zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Invaze turistů přinesla do Krkonoš rozkvět i zhoubu

21.05.2003
Příroda
Invaze turistů přinesla do Krkonoš rozkvět i zhoubu
40. výročí vzniku KRNAP Apoštoly turistického ruchu v Krkonoších se stalo jedenáct trutnovských měšťanů vystoupivších 7. července 1577 společně s malířem Šimonem Hüttelem na Sněžku. Výstup na 1602 metrů vysokou nejvyšší českou horu historici považují za první turistický výlet do Krkonoš. Výlety do hor nacházejí v šestnáctém století stále větší množství příznivců také na slezské straně Krkonoš, kde mezi průkopníky horské turistiky patří rektor latinské školy v Jelení Góře Krištof Schiling. Rozmachu turistiky napomohlo v roce 1681 vysvěcení kaple na vrcholu Sněžky a u Labského pramene o tři roky později. Dvojice církví využitých míst na hřebech Krkonoš se každoročně stala pravidelným cílem stovek poutníků. Náboženské poutě představovaly prazáklad pozdější krkonošské turistiky. Krkonošské pouti přilákaly řadu významných Čechů. Výlety do hor si oblíbili i básníci Hálek, Mácha nebo malíř Josef Mánes. Skutečný boom horské turistiky nastal ve druhé polovině 18. století v souvislosti s Rosseaunovou ideou návratu k přírodě. Módní záležitost vyšších vrstev udělala z krkonošské turistiky čerstvě zformovaná buržoazie. Turisté postupně měnili dosavadní ráz horských bud i charakter nejvyšších českých hor. Boudy, jejichž majitelé našli v turistice lukrativnější způsob obživy nežli v donedávna tradičním zemědělství, se rychle přizpůsobovaly turistickému ruchu. Přestavba z horských statků na zázemí pro turisty stihla Petrovku, Rennerovku, Luční boudu nebo Martinovku. Začátkem 19. století se Krkonoše, kde vznikla řada nových objektů a cest, naplno otevřely turistům. Cestu do hor záhy nacházely díky železnici i méně majetné vrstvy lidí. Rekord v návštěvnosti udělal v roce 1884 vrchol Sněžky, kdy sem vyšplhalo přes 50 tisíc návštěvníků, nyní počítaných na milióny. Zisky pionýrů turistického průmyslu však stejně jako dnes odnášela tehdy spoře chráněná příroda. Invaze turistů donutila skutečné milovníky krkonošských hor přemýšlet o nutnosti ochrany jedinečného území. Doba sice přinesla několik ochranářských vyhlášek, které však bez přesně vymezeného chráněného území a kompetencemi vybavených institucí neměly valný smysl. Začátkem dvacátého století se situace stává kritickou. Roku 1923 předložil profesor Schuster v tehdejší době revoluční návrh Národního parku krkonošského, jehož součástí měly být i sousední Jizerské hory. Schuster, který však nenašel pro svůj projekt podporu, si jako jeden z prvních uvědomil nutnost ochrany velkých celků, a nikoli pouze jejich částí. Zdroj: Právo
Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
21
8. 2017
21-25.8.2017 - Tábor, výlet, pobytová akce
Zahrada lesní MŠ Šárynka, Praha 6
22
9. 2017
22-24.9.2017 - Seminář, školení
Ekodomov, V Podbabě 29B, Praha 6
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí