Nizozemsko zápasí s epidemií
Epidemie kuřecí chřipky v Nizozemsku se nyní rychle šíří na jih Nizozemska, do
území s vysokou koncentrací drůbežích farem. Nákaza se přitom v uplynulých pěti
týdnech omezila jen na malé území ve středu země. Protože tam bylo několik
nakažených farem, musela být v údolí vybita veškerá drůbež - přibližně deset
miliónů zvířat, tedy desetina celkové nizozemské drůbeží populace. V naprosté
většině případů to byla zdravá zvířata, která musela být vybita preventivně, aby
se zabránilo šíření nákazy. Předseda Produkční organizace pro dobytek a maso Jan
Ramekers oznámil, že jeho organizace vyčíslila ztráty pro farmáře, řezníky a
obchodníky s masem na přibližně 150 miliónů euro. Náklady státu, spojené s
vybíjením zvířat, činí přibližně 70 miliónů euro. Znepokojen je i Brusel:
Evropská komise ve středu prodloužila zákaz vývozu drůbeže z Nizozemska do 25.
dubna. \"Výskyt nemoci se přiblížil hranicím s Německem a Belgií,\" vysvětlila
rozhodnutí mluvčí komise Beate Gminderová. Rozšíření nákazy do jižní provincie
Limburg je pro odborníky potvrzením domněnky, že virus přenášejí lidé. Experti
vycházejí z toho, že nákaza se nešíří větrem. V Limburgu bude vybíjena drůbež v
okruhu jednoho kilometru od dvou nakažených farem. Jedna z nich leží ve vesnici
Ospel. Žije tady i farmář Thijs van Eijk, který chová prasata a slepice. Před
pěti lety, když v Nizozemsku vypuknul prasečí mor, byla preventivně vybita
všechna jeho prasata, 620 zvířat. A nyní bylo jedovatým plynem preventivně
usmrceno dvacet tisíc jeho slepic. \"Na tohle si člověk nikdy nezvykne. Byly to
krásné slepice, na vrcholu produkce. Když slyšíš syčet ten plyn a slepice jak
nalétají na dveře, to je hrůza,\" říká bledý, unavený a nervózní van Eijk. Jeho
farma byla prý v pořádku. \"A teď tohle. Člověk je docela bezmocný. Před pěti
lety mi výnos ze slepic zachránil podnik. Teď prasata nevynášejí, není možné
vytvořit žádnou finanční rezervu.\" V Nizozemsku si nyní nikdo netroufá
spekulovat o dalším průběhu epidemie. V celé zemi platí zákaz převozu drůbeže,
odvážení vajec z farem a zásobování krmivem. \"Krátce před velikonocemi, kdy
poptávka po vajíčkách silně stoupá, bude pravděpodobně zapotřebí dovážet vejce
ze zahraničí,\" uvedl předseda sdružení obchodníků Ton van Dijk Po prasečím moru
před pěti lety a slintavce a kulhavce před dvěma lety je země již potřetí během
krátké doby postižena epidemií takového rozsahu. Vědomí, že nákaza je důsledkem
velké koncentrace zvířat, tedy není nové. Právě farmy, které se snaží o menší a
ekologičtější chov, jsou paradoxně zranitelnější. Zvířata venku se dostanou do
styku s nákazou mnohem snadněji než zvířata v těsných klecích. ZDROJ: HN
Epidemie kuřecí chřipky v Nizozemsku se nyní rychle šíří na jih Nizozemska, do území s vysokou koncentrací drůbežích farem.
Nákaza se přitom v uplynulých pěti týdnech omezila jen na malé území ve středu země.
Protože tam bylo několik nakažených farem, musela být v údolí vybita veškerá drůbež - přibližně deset miliónů zvířat, tedy desetina celkové nizozemské drůbeží populace. V naprosté většině případů to byla zdravá zvířata, která musela být vybita preventivně, aby se zabránilo šíření nákazy.
Předseda Produkční organizace pro dobytek a maso Jan Ramekers oznámil, že jeho organizace vyčíslila ztráty pro farmáře, řezníky a obchodníky s masem na přibližně 150 miliónů euro. Náklady státu, spojené s vybíjením zvířat, činí přibližně 70 miliónů euro.
Znepokojen je i Brusel: Evropská komise ve středu prodloužila zákaz vývozu drůbeže z Nizozemska do 25. dubna.
\"Výskyt nemoci se přiblížil hranicím s Německem a Belgií,\" vysvětlila rozhodnutí mluvčí komise Beate Gminderová.
Rozšíření nákazy do jižní provincie Limburg je pro odborníky potvrzením domněnky, že virus přenášejí lidé. Experti vycházejí z toho, že nákaza se nešíří větrem. V Limburgu bude vybíjena drůbež v okruhu jednoho kilometru od dvou nakažených farem.
Jedna z nich leží ve vesnici Ospel. Žije tady i farmář Thijs van Eijk, který chová prasata a slepice. Před pěti lety, když v Nizozemsku vypuknul prasečí mor, byla preventivně vybita všechna jeho prasata, 620 zvířat. A nyní bylo jedovatým plynem preventivně usmrceno dvacet tisíc jeho slepic.
\"Na tohle si člověk nikdy nezvykne. Byly to krásné slepice, na vrcholu produkce. Když slyšíš syčet ten plyn a slepice jak nalétají na dveře, to je hrůza,\" říká bledý, unavený a nervózní van Eijk.
Jeho farma byla prý v pořádku. \"A teď tohle. Člověk je docela bezmocný. Před pěti lety mi výnos ze slepic zachránil podnik. Teď prasata nevynášejí, není možné vytvořit žádnou finanční rezervu.\"
V Nizozemsku si nyní nikdo netroufá spekulovat o dalším průběhu epidemie.
V celé zemi platí zákaz převozu drůbeže, odvážení vajec z farem a zásobování krmivem. \"Krátce před velikonocemi, kdy poptávka po vajíčkách silně stoupá, bude pravděpodobně zapotřebí dovážet vejce ze zahraničí,\" uvedl předseda sdružení obchodníků Ton van Dijk
Po prasečím moru před pěti lety a slintavce a kulhavce před dvěma lety je země již potřetí během krátké doby postižena epidemií takového rozsahu. Vědomí, že nákaza je důsledkem velké koncentrace zvířat, tedy není nové. Právě farmy, které se snaží o menší a ekologičtější chov, jsou paradoxně zranitelnější. Zvířata venku se dostanou do styku s nákazou mnohem snadněji než zvířata v těsných klecích.
ZDROJ: HN
Sdílet článek na sociálních sítích