Klesající počet včelstev snižuje tržby zemědělců
V Česku rok od roku ubývá včelstev a odborníci současný stav označují jako
ekologické minimum. Přitom včely nejsou jenom na med, ale ovlivňují úrodu v
sadech i na polích, kvalitu sklizně a ve svém důsledku i konečné tržby zemědělců
a ovocnářů. \"Vliv včel se špatně přepočítává na peníze, ale obecně se uvádí
například u řepky, že včely mohou zvýšit výnos až o 40 procent, u jahod až o 50
procent. Vždy záleží na místě, druhu rostlin i jednotlivých odrůdách,\" uvedl
Václav Jeřábek, ředitel Včelařského vzdělávacího centra a Středního odborného
učiliště včelařského z Nasavrk. Výnosy jahod z jednoho hektaru se podle
Ministerstva zemědělství v posledních letech pohybují kolem pěti tun z hektaru,
při ceně kolem 30 korun za kilogram to znamená tržby z hektaru přibližně 150 000
korun. Jestliže včely dokáží ovlivnit výnos až o 50 procent, znamená to v
extrémním případě až 75 000 korun na tržbách. Jarmila Vlasáková, ředitelka
Agrární komory v Pardubicích, uvedla, že letos předpokládá výnos řepky kolem tří
tun z hektaru a cenu odhaduje kolem 7,5 tisíce za tunu. Dobře opylená pole tak
mohou zemědělcům přinést až 9 tisíc korun z hektaru navíc. \"Včelstva prostě
nejsou, máme 250 vlastních a dalších 120 si pronajímáme, ale je to o polovinu
méně než před sedmi lety,\" říká Jaroslav Burčík, vedoucí ovocnářského závodu ZD
Dolany, který má sady na výměře 454 hektarů. Družstvo platí včelařům za
přistavení jednoho včelstva 150 korun. \"Platíme stejnou částku a 30 korun za
přetažení včel ze sadů s třešněmi, které kvetou dřív, do sadů s jabloněmi,\"
dodává František Novotný, agronom Sady, s. r. o., Bílé Podolí na Čáslavsku.
\"Máme 160 členů s 2,5 tisíce včelstev, ale průměrný věk je už 65 let. Včelaři
nejsou technicky a mnohdy ani fyzicky dostatečně vybaveni, aby mohli s úly
kočovat. Od zemědělců žádné poplatky nedostáváme a jsme rádi, když nám pomohou s
přesunem včel,\" uvedl předseda pardubické organizace Českého svazu včelařů
Evžen Báchor. ZDROJ: HN
V Česku rok od roku ubývá včelstev a odborníci současný stav označují jako ekologické minimum. Přitom včely nejsou jenom na med, ale ovlivňují úrodu v sadech i na polích, kvalitu sklizně a ve svém důsledku i konečné tržby zemědělců a ovocnářů.
\"Vliv včel se špatně přepočítává na peníze, ale obecně se uvádí například u řepky, že včely mohou zvýšit výnos až o 40 procent, u jahod až o 50 procent. Vždy záleží na místě, druhu rostlin i jednotlivých odrůdách,\" uvedl Václav Jeřábek, ředitel Včelařského vzdělávacího centra a Středního odborného učiliště včelařského z Nasavrk.
Výnosy jahod z jednoho hektaru se podle Ministerstva zemědělství v posledních letech pohybují kolem pěti tun z hektaru, při ceně kolem 30 korun za kilogram to znamená tržby z hektaru přibližně 150 000 korun. Jestliže včely dokáží ovlivnit výnos až o 50 procent, znamená to v extrémním případě až 75 000 korun na tržbách. Jarmila Vlasáková, ředitelka Agrární komory v Pardubicích, uvedla, že letos předpokládá výnos řepky kolem tří tun z hektaru a cenu odhaduje kolem 7,5 tisíce za tunu. Dobře opylená pole tak mohou zemědělcům přinést až 9 tisíc korun z hektaru navíc.
\"Včelstva prostě nejsou, máme 250 vlastních a dalších 120 si pronajímáme, ale je to o polovinu méně než před sedmi lety,\" říká Jaroslav Burčík, vedoucí ovocnářského závodu ZD Dolany, který má sady na výměře 454 hektarů. Družstvo platí včelařům za přistavení jednoho včelstva 150 korun.
\"Platíme stejnou částku a 30 korun za přetažení včel ze sadů s třešněmi, které kvetou dřív, do sadů s jabloněmi,\" dodává František Novotný, agronom Sady, s. r. o., Bílé Podolí na Čáslavsku.
\"Máme 160 členů s 2,5 tisíce včelstev, ale průměrný věk je už 65 let. Včelaři nejsou technicky a mnohdy ani fyzicky dostatečně vybaveni, aby mohli s úly kočovat. Od zemědělců žádné poplatky nedostáváme a jsme rádi, když nám pomohou s přesunem včel,\" uvedl předseda pardubické organizace Českého svazu včelařů Evžen Báchor.
ZDROJ: HN
Sdílet článek na sociálních sítích