Včely umírají ...

Od poloviny loňského roku do dnešních dnů prožíváme nebývalé katastrofy. Vzpomeňme jen povodně v Čechách, celoplošnou epidemii chřipky, signalizované 50procentní ztráty zemědělců na vyzimovaných obilovinách. K tomu všemu se dovídáme v médiích o další přírodní katastrofě, kdy zejména včelaři na Moravě a ve Slezsku informují o padesáti- až sedmdesátipětiprocentních ztrátách zimujících včel. Obdobné zjištění máme i z některých lokalit v Čechách. Připomínáme čtenářům, že úloha včel v našem přírodním prostředí je nezastupitelná. Dnes víme, že jedna desetina užitečnosti včel spočívá v produkci tolik žádaného kvalitního českého medu s využitím například při prevenci a doléčování chřipek. Devět desetin činnosti včel je orientováno na opylování, kdy bez včel by byla ohrožena úroda až 90 významných zemědělských plodin včetně ovocných odrůd. Včely dnes představují až 98 procent opylovačů v naší přírodě. Neméně důležitá je ekologická role včel pro zachování asi 400 ohrožených druhů rostlin, kdy bez dostatečného opylování včelami tyto druhy u nás nenávratně \"vymizí\"! Naši včelaři s průměrným věkem 61 let v ČR zazimovali na podzim loňského roku 515 tisíc včelstev, když \"nepsaná norma\", která bude zaručovat kvalitní opylování, předpokládá, abychom v ČR chovali nejméně 700 tisíc včelstev. Hlavní příčiny letošních ztrát spočívají v tom, že přibližně jednou za pět let se objeví v přírodě medovicová snůška (tmavý med) z lesních dřevin, zejména pak z jehličnanů. Tento med je vysoce kvalitní a žádaný, ale pro včely z hlediska zimování je nebezpečný. Obsahuje totiž trojsložkový cukr melecitozu, který způsobí rychlou krystalizaci medu v plástech (cementový med), kdy se tyto zásoby, pokud je včelař ponechá v úle, stávají pro včely téměř nepoužitelné. Medovicový med obsahuje hodně nestravitelných částí pro včely, a včelaři vědí, že na tomto medu nemohou včely zimovat. Většinou to za posledních sedmdesát let probíhalo tak, že medovicová snůška končila koncem srpna, a pak včelaři med z úlů vytočili a včely do 20. září dokrmili cukrem, na kterém včely dobře zazimovaly. Loňské klimatické a snůškové podmínky byly nenormální tím, že medovicová snůška se protáhla skoro až do 10. října, kdy včelaři již pak neměli šanci medovicový med z úlů v plném rozsahu odstranit. Včely tento med přes zimu omezeně a hlavně obtížně spotřebovávají s tím, že nestrávených zbytků je daleko více. Včela je velmi \"čistotný\" hmyz a nikdy nevylučuje exkrementy trávení (výkaly) v úle, ale tyto shromažďuje v tzv. výkalovém vaku, který má v bříšku, s tím, že pak v zimním období za slunného počasí, kdy teplota je kolem 10 ° C, vyletí z úlů a nestrávených zbytků se zbaví, což označujeme jako \"vyprašování\". Pokud v zimě jsou dva až tři prolety v rozpětí asi čtyř týdnů, pak je vše zachráněno. Letos však včely od 25. října do konce února neměly kvůli nízkým teplotám možnost se \"vyprášit\" a byly nuceny se zbavovat výkalů v úle (úplavice). Připočteme- li k tomu značné kolísání nočních a denních teplot v letošní zimě, pak šance na přežití včel se minimalizovala. Včelstva, která přežila, jsou značně zesláblá a takové včelstvo lehce podlehne doprovodné sociální chorobě nosemě, a tak lze očekávat koncem března ještě větší ztráty. Med, který se stal v poslední době důležitou složkou potravinového řetězce, můžeme dovézt ze zahraničí, opylovací činnost našich včel však nikoliv a v tom spočívá tragédie současných dnů. Včely nám byly po staletí vzorem v pracovní píli, houževnatosti a soudržnosti. Bohužel letos na jaře svůj boj s přírodou v mnohých oblastech ČR prohrály. České včelařství, světově uznávané, bude od státních orgánů v souvislosti s nelehkými nápravnými opatřeními očekávat více než jenom pochopení. ing. Karel Rybka, Hradec nad Moravicí Zdroj: Moravskoslezský deník