Jasenický lom je přírodním unikátem

V deníku Naše Valašsko z 12. května v článku nazvaném \" Hasiči z Jasenice slavili\" jsme naše čtenáře informovali o tom, že ochránci přírody nepovolili při hasičském cvičení čerpat vodu z nedalekého zatopeného lomu. Jak jsme zjistili, nebylo toto rozhodnutí diktováno libovůlí ochránců, jak se možná Jaseničtí domnívali, nýbrž zákonem o ochraně přírody. Jasenický lom byl totiž v roce 1991 vyhlášen přírodní památkou. V našem okrese je zatopený Jasenický lom pravděpodobně nejcennějším chráněným územím vůbec. Nachází se na jižním okraji obce Jasenice a tvoří malý vodní klenot půvabně zasazený do zdejší krajiny. Ačkoliv jej vytvořila lidská ruka, vzniklo zde díky příznivým podmínkám unikátní přírodní společenství. Důvodů, proč tuto lokalitu chránit, je hned několik. Na necelých dvou hektarech se tu totiž nalezají vzácné druhy živočichů a rostlin i zkamenělin korálů, plžů a hydrozolií, tedy drobných vodních živočichů. Z historie Jasenického lomu Podkladem lomu jsou křídové horniny těšínskohradišťského souvrství, které obsahuje bloky štramberského vápence. Od 40. let minulého století tu jasenický majitel vápenky Alois Pernický odtěžoval se souhlasem státu skálu a pálil vápno. V okolí vystavěl několik provozních budov. Na začátku padesátých letech mu však stát vápenku znárodnil. Těžba vápence ovšem pokračovala. Ten se pak těžil čím dál hlouběji v zemi. Přitom se tu vystřídalo několik podniků a firem, jež vápenku provozovaly. Tou poslední byl státní podnik Cementárny a vápenky z Hranic. Jeho tehdejší vedení zde nechalo v roce 1968 provést geologický průzkum. Při něm bylo zjištěno, že skalní stěna na severní straně není v důsledku odstřelování kompaktní a hrozí sesutím. Provozovatel tedy vápenku raději předal obci Jasenice. Ta sice v těžbě pokračovala, ovšem již v omezené míře. Těžba definitivně skončila v roce 1979. Již dříve dělníci při dobývání vápence narazili na zdroj spodní vody. Po ukončení těžby se začal lom touto vodou postupně zatápět. Naštěstí pro toto místo, neboť několik chytráků sem původně chtělo umístit skládku odpadů. V roce 1986 předal stát Českému svazu ochránců přírody z Valašského Meziříčí Jasenický lom k trvalému užívání. Bývalé provozní budovy i s nádvořím pak byly po roce 1989 v restituci navráceny bývalému majiteli. Vzácné poklady zdejší fauny a flóry Hloubka vody v lomu dnes dosahuje okolo třinácti metrů. Trvalo však téměř patnáct let, než této úrovně hladiny dosáhla. Jezírko by bývalo mohlo být ještě hlubší, kdyby sem kdysi nezačali navážet zeminu pro plánovanou skládku. Jezerní voda je mimořádně čistá. Její pramen však není nijak vydatný. Hladina vodní plochy tak kolísá v závislosti na dešťových srážkách. V zatopené části lomu se vyskytuje okolo čtyřiceti druhů drobných vodních mikroorganismů, které lidským okem nelze spatřit. Vyskytují se výhradně v čistých vodách. Mezi nejhodnotnější patří peluroxus striataides, jenž byl na území naší republiky naposledy objeven v roce 1944 v pražském plavebním kanále. \" Jeho výskyt činí lokalitu lomu velmi vzácnou,\" upozornil jednatel valašskomeziříčského ČSOP Milan Orálek. Lom také obývá poměrně početná populace raka říčního, vyznačující se pozoruhodnou zvláštností. \" Během několika desítek let se tu raci přizpůsobili větší hloubce stojaté vody i potravinovému deficitu, což vedlo k jejich zakrnělému vzrůstu,\" vysvětlil hydrobiolog Miloš Holzer. Vzácnou faunu doplňuje rovněž škeble rybničná a měkkýš člunice jezerní, jejíž nález také dosahuje celorepublikového významu. Neméně hodnotná je na území lomu teplomilná vegetace. Rostou tu totiž některé chráněné i kriticky ohrožené druhy rostlin. Z nich například kruštík bahenní rostoucí na vápenci je republikovým unikátem. Lom si určitě zaslouží naši péči i ochranu O lom již několik let pečují členové základní organizace Českého svazu ochránců přírody z Jasenice, kteří tu provádějí pravidelnou strážní službu. Na březích kosí trávu, odstraňují nemocí napadené stromy, vysazují pro zpevnění břehů nové borovice, opravují poškozený plot. \" Chráněné území lomu je jako jediné v okrese oplocené, aby nadměrnou návštěvností malé plochy nedošlo k jeho devastaci,\" zdůraznil Orálek. Jsou zde zakázány mnohé lidské činnosti, které by ohrožovaly výskyt chráněných živočichů i rostlin. Za porušení zákazu by následovaly vysoké sankce. \" Čerpání vody pro potřeby hasičského cvičení by bylo cvičným zabíjením tisíců chráněných živočichů. Zákon však pamatuje i na stavy tísně, a je jasné, že v případě požáru hasiči vodu čerpat mohou,\" konstatoval Orálek. Zákaz koupání platí v jasenickém lomu již několik let, ačkoliv sluncem štědře prohřívaná a čisťounká voda by mnohého plavce potěšila. Zdržovat se na vodní hladině by ostatně bylo velmi nebezpečné, neboť skalní blok na severní straně hrozí sesutím. Po povodních v roce 1997 se několik tun skály utrhlo a zřítilo na dno jezera. Kvůli omezení eroze zeminy nad skalní stěnou zde vysazovali ochránci přírody borovici černou, schopnou přežít extrémní sucha v této slunečně exponované lokalitě. \" Možná ne všichni lidé si uvědomují, jaký skvost v zatopeném lomu vlastně mají. Ačkoliv respektují soukromé vlastnictví jiných majitelů, v případě lomu se zřejmě domnívají, že mají právo sem neomezeně vstupovat, a tak přelézají plot a někdy jej i poškozují,\" podotkl Orálek. Jisté je, že díky péči ochránců přírody může být krása i bohatství zdejšího lomu zachována i pro příští generace. Text: Fotografie: archiv ČSOP Valašské Meziříčí Fotografie: Policejní zásahová jednotka z Ostravy v Jasenickém lomu prováděla loni cvičení v potápění. Jako jediná má k tomu povolení ministerstva životního prostředí. Fotografie: Raci v Jasenickém lomu přivykli hluboké stojaté vodě, ač jinak rádi pobývají v potocích a říčkách. Zdroj: Naše Valašsko Autor: Yvonne Konečná