů. Nová pyrolýzní pec, která ročně spolyká téměř dva a půl tisíce tun dřevní hmoty či starých nepotřebných kartonů, navíc zajistí, že by cena tepla neměla ve městě stoupat tak rychle jako jinde. \"Provoz nové pyrolýzní pece se odrazí na životním prostředí celého regionu. V lesích a na zahradách se již nebude pálit klestí, které se efektivně využije, a vyrobené teplo bude levnější než při vytápění plynem. Toho také budeme v budoucnu odebírat méně,\"tvrdí starosta Hlinska Robert Vokáč. Úspora, kterou zařízení zatím v půlroč ním zkušebním provozu přinese, bude vyčíslena až po skončení topné sezony. Nová pec bude šetrná k životnímu prostředí Unikátní zařízení, které díky vysokým teplotám spalování mezi 1400 až 1600 stupni Celsia produkuje minimum emisí, vzniklo jako řešení, co s dřevním odpadem. \"Snažili jsme se najít technologii, která by umožnila co nejefektivnější spalování s možností vytápění bytů či některých dalších objektů v městě. Pyrolýzní pec může sloužit i jako pomocný či náhradní zdroj tepla,\"říká Pavel Adámek z hlinecké firmy Save, která pyrolýzní pec postavila a provozuje. V bývalé uhelně hlinecké teplárny se tak nyní hromadí nejen dřevě ný štěpek či hobliny, ale i kusy dřevěného nábytku nebo špulky od nití. Objevily se tam i vánoční stromky ze širokého okolí. \"V současnosti svážíme palivo z separačních dvorů nebo firem v okruhu asi třiceti kilometrů od Hlinska. Jednáme ale i třeba s technickými službami v Pardubicích. Větve z prořezávek nám sem vozí také silničáři nebo Povodí Labe. Je to pro ně levnější než ho ukládat na skládku. Za suché hobliny z truhláren nebo štěpek jsme schopni navíc zaplatit,\"vysvětluje Jan Komínek, který má na starost zásobování pece. Velký kotel se zapaluje stejně jako kamna Pec ročně spotřebuje 2300 až 2500 tun dřevního odpadu, od třísek po metrová polena. Do budoucna uvažují Hlinečtí také o tom, že by po úpravě mohli topit i třeba kaly z místní čističky odpadních vod slisovanými třeba společně se slámou do úhledných granulí. Jak zatopit pod kotlem schopným zásobovat centrálním teplem i více než třetinu domácností Hlinska? Jako v obyčejných kamnech. \"Stačí pár papírů a třísek, pak přijdou polínka. Po pár hodinách, když se natopí na plný výkon, je už ale potřeba plnit pec řetězovým dopravníkem a pomocí nakladače. Díky vysoké teplotě zbude z dřeva jen minimum popela. Ze zhruba sto lžic nakladače je ho jen několik koleček,\"popisuje fungování pece jeden z techniků Karel Bříza. Zdroj: Mladá fronta Dnes