Rybáři si pochvalují, že v Ostravici ryby berou
Ostrava - Ostravici, která protíná město na dvě půle, lemují denně desítky
rybářů. Jen během minulého roku zjejích vod vytáhli čt yři a půl tisíce ryb,
mezi nimiž bylo kromě patnácti set pstruhů a osmi set lipanů také osmatřicet
štik. Jedním zm užů, kteří na kdysi černé řece rybaří, je dvaapadesátiletý Roman
Hajný. Alespoň dvakrát týdně se vypraví pod lávku u ostravského magistrátu nebo
k Sýkorovu mostu. \"Ryby tady berou jako pominuté, minule jsem jen za odpoledne
vytáhl z vody téměř dvacet půlmetrových parem. Kdo si stále myslí, že se v
Ostravici šupináčům nedaří, ať se přijde přesvědčit,\" vylíčil Hajný. Ještě před
deseti lety však řekou protékala kaše černá jako uhel s teplotou dosahující až
čtyřiceti stupňů Celsia. \"Jakýkoli život v ní byl nemožný,\" sdělil Jan Filgas
zodbor u životního prostředí krajského úřadu a dále uvedl, že kvalita vody se v
Ostravici zlepšuje od počátku devadesátých let, zejména díky útlumu průmyslu,
přísným opatřením v podnicích a výstavbě nových čistíren. Životu v řece ale
podle něj významně napomohly povodně v roce 1997. \"Velká voda spláchla všechny
nečistoty, vyčistila dno a zhor ních toků přinesla do Ostravy ryby,\"vysvětlil
Filgas. Kromě pstruhů, lipanů, cejnů, parem nebo kaprů dnes v Ostravici žijí
také chráněné druhy, například střevle potoční či vranka pruhoploutvá. \"Ty mají
na prostředí, v němž jsou schopny přežít, tak vysoké nároky, že jejich
přítomnost v ostravské části řeky je odpovědí na všechny dohady o čistotě její
vody,\" řekl předseda Českého rybářského svazu v Ostravě František Doležal.
Ačkoli je podle něj mnoho lidí dodnes přesvědčeno, že se ryby zOst ravice nedají
jíst, opak je pravda. \"Pravidelně děláme rozbory svaloviny ryb, které odchytíme
v různých částech řeky, a obsah těžkých kovů a škodlivin v nich je pod limitem
stanoveným ministerstvem životního prostředí,\" uzavřel Doležal. Zdroj:
Moravskoslezský deník
Ostrava - Ostravici, která protíná město na dvě půle, lemují denně desítky rybářů. Jen během minulého roku zjejích vod vytáhli čt yři a půl tisíce ryb, mezi nimiž bylo kromě patnácti set pstruhů a osmi set lipanů také osmatřicet štik. Jedním zm užů, kteří na kdysi černé řece rybaří, je dvaapadesátiletý Roman Hajný. Alespoň dvakrát týdně se vypraví pod lávku u ostravského magistrátu nebo k Sýkorovu mostu. \"Ryby tady berou jako pominuté, minule jsem jen za odpoledne vytáhl z vody téměř dvacet půlmetrových parem. Kdo si stále myslí, že se v Ostravici šupináčům nedaří, ať se přijde přesvědčit,\" vylíčil Hajný. Ještě před deseti lety však řekou protékala kaše černá jako uhel s teplotou dosahující až čtyřiceti stupňů Celsia. \"Jakýkoli život v ní byl nemožný,\" sdělil Jan Filgas zodbor u životního prostředí krajského úřadu a dále uvedl, že kvalita vody se v Ostravici zlepšuje od počátku devadesátých let, zejména díky útlumu průmyslu, přísným opatřením v podnicích a výstavbě nových čistíren. Životu v řece ale podle něj významně napomohly povodně v roce 1997. \"Velká voda spláchla všechny nečistoty, vyčistila dno a zhor ních toků přinesla do Ostravy ryby,\"vysvětlil Filgas. Kromě pstruhů, lipanů, cejnů, parem nebo kaprů dnes v Ostravici žijí také chráněné druhy, například střevle potoční či vranka pruhoploutvá. \"Ty mají na prostředí, v němž jsou schopny přežít, tak vysoké nároky, že jejich přítomnost v ostravské části řeky je odpovědí na všechny dohady o čistotě její vody,\" řekl předseda Českého rybářského svazu v Ostravě František Doležal. Ačkoli je podle něj mnoho lidí dodnes přesvědčeno, že se ryby zOst ravice nedají jíst, opak je pravda. \"Pravidelně děláme rozbory svaloviny ryb, které odchytíme v různých částech řeky, a obsah těžkých kovů a škodlivin v nich je pod limitem stanoveným ministerstvem životního prostředí,\" uzavřel Doležal.
Zdroj: Moravskoslezský deník
Sdílet článek na sociálních sítích