Místo plynu zahřeje třeba šťovík
Jistotu v prioritě dnes nemají ani zdroje energie. Stačí se vrátit několik let
dozadu, kdy uhlí a dřevo vystřídala s velkou slávou levná nafta, po ní
vystoupilo na trůn vytápění elektřinou a hned v jeho stínu se vyšplhal na
pomyslnou první příčku plyn. Než se však spotřebitel stačil skutečně ohřát a
zaplatit nový kotel, přichází ministerstvo životního prostředí s další výraznou
změnou - s obnovitelnými zdroji energie. \"Při plynofikování vesnic nebral nikdo
ohled na to, jak může venkov tímto zásahem poškodit,\" prohlásil Jiří Jiránek z
ministerstva životního prostředí. \"Došlo sice k podstatnému zlepšení ovzduší v
těchto lokalitách, na druhé straně však obcím zbytečně unikají nemalé finanční
zdroje, které by byly schopny zajistit z místních zdrojů,\" dodal Jiránek. Podle
jeho slov vydá obec o 300 domcích za vytápění a ohřev teplé vody při využití
zemního plynu a elektřiny nejméně sedm miliónů korun. Přitom takřka v každé obci
leží ladem desítky hektarů neobdělané či jinak nepoužitelné půdy, které by mohly
posloužit k výrobě biomasy pro výrobu energie. Při dodržení určitých zásad by
prý nemělo být problémem vyrobit energii z obnovitelných zdrojů výrazně levněji
než z odebíraného plynu. Výhoda by měla být podle Jiránka iv tom, že odběratelé
by se stali méně závislými na neustálých změnách dodavatelských cen plynu a
elektrické energie i na riziku spojeném s možností přerušení dodávek plynu do
naší sítě z důvodu neklidné politické situace ve světě. \"Obnovitelné zdroje pro
nás představují solární energii zakonzervovanou v biomase. Jsme schopni získat
bez problémů na pět miliónů tun biomasy, která je schopná nahradit například osm
miliónů tun hnědého uhlí,\" vypočítává možnosti spojené s touto změnou. Každý si
jistě položí otázku, co se za zdroje biomasy považuje. \"Záleží samozřejmě na
přírodních podmínkách, ve kterých budou plodiny pěstovány. Výborné je prý
energetické žito, pelyněk v kombinaci s komonicí bílou, rychle rostoucí dřeviny
(topoly a vrby), nevylučuje se ani šťovík. Těch plodin je však samozřejmě mnohem
více.\" Teplárny si spalování sušené biomasy údajně pochvalují, dobře za ni i
dodavatelům platí. Je tedy docela dobře možné, že ze zemědělců se stanou
postupně předvýrobci energie. Stejně tak se počítá i s tím, že na okrajích obcí
se začnou objevovat v brzké době malé teplárny, které změní obce na soběstačné v
zabezpečení energií a teplem. A sami odběratelé budou mít o jeden námět k
přemýšlení více - co přijde na řadu příště. Zdroj: Právo
Jistotu v prioritě dnes nemají ani zdroje energie. Stačí se vrátit několik let dozadu, kdy uhlí a dřevo vystřídala s velkou slávou levná nafta, po ní vystoupilo na trůn vytápění elektřinou a hned v jeho stínu se vyšplhal na pomyslnou první příčku plyn. Než se však spotřebitel stačil skutečně ohřát a zaplatit nový kotel, přichází ministerstvo životního prostředí s další výraznou změnou - s obnovitelnými zdroji energie. \"Při plynofikování vesnic nebral nikdo ohled na to, jak může venkov tímto zásahem poškodit,\" prohlásil Jiří Jiránek z ministerstva životního prostředí. \"Došlo sice k podstatnému zlepšení ovzduší v těchto lokalitách, na druhé straně však obcím zbytečně unikají nemalé finanční zdroje, které by byly schopny zajistit z místních zdrojů,\" dodal Jiránek. Podle jeho slov vydá obec o 300 domcích za vytápění a ohřev teplé vody při využití zemního plynu a elektřiny nejméně sedm miliónů korun. Přitom takřka v každé obci leží ladem desítky hektarů neobdělané či jinak nepoužitelné půdy, které by mohly posloužit k výrobě biomasy pro výrobu energie. Při dodržení určitých zásad by prý nemělo být problémem vyrobit energii z obnovitelných zdrojů výrazně levněji než z odebíraného plynu. Výhoda by měla být podle Jiránka iv tom, že odběratelé by se stali méně závislými na neustálých změnách dodavatelských cen plynu a elektrické energie i na riziku spojeném s možností přerušení dodávek plynu do naší sítě z důvodu neklidné politické situace ve světě. \"Obnovitelné zdroje pro nás představují solární energii zakonzervovanou v biomase. Jsme schopni získat bez problémů na pět miliónů tun biomasy, která je schopná nahradit například osm miliónů tun hnědého uhlí,\" vypočítává možnosti spojené s touto změnou. Každý si jistě položí otázku, co se za zdroje biomasy považuje. \"Záleží samozřejmě na přírodních podmínkách, ve kterých budou plodiny pěstovány. Výborné je prý energetické žito, pelyněk v kombinaci s komonicí bílou, rychle rostoucí dřeviny (topoly a vrby), nevylučuje se ani šťovík. Těch plodin je však samozřejmě mnohem více.\" Teplárny si spalování sušené biomasy údajně pochvalují, dobře za ni i dodavatelům platí. Je tedy docela dobře možné, že ze zemědělců se stanou postupně předvýrobci energie. Stejně tak se počítá i s tím, že na okrajích obcí se začnou objevovat v brzké době malé teplárny, které změní obce na soběstačné v zabezpečení energií a teplem. A sami odběratelé budou mít o jeden námět k přemýšlení více - co přijde na řadu příště.
Zdroj: Právo
Sdílet článek na sociálních sítích