Česko se chystá na agrární reformu unie

Ministři zemědělství Evropské unie budou příští středu při schvalování agrární reformy rozhodovat i o tom, jak budou dostávat příští rok dotace čeští rolníci. Pro české podnikatele by přijetí reformy znamenalo zásadní změnu. Jejím základním cílem totiž je postupně snižovat dotace na produkci a naopak posilovat podpory na takzvané mimoprodukční funkce zemědělství - ekologii , údržbu krajiny, obydlenost venkova. \"Pokud unie reformu prosadí, jsme i my připraveni nový systém přijmout už od vstupu Česka do společenství,\" řekl včera ministr zemědělství Jaroslav Palas. Bruselský agrární komisař Franz Fischler zdůrazňuje, že reforma je nezbytná hlavně kvůli tlaku Světové obchodní organizace WTO na to, aby unie od vysokých produkčních dotací ustoupila. \"Pokud jde o celkovou sumu dotací, kterou si kandidátské země loni vyjednaly, reforma ji neovlivní,\" ujistil už v květnu Fischler i českou stranu. Česko by mělo na příští rok dostat z Bruselu pro své zemědělství 14,4 miliardy korun. Fischler hodlá reformou zároveň podstatně změnit i současný způsob poskytování produkčních dotací. Ty jsou zatím vypláceny přesně na určité druhy výroby - třeba na telata, masný skot nebo konkrétní druhy plodin. \"Reforma ovšem počítá se zavedením zjednodušené dotace jen podle hektarové výměry farmy. Rolník si sám má vybrat, co bude chtít dělat,\" vysvětluje Tomáš Doucha, ředitel Výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky. Podnikatelé se však zatím na reformu dívají s rozpaky. \"Připravují ji politici, kteří na venkov neberou ohled. Oddělení produkčních dotací, takzvaných přímých plateb, od konkrétních druhů výroby bude pro venkov zhoubné,\" tvrdí prezident Agrární komory Václav Hlaváček. Podle něj se pak totiž rolníci soustředí jen na ty oblasti hospodaření, které se jim nejvíce vyplatí. Když se například nebude jako dosud speciálně dotovat méně rentabilní chov skotu, zaměří se rolníci třeba pouze na ziskovější obilí. Opačný názor zastává Asociace soukromého zemědělství. \"Je jasné, že reforma musí přijít, protože na financování dosavadního systému unie prostě nemá peníze. Věřím, že se přitom rodinné farmy novým podmínkám přizpůsobí lépe než třeba bývalé družstevní podniky,\" míní předseda asociace Stanislav Němec. Ani farmáři v současné evropské patnáctce se ovšem na reformu nedívají s nadšením. \"Rakouský zemědělský svaz je proti, stejně tak třeba farmáři v Německu nebo ve Francii,\" upozorňuje Josef Pöschl z Vídeňského institutu pro mezinárodní hospodářská srovnání. Například rakouští farmáři podle něj argumentují tím, že když nebudou dostávat dotace přímo na produkci mléka v Alpách, která je pracná, zvolí si méně náročnou činnost a dotace dostanou tak jako tak. Jenže pak podle nich bude mléka v zemi málo a trh ovládnou cizí dovozci. O výsledné podobě reformy mají ministři zemědělství EU rozhodovat 11. června. Už tento týden návrh projednává Evropský parlament. \"O složitosti problému svědčí, že je připravena asi tisícovka pozměňovacích návrhů. Výsledek jednání evropských poslanců není pro ministry závazný, ale většinou k němu přihlížejí. Všeobecně se předpokládá, že reformu - byť třeba v mírnější podobě - unie přijme,\" předpokládá Petr Blížkovský, jenž má na starost agrární politiku ve Stálé misi ČR v Bruselu. Kolik peněz na dotacích mohou čeští zemědělci získat po vstupu do EU (v miliardách korun) 2004 2005 2006 Celkem za tři roky Ze zdrojů Evropské unie 14,4 16,8 19,5 50,7 Z českého rozpočtu 8,7 9,4 10,7 28,8 Zdroj: MZe ZDROJ: HN