Připravovaná podpora využívání obnovitelných energií
Jaroslav Váňa V současné době je připravován zákon na podporu výroby energie z
obnovitelných zdrojů. Zákon implementuje Směrnici 01/77 EC do naší národní
legislativy. Účelem tohoto zákona je návrh národního indikativního cíle pro
výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů k roku 2010 a vytvoření podpůrných
schémat, která zajistí dosažení národního indikativního cíle. Zákon se dále
zabývá certifikací elektřiny z obnovitelných zdrojů a správními postupy
povolovacích řízení pro zařízení vyrábějící elektrickou energii z obnovitelných
zdrojů. Snahou expertů, připravujících tento zákon je zobecnění základních
principů podpory výroby tepla z obnovitelných zdrojů. Cíle zákona Zvýšit podíl
výroby elektřiny v zařízeních na bázi obnovitelných energetických zdrojů na
hrubé spotřebě elektřiny v takovém rozsahu, aby v roce 2010 byla v ČR dosažena
cílová hodnota 7%. Zvýšit podíl obnovitelných energetických zdrojů na primární
spotřebě energetických zdrojů v takovém rozsahu, aby v roce 2010 byla v ČR
dosažena cílová hodnota 6 %. Přispět snížením emisí skleníkových plynů k ochraně
klimatu. Přispět snížením emisí ostatních škodlivin do prostředí k ochraně
životního prostředí. Přispět ke snížení závislosti na dovozu energetických
surovin. Přispět ke zvýšení diverzifikace a decentralizace zdrojů energie, a tím
ke zvýšení bezpečnosti dodávek energie. Přispět ke zvýšení podnikatelské jistoty
investic do obnovitelných zdrojů energie. Podpořit vytvoření institucionálních
podmínek pro zavádění nových technologií a k jejich proniknutí na trh jak v
tuzemsku tak v zahraničí. Využíváním biomasy přispět k péči o krajinu. Podporou
využívání obnovitelných zdrojů energie přispět k vyšší zaměstnanosti v
regionech. Při stanovení schémat pro podporu výroby elektřiny z obnovitelných
zdrojů se předpokládá, že až do doby úplného otevření trhu s elektřinou bude
podpora stávajícím systémem pevných výkupních cen. Tyto pevné výkupní ceny jsou
garantovány státem a jejich výše vychází z výpočtů ekonomické efektivnosti v
konkrétních technologiích. Zároveň je deklarována povinnost vykoupit elektřinu z
obnovitelných zdrojů. Vzniklé vícenáklady spojené s výkupem zelené elektřiny
nesou všichni koneční odběratelé. Konečným cílem podpory v době úplného otevření
trhu s elektřinou bude systém obchodovatelných kvót. Základní principy
podpůrného schématu Stanoví se povinné kvóty pro povinný minimální podíl
elektřiny, vyrobené z obnovitelných zdrojů, na spotřebované elektřině v zemi. Za
dodání elektřiny, vyrobené z obnovitelných zdrojů, obdrží její výrobce
odpovídající množství zelených certifikátů. Stanoví se povinnost povinných osob
(dodavatelů elektřiny konečným spotřebitelům) dokládat plnění stanovené kvóty
odevzdáním příslušného množství zelených certifikátů. Zelené certifikáty je
možné volně obchodovat, tj. aktéři nemusí přímo nakupovat zelenou elektřinu v
množství vyžadovaném kvótou, ale povinnost lze plnit odevzdáním zelených
certifikátů. Obchod se zelenými certifikáty nemusí tedy nutně plně kopírovat
fyzický obchod se zelenou elektřinou. Zelené certifikáty se mohou vztahovat i na
jiné zdroje než 100% OZE - úměrně dle ušetřených emisí CO2 (případně i jiných
vlivů na životní prostředí), například KVET a kogenerace z fosilních paliv. Je
zavedena možnost omezeného půjčování a ukládání certifikátů (banking) mezi
jednotlivými zúčtovacími obdobími po stanovené maximální období. Ukládání -
umožňuje přebývající certifikáty uložit a využít je v následujícím období.
Půjčování - umožňuje \"půjčit\" a využít letos certifikáty, které budou vydány
až v následujících letech (dá se využít zejména v letech s nižší než
předpokládanou výrobou). Je stanovena pevná délka platnosti certifikátů. Podpora
výroby tepla z obnovitelných zdrojů Podpora výroby tepla z obnovitelných zdrojů
má být zabezpečována Krajskými úřady, Ministerstvem zemědělství a Státním fondem
životního prostředí. Finanční zabezpečení této podpory má být zpoplatněním
fosilních paliv (uhlíková daň). Plátci tohoto odvodu budou těžaři nebo dovozci
uhlí, ropy a zemního plynu. Sazby odvodu budou stanoveny dle produkce
ekvivalentem oxidu uhličitého na jednotku energie. Odvod bude z 10-30% příjmem
Podpůrného garančního rolnického a lesnického fondu a ze 70-90% příjmem
krajských rozpočtů. V rámci programů MZe bude podporováno: zakládání a údržba
porostů rychle rostoucích dřevin (dotace na každý ha), podpora produkce bylin
pro energetické využití (dotace na každý ha), podpora výstavby zpracovatelských
linek pro výrobu briket ze slámy (dotace až do stanovené výše investičních
nákladů), podpora výstavby zpracovatelských linek pro briketizaci a peletizaci
dřevní štěpky z účelově pěstované energetické biomasy, klestu, dřevního odpadu z
lesní výroby a probírek, případně jiného dřevního odpadu (dotace až do stanovené
výš investičních nákladů). Výši podpory a základní pravidla pro poskytování
podpory stanoví vyhláška MZe. CZ Biom navrhuje změnu těchto zásad tak, aby
podpora zahrnovala výstavbu zpracovatelských linek pro výrobu briket a pelet
nejen ze slámy, ale i z bylin pro energetické využití. V rámci krajských
programů podpory obnovitelných zdrojů tepla bude podporováno: Investiční podpora
environmentálně šetrných způsobů vytápění a ohřevu TUV pro byty a rodinné domy
pro fyzické osoby tj. dodávka tepla a / nebo TUV pro jeden objekt nebo malou
skupinu objektů pro fyzické osoby (kotle na biomasu, solární systémy, tepelná
čerpadla). Podpora bude poskytována formou dotace. Investiční podpora
environmentálně šetrných způsobů zásobování energií v obcích a částech obcí, tj.
výstavba nových systémů využívajících obnovitelné zdroje a přechod stávajících
systémů využívajících fosilní paliva na obnovitelné zdroje. Jde o instalaci
systémů využívajících biomasu, solárních systémů a tepelných čerpadel. Podpora
bude poskytována formou dotace, případně i půjčky. Investiční podpora
environmentálně šetrných způsobů vytápění a ohřevu TUV ve školství,
zdravotnictví, objektech sociální péče a v účelových zařízeních neziskového
sektoru. Jedná se o náhradu nebo částečnou náhradu vytápění, včetně ohřevu TUV
zařízeními na využívání obnovitelných zdrojů energie (kotle na biomasu, tepelná
čerpadla, solární systémy), případně o zavedení těchto zařízení na využití
obnovitelných zdrojů tepla v nově budovaných objektech. Podpora bude poskytována
formou dotace, případně i půjčky. Investiční podpora výstavby zařízení pro
společnou výrobu elektrické energie a tepla z biomasy a z bioplynu. Jde o
výstavbu kogeneračních jednotek, kde palivem je biomasa, resp. bioplyn
vznikající fermentací zemědělských odpadů a biologicky rozložitelných
(tříděných) odpadů. Dále se jedná např. o systémy s termickým zplyňováním dřeva,
parním kotlem s parní turbínou atd. Podpora bude poskytována formou dotace,
případně i půjčky. Investiční podpora environmentálně šetrných způsobů vytápění
a ohřevu TUV v účelových zařízeních. Jde o instalaci solárních systémů,
tepelných čerpadel a systémů využívajících biomasu. V úvahu přicházejí například
veřejné bazény a koupaliště (kapalinové kolektory), zařízení sportovišť, využití
odpadního tepla z chladících zařízení odpadních vod, kanalizací, náhrada
spalování fosilních paliv biomasou nebo využití nekontaminované biomasy z výroby
atd. Podpora bude poskytována formou dotace, případně i půjčky. Podpora
vzdělávání, propagace, osvěty a poradenství například formou organizování výstav
a soutěží, přípravy pomůcek a předmětů pro školy; organizování odborných kursů,
seminářů a konferencí neziskového charakteru, které jsou orientovány na cílové
skupiny veřejnosti; vydávání informačních a propagačních materiálů (rozšiřování
zkušeností z demonstračních projektů, přenos poznatků a zkušeností ze zahraničí,
zvýšení informovanosti v regionech a obcích o možnostech využívání obnovitelných
zdrojů energie atd.). Výši podpory a základní pravidla pro poskytování podpory
stanoví vyhlášky krajských úřadů. A na závěr ještě k indikativním cílům. Zájmy
biomasy v příslušných komisích zastupoval Ing. Motlík, předseda asociace
obnovitelných energií. Odůvodnění některých cílů výroby energie z obnovitelných
zdrojů k r. 2010 Biomasa - elektřina Pevná biomasa - využitelný potenciál a
výroba v ČR v roce 2010 (dle podkladů CZ Biom): 1/ Dřevo, dřevěný odpad (odpad z
těžby dřeva, probírky, prořezávky, odpad z primárního a sekundárního zpracování
dřeva). V ČR z roční produkce dřeva využita méně než polovina. Při těžbě dřeva
se využije 70 %, 30 % je odpad. Při zpracování dřeva činí odpad dalších cca 25
%. Roční těžba dřeva v roce 2000 12,5 mil. m3 Roční těžba dřeva v roce 2010 11,5
mil. m3 z toho z toho palivové dřevo a využitelný odpad 40 % 4,6 mil. m3 to je
při měrné hmotnosti 600 kg / m3 2,76 mil. tun to je při výhřevnosti 12 GJ/t 33,1
PJ 2/ Obilná sláma Obiloviny zaujímají v ČR 51,5 % plochy zemědělské půdy. V
roce 2000 obiloviny pěstovány na ploše 1,58 mil.ha [http://mil.ha] V roce 2010
obiloviny na ploše 1,48 mil.ha [http://mil.ha] to je při výnosu slámy 4 t/ha 5,9
mil.t to je při výhřevnosti slámy 14,4 GJ/t 85,2 PJ 70 % slámy je nutné použít
na stelivo a krmení, část je zaorávána, existují i další překážky v energetickém
využití slámy (dopravní vzdálenosti, ochota zemědělců dodávat slámu), takže lze
předpokládat využití 7 % slámy, to je 6 PJ 3/ Řepková sláma Z pohledu zásad
řádné agrotechniky lze pěstovat řepku maximálně na 12,5 % orné půdy. V roce 2000
řepka pěstována na ploše 230 tis. ha v roce 2010 řepka na ploše 270 tis. ha to
je při výnosu slámy 4 t/ha 1,08 mil. t to je při výhřevnosti 15 GJ/t 16,2 PJ
řepkovou slámu nelze použít na krmení nebo na stelivo, jen malá část je
zaorávána, vzhledem k dalším překážkám (dopravní vzdálenosti, ochota zemědělců
dodávat slámu) lze předpokládat využití cca 60 % slámy, to je 9,7 PJ 4/
Energetické rostliny Jde o energetické byliny (šťovík krmný, komonice atd.) a
rychle rostoucí dřeviny (topol, vrba apod.), které lze pěstovat například na
zemědělské půdě uvolněné z využití pro pěstování potravinářských plodin nebo na
antropogenních půdách (rekultivované plochy v průmyslových oblastech,
rekultivované skládky odpadů, haldy po těžbě apod.). V roce 2010 bude uvedeno do
klidu zemědělské půdy 900 tis. ha z toho 45 % využito na pěstování energetických
rostlin 405 tis. ha využití antropogenních půd na pěstování energetických
rostlin v r. 2010 45 tis. ha to je při průměrném výnosu biomasy 10 t/ha 4,5mil t
to je při průměrné výhřevnosti 14 GJ/t 63 PJ Celkem tedy bude v roce 2010 k
dispozici využitelných 111,8 PJ energie pevné biomasy. Lze předpokládat, že z
toho 50 % bude využito na společnou výrobu elektřiny a tepla a 50 % pouze na
výrobu tepla. Využitelný potenciál výroby elektřiny z biomasy 55,9 PJ z toho v
roce 2010 využito 30 % 16,8 PJ to je při účinnosti výroby elektřiny z biomasy
dle EK 20 % 3,4 PJ (932 GWh) dtto při účinnosti výroby elektřiny z biomasy 30 %
5,0 PJ (1399 GWh) Využitím pevné biomasy pro výrobu elektřiny lze tedy v roce
2010 reálně získat 932 až 1399 Gwh. Bioplyn - využitelný potenciál a výroba v ČR
v roce 2010: 1/ Kvantifikace dle zdrojů bioplynu Živočišná výroba Při stanovení
potenciálu je používán přepočet produkce organického odpadu jednotlivými druhy
hospodářských zvířat na VDJ (velká dobytčí jednotka). Používané koeficienty pro
přepočet jsou následující - vepř 0,3, ovce 0,1, drůbež 0,0026. V roce 2010 se v
ČR předpokládá 3,3 mil VDJ to je při produkci bioplynu 1,2 m3/den 3,96 mil.
m3/den to je při průměrné výhřevnosti bioplynu 22 MJ/m3 31,8 PJ/rok z toho
využitelný potenciál (vhodné podmínky pro budování bioplynových stanic) asi 18 %
5,7 PJ/rok Další zdroje bioplynu (dle materiálů pro vládu Analýza možností
využívání bioplynu z r. 2001 a materiálu Návrh programu na podporu bioplynu z r.
2002). Je uveden využitelný potenciál: Údržba trvalých travních porostů 5,3
PJ/rok přímé zpracování biologicky rozložitelných komunálních odpadů a odpadů z
potravinářského průmyslu v bioplynových stanicích 3,0 PJ/rok bioplyn z čistíren
odpadních vod 2,3 PJ/rok skládkový plyn 5,5 PJ Celkový využitelný potenciál
bioplynu v roce 2010 tedy činí 21,8 PJ (6060 GWh) to je při účinnosti výroby
elektřiny 30 % 1818 GWh to je při využití 33 % potenciálu v roce 2010 600 GWh 2/
Alternativní kvantifikace možnosti využití bioplynu Dle aktuálních informací
firmy TEDOM činí k lednu 2003 celkový instalovaný výkon kogeneračních jednotek
na bioplyn této firmy 12,7 MWel. a instalace ostatních firem v ČR 14,1 MWel. T.
j. v ČR je v současné době cca 26,8 MWel kogeneračních jednotek na bioplyn.
Minimální roční využití těchto kogeneračních jednotek činí 5000 hodin. Současná
výroba elektřiny z bioplynu činí 135 GWh Výroba elektřiny z bioplynu v roce 2001
dle statistiky 70 GWh Meziroční nárůst v roce 2002 65 GWh Z této dynamiky lze
odhadnout novou výrobu v roce 2010 ve výši cca 500 GWh (tj. spolu se stávající
výrobou 635 GWh). Oba propočty výroby v roce 2010 tedy dávají velmi podobné
výsledky. Využitím bioplynu pro výrobu elektřiny lze tedy v roce 2010 reálně
získat 635 GWh. Celková výroba elektřiny z biomasy v roce 2010 pevná biomasa 932
- 1399 GWh bioplyn 500 GWh elektrárny ČEZ (přídavek biomasy do paliva v
elektrárnách Tisová a Hodonín) 150 GWh stávající výroba z bioplynu 135 GWh
výroba z pevné biomasy v roce 2001 dle statistiky 40 GWh výroba ze sulfitových
výluhů v roce 2001 dle statistiky 7 GWh Celkem 1757 - 2231 GWh Z výše uvedeného
lze odvodit minimální cíl výroby elektřiny z biomasy k roku 2010 ve výši 1750
GWh (6,3 PJ) Biomasa - teplo Pevná biomasa - využitelný potenciál a výroba v ČR
v roce 2010 (dle podkladů CZ Biom): Využitelný potenciál v roce 2010 (viz výše)
činí 111,8 PJ energie pevné biomasy. Lze předpokládat, že z toho 50 % bude
využito na společnou výrobu elektřiny a tepla a 50 % pouze na výrobu tepla.
Využitelný potenciál samostatné výroby tepla 55,9 PJ z toho v roce 2010 využito
50 % 28,0 PJ to je při účinnosti 80 % 22,4 PJ Využitelný potenciál kogenerace
55,9 PJ z toho v roce 2010 využito 30 % 16,8 PJ to je při účinnosti 50 % 8,4 PJ
Využitím pevné biomasy pro výrobu tepla lze tedy v roce 2010 reálně nově (vedle
stávající výroby) získat 30,8 PJ. Bioplyn - využitelný potenciál a výroba v ČR v
roce 2010: Předpoklad nové výroby elektřiny z kogenerace na bioplyn v roce 2010
je 500 GWh (viz výše). Z toho lze odvodit při účinnosti výroby tepla z
kogenerace 50 % novou výrobu tepla z kogenerací na bioplyn ve výši 3,0 PJ.
Využitím bioplynu pro výrobu tepla lze tedy v roce 2010 reálně získat 3,0 PJ.
Celková výroba tepla z biomasy v roce 2010 pevná biomasa 30,8 PJ bioplyn 3,0 PJ
elektrárny ČEZ (přídavek biomasy do paliva v elektrárnách Tisová a Hodonín) 0,5
PJ stávající výroba 21 PJ Celkem 55,3 PJ Z výše uvedeného lze odvodit minimální
cíl výroby elektřiny z biomasy k roku 2010 ve výši 55,3 PJ. Poznámka: V tabulce
předložené na jednání 27. 2. je uvedena výroba 59,5 PJ. Ke snížení došlo v
důsledku zahrnutí účinnosti výroby tepla 80 % (původně nebyla tato korekce
uvažována). Tepelná čerpadla Kvantifikace potenciálu a výroby je provedena dle
konzultace s vedoucím řešitelského týmu studie MŽP VaV/630/3/99 (Možnosti
využívání geotermálních zdrojů pro energetické účely) Ing. Myslilem. Předpokládá
se, že cca 50 % potenciálu bude využito prostřednictvím individuálních tepelnými
čerpadly a cca 50 % centrálními systémy. Potenciál využití energie prostředí
prostřednictvím tepelných čerpadel návratností do 5 let 4500 MW při využití
tohoto potenciálu z 1/3 1500 MW to je při ročním využití 2000 hodin 10,8 PJ
(3000 GWh) to je při topném faktoru 3 7,2 PJ Asociace tepelných čerpadel
odhaduje možnosti vytápění individuálními tepelnými čerpadly v bytech
následujícím způsobem: náhrada elektrických přímotopů 150 tis. bytů náhrada
kotlů na zemní plyn 70 tis. bytů náhrada kotlů na propan-butan 30 tis. bytů
náhrada kotlů na uhlí 30 tis. bytů nové instalace 20 tis. bytů Celkem 300 tis.
bytů Hlavní potenciál je tedy v náhradě elektrických přímotopů, kterými je v
současné době vytápěno asi 340 tis. bytů. Využitím tepelných čerpadel lze tedy v
roce 2010 reálně získat 7,2 PJ tepla. Poznámka: V tabulce předložené na jednání
27. 2. je uvedena výroba 10,8 PJ. Ke snížení došlo v důsledku zahrnutí účinnosti
výroby tepla (topný faktor 3). Původně nebyla tato korekce uvažována.
Kvantitativní cíle výroby elektřiny a celkové energie z obnovitelných zdrojů v
roce 2010 Elektřina větrné elektrárny 930 GWh malé vodní elektrármy 1120 GWh
velké vodní elektrárny nad 10 MW 1165 GWh solární elektrárny 15 GWh geotermální
elektrárny 15 GWh elektrárny na biomasu 1750 - 2230 GWh Celkem 4995 - 5475 GWh
celková hrubá výroba elektřiny 68 TWh Cílem je dosažení v roce 2010 podíl
obnovitelných zdrojů elektřiny na její hrubé výrobě ve výši 7,35 až 8,04 %.
Celková energie teplo ze slunce 2,2 PJ tepelná čerpadla 7,2 PJ teplo z biomasy
55,3 PJ větrné elektrárny 3,3 PJ malé vodní elektrárny 4,0 PJ velké vodní
elektrárny nad 10 MW 4,2 PJ solární elektrárny 0,1 PJ geotermální elektrárny 0,4
PJ elektrárny na biomasu 31,6 PJ motorová biopaliva 9,2 PJ Celkem 117,5 PJ
celková spotřeba primárních energetických zdrojů 1750 PJ Cílem je dosažení v
roce 2010 podílu obnovitelných zdrojů energie na spotřebě primárních
energetických zdrojů ve výši 6,7%. Kvantifikace ekonomických dopadů navrženého
národního cíle pro elektřinu Výchozí předpoklady: kvantifikace bude provedena za
předpokladu podpory formou zvýšených minimálních výkupních cen elektřiny z
obnovitelných zdrojů, tyto výkupní ceny budou ve výši, zajišťující splnění
národního indikativního cíle, minimální výkupní ceny elektřiny z obnovitelných
zdrojů budou do roku 2010 klesat stejně jako v SRN, ceny elektřiny z klasických
zdrojů budou uvažovány po celou dobu v úrovni roku 2003. Výchozí údaje: 1/
Minimální výkupní ceny elektřiny z obnovitelných zdrojů Výkupní ceny (Kč/kWh)
2003* 2005** 2010*** větrné elektrárny 3,00 2,80 2,50 malé vodní elektrármy 1,50
2,00 2,00 solární elektrárny 6,00 12,00 8,00 geotermální elektrárny 3,00 6,00
5,00 elektrárny na pevnou biomasu 2,50 3,00 2,70 elektrárny na bioplyn z ČOV a
skládkový plyn 2,50 2,00 2,00 elektrárny na ostatní bioplyn 2,50 3,50 3,20 *
stávající výkupní ceny dle cenového rozhodnutí ERU č. 1/2003 ** výkupní ceny
potřebné k dosažení národního indikativního cíle v úrovni roku 2005 *** výkupní
ceny potřebné k dosažení národního indikativního cíle v úrovni roku 2010, tj.
zohledňující pokles cen technologií 2/ Ceny elektřiny prodejní cena a.s.
ČEZ;0,906 Kč/kWh (informace Ing. Jehličky z VČE) průměrná cena elektřiny pro
všechny odběratele 1,85 Kč/kWh průměrná cena elektřiny pro domácnosti 2,04
Kč/kWh 3/ Předpokládaná výroba elektřiny v roce 2010 hrubá výroba 68 TWh prodej
55 TWh Vlastní kvantifikace dopadů I II III větrné elektrárny 930 1,69 1572 malé
vodní elektrárny 1120 1,09 1221 solární elektrárny 15 8,59 129 geotermální
elektrárny 15 4,39 66 elektrárny na pevnou biomasu 932 - 1399 1,89 1761 - 2644
elektrárny na bioplyn z ČOV a skládkový plyn 335 1,09 365 elektrárny na ostatní
bioplyn 300 2,39 717 celkem 5831 - 6714 výroba v r. 2010 vGWh navýšení výkupní.
ceny v r. 2010 v Kč/kWh (jde o rozdíl mezi průměrnou výkupní cenou elektřiny z
obnovitelných zdrojů v období 2005 až 2010 a prodejní cenou a.s. ČEZ = 0,91
Kč/kWh) celkové náklady na výkup elektřiny z obnovitelných zdrojů v roce 2010 v
mil. Kč Dle údaje ERU činil v roce 2002 dopad výkupních cen elektřiny z
obnovitelných zdrojů do cen 20 Kč/MWh. Průměrný dopad do ceny elektřiny v roce
2010 pro všechny odběratele je 106 až 122 Kč/MWh. To znamená nárůst ceny pro
všechny odběratele během 6 let, tj. od roku 2005 do roku 2010, o 5,8 až 6,6 % a
nárůst ceny pro domácnosti o 5,2 - 6,0 %. Takový nárůst je podle našeho názoru
plně akceptovatelný. Dopad podpory obnovitelných zdrojů energie formou výkupních
cen elektřiny z obnovitelných zdrojů na jednoho obyvatele ČR by v roce 2010 byl
156 až 179 Kč (za předpokladu, že v ČR bude v roce 2010 10,2 mil obyvatel, kteří
spotřebují 15 TWh elektřiny). To znamená dopad na průměrnou domácnost 390 až 447
Kč ročně. Také takový dopad je dle našeho názoru zcela přijatelný. Podpora
obnovitelných zdrojů elektřiny bude mít též nepřímé dopady, a to jak negativní,
tak pozitivní. K negativním lze zařadit zvýšení nákladů na regulaci
elektroenergetické soustavy. K pozitivním naopak patří vytváření nových
pracovních míst. Dle analogie s EU lze odhadnout, že v roce 2010 vznikne díky
výrobě elektřiny z obnovitelných zdroj asi 15 tis. nových pracovních míst. To
při ročních nákladech na jednoho nezaměstnaného ve výši cca 100 tis. Kč znamená
úsporu 1,5 mld. Kč ročně. Dalším pozitivním efektem je snížení externích nákladů
výroby elektřiny z klasických zdrojů. Dle údajů projektu EU ExternE jsou externí
náklady výroby elektřiny z uhlí minimálně 1,2 Kč/kWh, z obnovitelných zdrojů asi
0,1 Kč/kWh. Náhrada 5 TWh elektřiny z uhlí elektřinou z obnovitelných zdrojů
tedy znamená úsporu nejméně 5 mld Kč ročně. Je možné nalézt i řadu dalších,
avšak obtížně kvantifikovatelných pozitivních dopadů (snížení závislosti na
dovozu paliv, údržba krajiny, omezení vylidňování venkova atd.). Nepřímé
pozitivní a negativní efekty využívání obnovitelných zdrojů je však obtížné
přesněji kvantifikovat. Nebudou proto při analýze dopadů kvantifikovány. Na
základě provedených orientačních propočtů však lze vyslovit předpoklad, že budou
převažovat pozitivní dopady. Zdroj: CZ BIOM - www.biom.cz [http://www.biom.cz]
Jaroslav Váňa
V současné době je připravován zákon na podporu výroby energie z obnovitelných zdrojů. Zákon implementuje Směrnici 01/77 EC do naší národní legislativy.
Účelem tohoto zákona je návrh národního indikativního cíle pro výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů k roku 2010 a vytvoření podpůrných schémat, která zajistí dosažení národního indikativního cíle. Zákon se dále zabývá certifikací elektřiny z obnovitelných zdrojů a správními postupy povolovacích řízení pro zařízení vyrábějící elektrickou energii z obnovitelných zdrojů. Snahou expertů, připravujících tento zákon je zobecnění základních principů podpory výroby tepla z obnovitelných zdrojů.
Cíle zákona
Zvýšit podíl výroby elektřiny v zařízeních na bázi obnovitelných energetických zdrojů na hrubé spotřebě elektřiny v takovém rozsahu, aby v roce 2010 byla v ČR dosažena cílová hodnota 7%.
Zvýšit podíl obnovitelných energetických zdrojů na primární spotřebě energetických zdrojů v takovém rozsahu, aby v roce 2010 byla v ČR dosažena cílová hodnota 6 %.
Přispět snížením emisí skleníkových plynů k ochraně klimatu.
Přispět snížením emisí ostatních škodlivin do prostředí k ochraně životního prostředí.
Přispět ke snížení závislosti na dovozu energetických surovin.
Přispět ke zvýšení diverzifikace a decentralizace zdrojů energie, a tím ke zvýšení bezpečnosti dodávek energie.
Přispět ke zvýšení podnikatelské jistoty investic do obnovitelných zdrojů energie.
Podpořit vytvoření institucionálních podmínek pro zavádění nových technologií a k jejich proniknutí na trh jak v tuzemsku tak v zahraničí.
Využíváním biomasy přispět k péči o krajinu.
Podporou využívání obnovitelných zdrojů energie přispět k vyšší zaměstnanosti v regionech.
Při stanovení schémat pro podporu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů se předpokládá, že až do doby úplného otevření trhu s elektřinou bude podpora stávajícím systémem pevných výkupních cen. Tyto pevné výkupní ceny jsou garantovány státem a jejich výše vychází z výpočtů ekonomické efektivnosti v konkrétních technologiích. Zároveň je deklarována povinnost vykoupit elektřinu z obnovitelných zdrojů. Vzniklé vícenáklady spojené s výkupem zelené elektřiny nesou všichni koneční odběratelé. Konečným cílem podpory v době úplného otevření trhu s elektřinou bude systém obchodovatelných kvót.
Základní principy podpůrného schématu
Stanoví se povinné kvóty pro povinný minimální podíl elektřiny, vyrobené z obnovitelných zdrojů, na spotřebované elektřině v zemi.
Za dodání elektřiny, vyrobené z obnovitelných zdrojů, obdrží její výrobce odpovídající množství zelených certifikátů.
Stanoví se povinnost povinných osob (dodavatelů elektřiny konečným spotřebitelům) dokládat plnění stanovené kvóty odevzdáním příslušného množství zelených certifikátů.
Zelené certifikáty je možné volně obchodovat, tj. aktéři nemusí přímo nakupovat zelenou elektřinu v množství vyžadovaném kvótou, ale povinnost lze plnit odevzdáním zelených certifikátů. Obchod se zelenými certifikáty nemusí tedy nutně plně kopírovat fyzický obchod se zelenou elektřinou.
Zelené certifikáty se mohou vztahovat i na jiné zdroje než 100% OZE - úměrně dle ušetřených emisí CO2 (případně i jiných vlivů na životní prostředí), například KVET a kogenerace z fosilních paliv.
Je zavedena možnost omezeného půjčování a ukládání certifikátů (banking) mezi jednotlivými zúčtovacími obdobími po stanovené maximální období.
Ukládání - umožňuje přebývající certifikáty uložit a využít je v následujícím období.
Půjčování - umožňuje \"půjčit\" a využít letos certifikáty, které budou vydány až v následujících letech (dá se využít zejména v letech s nižší než předpokládanou výrobou).
Je stanovena pevná délka platnosti certifikátů.
Podpora výroby tepla z obnovitelných zdrojů
Podpora výroby tepla z obnovitelných zdrojů má být zabezpečována Krajskými úřady, Ministerstvem zemědělství a Státním fondem životního prostředí. Finanční zabezpečení této podpory má být zpoplatněním fosilních paliv (uhlíková daň). Plátci tohoto odvodu budou těžaři nebo dovozci uhlí, ropy a zemního plynu. Sazby odvodu budou stanoveny dle produkce ekvivalentem oxidu uhličitého na jednotku energie. Odvod bude z 10-30% příjmem Podpůrného garančního rolnického a lesnického fondu a ze 70-90% příjmem krajských rozpočtů.
V rámci programů MZe bude podporováno:
zakládání a údržba porostů rychle rostoucích dřevin (dotace na každý ha),
podpora produkce bylin pro energetické využití (dotace na každý ha),
podpora výstavby zpracovatelských linek pro výrobu briket ze slámy (dotace až do stanovené výše investičních nákladů),
podpora výstavby zpracovatelských linek pro briketizaci a peletizaci dřevní štěpky z účelově pěstované energetické biomasy, klestu, dřevního odpadu z lesní výroby a probírek, případně jiného dřevního odpadu (dotace až do stanovené výš investičních nákladů).
Výši podpory a základní pravidla pro poskytování podpory stanoví vyhláška MZe.
CZ Biom navrhuje změnu těchto zásad tak, aby podpora zahrnovala výstavbu zpracovatelských linek pro výrobu briket a pelet nejen ze slámy, ale i z bylin pro energetické využití.
V rámci krajských programů podpory obnovitelných zdrojů tepla bude podporováno:
Investiční podpora environmentálně šetrných způsobů vytápění a ohřevu TUV pro byty a rodinné domy pro fyzické osoby tj. dodávka tepla a / nebo TUV pro jeden objekt nebo malou skupinu objektů pro fyzické osoby (kotle na biomasu, solární systémy, tepelná čerpadla). Podpora bude poskytována formou dotace.
Investiční podpora environmentálně šetrných způsobů zásobování energií v obcích a částech obcí, tj. výstavba nových systémů využívajících obnovitelné zdroje a přechod stávajících systémů využívajících fosilní paliva na obnovitelné zdroje. Jde o instalaci systémů využívajících biomasu, solárních systémů a tepelných čerpadel. Podpora bude poskytována formou dotace, případně i půjčky.
Investiční podpora environmentálně šetrných způsobů vytápění a ohřevu TUV ve školství, zdravotnictví, objektech sociální péče a v účelových zařízeních neziskového sektoru. Jedná se o náhradu nebo částečnou náhradu vytápění, včetně ohřevu TUV zařízeními na využívání obnovitelných zdrojů energie (kotle na biomasu, tepelná čerpadla, solární systémy), případně o zavedení těchto zařízení na využití obnovitelných zdrojů tepla v nově budovaných objektech. Podpora bude poskytována formou dotace, případně i půjčky.
Investiční podpora výstavby zařízení pro společnou výrobu elektrické energie a tepla z biomasy a z bioplynu. Jde o výstavbu kogeneračních jednotek, kde palivem je biomasa, resp. bioplyn vznikající fermentací zemědělských odpadů a biologicky rozložitelných (tříděných) odpadů. Dále se jedná např. o systémy s termickým zplyňováním dřeva, parním kotlem s parní turbínou atd. Podpora bude poskytována formou dotace, případně i půjčky.
Investiční podpora environmentálně šetrných způsobů vytápění a ohřevu TUV v účelových zařízeních. Jde o instalaci solárních systémů, tepelných čerpadel a systémů využívajících biomasu. V úvahu přicházejí například veřejné bazény a koupaliště (kapalinové kolektory), zařízení sportovišť, využití odpadního tepla z chladících zařízení odpadních vod, kanalizací, náhrada spalování fosilních paliv biomasou nebo využití nekontaminované biomasy z výroby atd. Podpora bude poskytována formou dotace, případně i půjčky.
Podpora vzdělávání, propagace, osvěty a poradenství například formou organizování výstav a soutěží, přípravy pomůcek a předmětů pro školy; organizování odborných kursů, seminářů a konferencí neziskového charakteru, které jsou orientovány na cílové skupiny veřejnosti; vydávání informačních a propagačních materiálů (rozšiřování zkušeností z demonstračních projektů, přenos poznatků a zkušeností ze zahraničí, zvýšení informovanosti v regionech a obcích o možnostech využívání obnovitelných zdrojů energie atd.).
Výši podpory a základní pravidla pro poskytování podpory stanoví vyhlášky krajských úřadů.
A na závěr ještě k indikativním cílům. Zájmy biomasy v příslušných komisích zastupoval Ing. Motlík, předseda asociace obnovitelných energií.
Odůvodnění některých cílů výroby energie z obnovitelných zdrojů k r. 2010
Biomasa - elektřina
Pevná biomasa - využitelný potenciál a výroba v ČR v roce 2010 (dle podkladů CZ Biom):
1/ Dřevo, dřevěný odpad (odpad z těžby dřeva, probírky, prořezávky, odpad z primárního a sekundárního zpracování dřeva).
V ČR z roční produkce dřeva využita méně než polovina. Při těžbě dřeva se využije 70 %, 30 % je odpad. Při zpracování dřeva činí odpad dalších cca 25 %.
Roční těžba dřeva v roce 2000 12,5 mil. m3
Roční těžba dřeva v roce 2010 11,5 mil. m3
z toho z toho palivové dřevo a využitelný odpad 40 % 4,6 mil. m3
to je při měrné hmotnosti 600 kg / m3 2,76 mil. tun
to je při výhřevnosti 12 GJ/t 33,1 PJ
2/ Obilná sláma
Obiloviny zaujímají v ČR 51,5 % plochy zemědělské půdy.
V roce 2000 obiloviny pěstovány na ploše 1,58 mil.ha
V roce 2010 obiloviny na ploše 1,48 mil.ha
to je při výnosu slámy 4 t/ha 5,9 mil.t
to je při výhřevnosti slámy 14,4 GJ/t 85,2 PJ
70 % slámy je nutné použít na stelivo a krmení, část je zaorávána, existují i další překážky v energetickém využití slámy (dopravní vzdálenosti, ochota zemědělců dodávat slámu), takže lze předpokládat využití 7 % slámy, to je 6 PJ
3/ Řepková sláma
Z pohledu zásad řádné agrotechniky lze pěstovat řepku maximálně na 12,5 % orné půdy.
V roce 2000 řepka pěstována na ploše 230 tis. ha
v roce 2010 řepka na ploše 270 tis. ha
to je při výnosu slámy 4 t/ha 1,08 mil. t
to je při výhřevnosti 15 GJ/t 16,2 PJ
řepkovou slámu nelze použít na krmení nebo na stelivo, jen malá část je zaorávána, vzhledem k dalším překážkám (dopravní vzdálenosti, ochota zemědělců dodávat slámu) lze předpokládat využití cca 60 % slámy, to je 9,7 PJ
4/ Energetické rostliny
Jde o energetické byliny (šťovík krmný, komonice atd.) a rychle rostoucí dřeviny (topol, vrba apod.), které lze pěstovat například na zemědělské půdě uvolněné z využití pro pěstování potravinářských plodin nebo na antropogenních půdách (rekultivované plochy v průmyslových oblastech, rekultivované skládky odpadů, haldy po těžbě apod.).
V roce 2010 bude uvedeno do klidu zemědělské půdy 900 tis. ha
z toho 45 % využito na pěstování energetických rostlin 405 tis. ha
využití antropogenních půd na pěstování energetických rostlin v r. 2010 45 tis. ha
to je při průměrném výnosu biomasy 10 t/ha 4,5mil t
to je při průměrné výhřevnosti 14 GJ/t 63 PJ
Celkem tedy bude v roce 2010 k dispozici využitelných 111,8 PJ energie pevné biomasy. Lze předpokládat, že z toho 50 % bude využito na společnou výrobu elektřiny a tepla a 50 % pouze na výrobu tepla.
Využitelný potenciál výroby elektřiny z biomasy 55,9 PJ
z toho v roce 2010 využito 30 % 16,8 PJ
to je při účinnosti výroby elektřiny z biomasy dle EK 20 % 3,4 PJ (932 GWh)
dtto při účinnosti výroby elektřiny z biomasy 30 % 5,0 PJ (1399 GWh)
Využitím pevné biomasy pro výrobu elektřiny lze tedy v roce 2010 reálně získat 932 až 1399 Gwh.
Bioplyn - využitelný potenciál a výroba v ČR v roce 2010:
1/ Kvantifikace dle zdrojů bioplynu
Živočišná výroba
Při stanovení potenciálu je používán přepočet produkce organického odpadu jednotlivými druhy hospodářských zvířat na VDJ (velká dobytčí jednotka). Používané koeficienty pro přepočet jsou následující - vepř 0,3, ovce 0,1, drůbež 0,0026.
V roce 2010 se v ČR předpokládá 3,3 mil VDJ
to je při produkci bioplynu 1,2 m3/den 3,96 mil. m3/den
to je při průměrné výhřevnosti bioplynu 22 MJ/m3 31,8 PJ/rok
z toho využitelný potenciál (vhodné podmínky pro budování bioplynových stanic) asi 18 % 5,7 PJ/rok
Další zdroje bioplynu (dle materiálů pro vládu Analýza možností využívání bioplynu z r. 2001 a materiálu Návrh programu na podporu bioplynu z r. 2002). Je uveden využitelný potenciál:
Údržba trvalých travních porostů 5,3 PJ/rok
přímé zpracování biologicky rozložitelných komunálních odpadů a odpadů z potravinářského průmyslu v bioplynových stanicích 3,0 PJ/rok
bioplyn z čistíren odpadních vod 2,3 PJ/rok
skládkový plyn 5,5 PJ
Celkový využitelný potenciál bioplynu v roce 2010 tedy činí 21,8 PJ (6060 GWh)
to je při účinnosti výroby elektřiny 30 % 1818 GWh
to je při využití 33 % potenciálu v roce 2010 600 GWh
2/ Alternativní kvantifikace možnosti využití bioplynu
Dle aktuálních informací firmy TEDOM činí k lednu 2003 celkový instalovaný výkon kogeneračních jednotek na bioplyn této firmy 12,7 MWel. a instalace ostatních firem v ČR 14,1 MWel. T. j. v ČR je v současné době cca 26,8 MWel kogeneračních jednotek na bioplyn. Minimální roční využití těchto kogeneračních jednotek činí 5000 hodin.
Současná výroba elektřiny z bioplynu činí 135 GWh
Výroba elektřiny z bioplynu v roce 2001 dle statistiky 70 GWh
Meziroční nárůst v roce 2002 65 GWh
Z této dynamiky lze odhadnout novou výrobu v roce 2010 ve výši cca 500 GWh (tj. spolu se stávající výrobou 635 GWh). Oba propočty výroby v roce 2010 tedy dávají velmi podobné výsledky.
Využitím bioplynu pro výrobu elektřiny lze tedy v roce 2010 reálně získat 635 GWh.
Celková výroba elektřiny z biomasy v roce 2010
pevná biomasa 932 - 1399 GWh
bioplyn 500 GWh
elektrárny ČEZ (přídavek biomasy do paliva v elektrárnách Tisová a Hodonín) 150 GWh
stávající výroba z bioplynu 135 GWh
výroba z pevné biomasy v roce 2001 dle statistiky 40 GWh
výroba ze sulfitových výluhů v roce 2001 dle statistiky 7 GWh
Celkem 1757 - 2231 GWh
Z výše uvedeného lze odvodit minimální cíl výroby elektřiny z biomasy k roku 2010 ve výši 1750 GWh (6,3 PJ)
Biomasa - teplo
Pevná biomasa - využitelný potenciál a výroba v ČR v roce 2010 (dle podkladů CZ Biom):
Využitelný potenciál v roce 2010 (viz výše) činí 111,8 PJ energie pevné biomasy. Lze předpokládat, že z toho 50 % bude využito na společnou výrobu elektřiny a tepla a 50 % pouze na výrobu tepla.
Využitelný potenciál samostatné výroby tepla 55,9 PJ
z toho v roce 2010 využito 50 % 28,0 PJ
to je při účinnosti 80 % 22,4 PJ
Využitelný potenciál kogenerace 55,9 PJ
z toho v roce 2010 využito 30 % 16,8 PJ
to je při účinnosti 50 % 8,4 PJ
Využitím pevné biomasy pro výrobu tepla lze tedy v roce 2010 reálně nově (vedle stávající výroby) získat 30,8 PJ.
Bioplyn - využitelný potenciál a výroba v ČR v roce 2010:
Předpoklad nové výroby elektřiny z kogenerace na bioplyn v roce 2010 je 500 GWh (viz výše). Z toho lze odvodit při účinnosti výroby tepla z kogenerace 50 % novou výrobu tepla z kogenerací na bioplyn ve výši 3,0 PJ.
Využitím bioplynu pro výrobu tepla lze tedy v roce 2010 reálně získat 3,0 PJ.
Celková výroba tepla z biomasy v roce 2010
pevná biomasa 30,8 PJ
bioplyn 3,0 PJ
elektrárny ČEZ (přídavek biomasy do paliva v elektrárnách Tisová a Hodonín) 0,5 PJ
stávající výroba 21 PJ
Celkem 55,3 PJ
Z výše uvedeného lze odvodit minimální cíl výroby elektřiny z biomasy k roku 2010 ve výši 55,3 PJ.
Poznámka: V tabulce předložené na jednání 27. 2. je uvedena výroba 59,5 PJ. Ke snížení došlo v důsledku zahrnutí účinnosti výroby tepla 80 % (původně nebyla tato korekce uvažována).
Tepelná čerpadla
Kvantifikace potenciálu a výroby je provedena dle konzultace s vedoucím řešitelského týmu studie MŽP VaV/630/3/99 (Možnosti využívání geotermálních zdrojů pro energetické účely) Ing. Myslilem. Předpokládá se, že cca 50 % potenciálu bude využito prostřednictvím individuálních tepelnými čerpadly a cca 50 % centrálními systémy.
Potenciál využití energie prostředí prostřednictvím tepelných čerpadel návratností do 5 let 4500 MW
při využití tohoto potenciálu z 1/3 1500 MW
to je při ročním využití 2000 hodin 10,8 PJ (3000 GWh)
to je při topném faktoru 3 7,2 PJ
Asociace tepelných čerpadel odhaduje možnosti vytápění individuálními tepelnými čerpadly v bytech následujícím způsobem:
náhrada elektrických přímotopů 150 tis. bytů
náhrada kotlů na zemní plyn 70 tis. bytů
náhrada kotlů na propan-butan 30 tis. bytů
náhrada kotlů na uhlí 30 tis. bytů
nové instalace 20 tis. bytů
Celkem 300 tis. bytů
Hlavní potenciál je tedy v náhradě elektrických přímotopů, kterými je v současné době vytápěno asi 340 tis. bytů.
Využitím tepelných čerpadel lze tedy v roce 2010 reálně získat 7,2 PJ tepla.
Poznámka: V tabulce předložené na jednání 27. 2. je uvedena výroba 10,8 PJ. Ke snížení došlo v důsledku zahrnutí účinnosti výroby tepla (topný faktor 3). Původně nebyla tato korekce uvažována.
Kvantitativní cíle výroby elektřiny a celkové energie z obnovitelných zdrojů v roce 2010
Elektřina
větrné elektrárny 930 GWh
malé vodní elektrármy 1120 GWh
velké vodní elektrárny nad 10 MW 1165 GWh
solární elektrárny 15 GWh
geotermální elektrárny 15 GWh
elektrárny na biomasu 1750 - 2230 GWh
Celkem 4995 - 5475 GWh
celková hrubá výroba elektřiny 68 TWh
Cílem je dosažení v roce 2010 podíl obnovitelných zdrojů elektřiny na její hrubé výrobě ve výši 7,35 až 8,04 %.
Celková energie
teplo ze slunce 2,2 PJ
tepelná čerpadla 7,2 PJ
teplo z biomasy 55,3 PJ
větrné elektrárny 3,3 PJ
malé vodní elektrárny 4,0 PJ
velké vodní elektrárny nad 10 MW 4,2 PJ
solární elektrárny 0,1 PJ
geotermální elektrárny 0,4 PJ
elektrárny na biomasu 31,6 PJ
motorová biopaliva 9,2 PJ
Celkem 117,5 PJ
celková spotřeba primárních energetických zdrojů 1750 PJ
Cílem je dosažení v roce 2010 podílu obnovitelných zdrojů energie na spotřebě primárních energetických zdrojů ve výši 6,7%.
Kvantifikace ekonomických dopadů navrženého národního cíle pro elektřinu
Výchozí předpoklady:
kvantifikace bude provedena za předpokladu podpory formou zvýšených minimálních výkupních cen elektřiny z obnovitelných zdrojů,
tyto výkupní ceny budou ve výši, zajišťující splnění národního indikativního cíle,
minimální výkupní ceny elektřiny z obnovitelných zdrojů budou do roku 2010 klesat stejně jako v SRN,
ceny elektřiny z klasických zdrojů budou uvažovány po celou dobu v úrovni roku 2003.
Výchozí údaje:
1/ Minimální výkupní ceny elektřiny z obnovitelných zdrojů
Výkupní ceny (Kč/kWh) 2003* 2005** 2010***
větrné elektrárny 3,00 2,80 2,50
malé vodní elektrármy 1,50 2,00 2,00
solární elektrárny 6,00 12,00 8,00
geotermální elektrárny 3,00 6,00 5,00
elektrárny na pevnou biomasu 2,50 3,00 2,70
elektrárny na bioplyn z ČOV a skládkový plyn 2,50 2,00 2,00
elektrárny na ostatní bioplyn 2,50 3,50 3,20
* stávající výkupní ceny dle cenového rozhodnutí ERU č. 1/2003
** výkupní ceny potřebné k dosažení národního indikativního cíle v úrovni roku 2005
*** výkupní ceny potřebné k dosažení národního indikativního cíle v úrovni roku 2010, tj. zohledňující pokles cen technologií
2/ Ceny elektřiny
prodejní cena a.s. ČEZ;0,906 Kč/kWh (informace Ing. Jehličky z VČE)
průměrná cena elektřiny pro všechny odběratele
1,85 Kč/kWh
průměrná cena elektřiny pro domácnosti
2,04 Kč/kWh
3/ Předpokládaná výroba elektřiny v roce 2010
hrubá výroba
68 TWh
prodej
55 TWh
Vlastní kvantifikace dopadů
I
II
III
větrné elektrárny
930
1,69
1572
malé vodní elektrárny
1120
1,09
1221
solární elektrárny
15
8,59
129
geotermální elektrárny
15
4,39
66
elektrárny na pevnou biomasu
932 - 1399
1,89
1761 - 2644
elektrárny na bioplyn z ČOV a skládkový plyn
335
1,09
365
elektrárny na ostatní bioplyn
300
2,39
717
celkem
5831 - 6714
výroba v r. 2010 vGWh
navýšení výkupní. ceny v r. 2010 v Kč/kWh (jde o rozdíl mezi průměrnou výkupní cenou elektřiny z obnovitelných zdrojů v období 2005 až 2010 a prodejní cenou a.s. ČEZ = 0,91 Kč/kWh)
celkové náklady na výkup elektřiny z obnovitelných zdrojů v roce 2010 v mil. Kč
Dle údaje ERU činil v roce 2002 dopad výkupních cen elektřiny z obnovitelných zdrojů do cen 20 Kč/MWh. Průměrný dopad do ceny elektřiny v roce 2010 pro všechny odběratele je 106 až 122 Kč/MWh. To znamená nárůst ceny pro všechny odběratele během 6 let, tj. od roku 2005 do roku 2010, o 5,8 až 6,6 % a nárůst ceny pro domácnosti o 5,2 - 6,0 %. Takový nárůst je podle našeho názoru plně akceptovatelný.
Dopad podpory obnovitelných zdrojů energie formou výkupních cen elektřiny z obnovitelných zdrojů na jednoho obyvatele ČR by v roce 2010 byl 156 až 179 Kč (za předpokladu, že v ČR bude v roce 2010 10,2 mil obyvatel, kteří spotřebují 15 TWh elektřiny). To znamená dopad na průměrnou domácnost 390 až 447 Kč ročně. Také takový dopad je dle našeho názoru zcela přijatelný.
Podpora obnovitelných zdrojů elektřiny bude mít též nepřímé dopady, a to jak negativní, tak pozitivní.
K negativním lze zařadit zvýšení nákladů na regulaci elektroenergetické soustavy.
K pozitivním naopak patří vytváření nových pracovních míst. Dle analogie s EU lze odhadnout, že v roce 2010 vznikne díky výrobě elektřiny z obnovitelných zdroj asi 15 tis. nových pracovních míst. To při ročních nákladech na jednoho nezaměstnaného ve výši cca 100 tis. Kč znamená úsporu 1,5 mld. Kč ročně. Dalším pozitivním efektem je snížení externích nákladů výroby elektřiny z klasických zdrojů. Dle údajů projektu EU ExternE jsou externí náklady výroby elektřiny z uhlí minimálně 1,2 Kč/kWh, z obnovitelných zdrojů asi 0,1 Kč/kWh. Náhrada 5 TWh elektřiny z uhlí elektřinou z obnovitelných zdrojů tedy znamená úsporu nejméně 5 mld Kč ročně. Je možné nalézt i řadu dalších, avšak obtížně kvantifikovatelných pozitivních dopadů (snížení závislosti na dovozu paliv, údržba krajiny, omezení vylidňování venkova atd.).
Nepřímé pozitivní a negativní efekty využívání obnovitelných zdrojů je však obtížné přesněji kvantifikovat. Nebudou proto při analýze dopadů kvantifikovány. Na základě provedených orientačních propočtů však lze vyslovit předpoklad, že budou převažovat pozitivní dopady.
Zdroj: CZ BIOM - www.biom.cz
Sdílet článek na sociálních sítích