Pražský Klondike

Příprava staveniště pod Halou Sazka byla zdrojem enormního zisku pro všechny s výjimkou státu. Zarážející je všeobecná spokojenost, s níž je možno se setkat u všech subjektů, které se točí kolem tohoto pozemku. Podle některých informací neuvěřitelně vydělali všichni: dokonce i úředníci na Fondu národního majetku (FNM) mají pocit, že ušetřili oproti původnímu rozpočtu. Ten byl totiž asi o 65 milionů vyšší, než na kolik sanace zřejmě přijde. Spokojený je i vlastník pozemku Quonex Real, kterému na konci transakce zůstane zisk zhruba sto milionů korun. Pro sanační firmy to byl takový byznys, že když se rozkřiklo, co se chystá, stálo jich v řadě zhruba třicet. Nakonec jsou spokojeny i stavební firmy, protože při hloubení základů haly ušetřily díky FNM nemalé prostředky a v konečném důsledku ušetřil i investor - loterijní společnost Sazka. Kdyby ale doopravdy všichni vydělali, pak by neplatil zákon o zachování hmoty. Nabízí se proto otázka: Kdo prodělal? Hledejme toho, komu zůstal v ruce černý Petr a s kým si všichni zahráli na schovávanou. Zaplakal stát. FNM ročně platí desítky sanací starých ekologických zátěží, ale Ekonom nenašel dražší akci, než je sanace ekologických škod na pozemku pod budovanou Halou Sazky. Například za drcení tuny kontaminovaného betonu stát platí Qunexu Real podle schváleného projektu 350 korun, i když - jak nám potvrdily stavební firmy - běžně se účtuje částka 100 až 150 korun. Zhruba o polovinu převyšují běžné ceny i vrtné práce, jež proplácí FNM ve výši 4500 korun za metr. Za biodegradaci tuny kontaminované zeminy platí stát 1180 korun, přičemž by se tato cena měla pohybovat podle dostupných zdrojů kolem 600 korun. Do očí bijící je i částka za těžbu kontaminované zeminy. Zde FNM proplácí 850 korun za tunu, kdežto v obdobných projektech je možno najít cenu až desetkrát nižší. Jestliže se tyto rozdílné ceny propočtou na 200 tisíc tun, kterých se sanace týká, pak by sanace nevyšla na 670 milionů, ale náklady by se zřejmě pohybovaly kolem poloviny této částky. Nyní celá lokalita představuje jedno velké staveniště, hory zeminy se promíchaly a pravdu přikryl beton. Zkusme ji přesto odkrýt a podívat se na všechny, kteří si ze štědré ruky FNM odsypali do vlastní kapsy. Quonex Real si za 80 milionů korun zakoupil od správce konkurzní podstaty ČKD Lokomotivka čtrnáctihektarový pozemek. Na něm se posléze loterijní společnost Sazka rozhodla postavit halu. Qunex Real proto uzavřel se Sazkou smlouvu o smlouvě budoucí, v níž se zavázal, že po odstranění staveb a odvezení kontaminované zeminy jej Sazce prodá za 300 milionů korun. Již v rámci privatizačního projektu ČKD Lokomotivka byl vypracován ekologický audit. FNM byl připraven přispět na likvidaci starých ekologických zátěží částkou až 714 milionů korun. Specialisté opět v roce 2001 pozemek i stavby pečlivě prozkoumali a ve spolupráci s Quonexem vznikl na FNM projekt, který vše zmapoval a stanovil i konečné náklady, které stát zaplatí. V těchto dnech sanace finišuje, FNM již proplatil faktury za více než 510 milionů korun a skelet budoucí haly je již téměř hotov. Právě projekt nyní slouží jako neprůstřelný štít proti všem argumentům, že FNM nastavil příliš vysoké ceny. Nad jejich výší se již před rokem pozastavovala například i náměstkyně ministra životního prostředí Eva Tylová a žádala od místopředsedy FNM Vladislava Rašky jejich revizi. Jak Ekonomu potvrdil Petr Maděrič, jediný člen představenstva Quonexu Real: \"Nedošlo k žádným změnám v cenových relacích oproti schválenému projektu. Jede se podle projektu, který byl schválen před rokem a půl,\" říká Maděrič. To jsou ceny, o kterých se dnes již vůbec nediskutuje. Quonex pouze předložil před sanační a stavební firmy na stůl tento projekt a zeptal se: Jste schopni se do těchto cen vejít? Toto vysvětlení Petra Maděriče, který říká: \"My na tom nevyděláme vůbec nic. Peníze jdou přes nás k najatým firmám podle rozpočtu, který je pevně daný a schválený FNM, Ministerstvem životního prostředí a Českou inspekcí životního prostředí ,\" zní poněkud nevěrohodně. Sám přiznává, že o zakázku se ucházely zhruba tři desítky firem, které se mezi sebou předháněly. Do takto nastavených cen totiž nebyl žádný problém se vejít. Quonex Real vybral ze zástupu uchazečů společnost APB Plzeň, která zajišťuje demoliční a sanační práce, a Real Leasing Kladno, jež byla pověřena starostí o skládky , kam se kontaminovaný materiál odváží. Quonex jako soukromý subjekt nemusel vypisovat žádné výběrové řízení. Rozhodovalo se proto čistě podle jeho interních kritérii. Zástupce jedné z firem nám prozradil, že o co více zaplatí stát nad běžné sazby, o to méně si údajně mohou dodavatelé účtovat za práce, které fakturovali například při demolicích a odvozech materiálu ze staveb, které nebyly až tolik kontaminovány . Jejich sanaci totiž platil Quonex z vlastních zdrojů. Usnesením vlády byla supervizním dozorem pověřena společnost Ekosystem . Další zainteresovanou firmou jsou Vodní zdroje Holešov, které pravidelně odebírají vzorky a dělají chemické analýzy. Žádná faktura bez souhlasu Ekosystemu není na FNM proplacena. Za tuto služby zaplatí FNM deset milionů korun. Jednatelé Ekosystemu se i přes opětovné snahy Ekonoma odmítli pro tisk k čemukoli vyjadřovat s tím, že jediným kompetentním je k tomu FNM. \"V průběhu sanace již bylo odvezeno na likvidaci přes 192 tisíc tun. Dosud jsme za to zaplatili více než 510 milionů korun, přičemž celková garance činí 713,797 milionu,\" potvrzuje Petra Krainová, mluvčí FNM. \"Nepřesáhneme částku 650 milionů a odvezeno bude asi 200 tisíc tun,\" dodává k tomu Petr Maděrič. Hru s miligramy připomíná celá sanace kontaminovaného pozemku, který je z 99,9 procenta znečištěn pouze ropnými produkty. Věnujme se proto tomuto znečištění . Česká inspekce životního prostředí stanovila jejich limit na 1500 mg v kilogramu zeminy. Znamená to, že sanace všeho, co dosahuje nebo přesahuje tento limit, je placena z prostředků FNM. Zemina s 1499 mg a nižším znečištěním může zůstat na pozemku. A tak společnost APB Plzeň přesně podle projektu Geodezie Krkonoše a za dozoru supervizora odtěžila a odvezla veškerý kontaminovaný materiál. Po její činnosti vypadal pozemek jako měsíční krajina, kde byly až desetimetrové jámy. Nejprve se veškerý materiál vozil na skládku v Benátkách nad Jizerou. Po necelém roce dekontaminace se obsah ropných látek podařilo snížit natolik, že začal jeho odvoz ze skládky . Nyní již může sloužit jako zavážka. Ropné látky totiž na vzduchu degradují, a proto stačí málo kontaminovanou zeminu pouze několikrát přehrnout. Poslední zemina se odváží na skládku v Buštěhradu u Kladna. Odhalit pravdu o tom, co se v uplynulém roce na pozemku pod Halou Sazka skutečně dělo, asi půjde velice těžko. Kvůli spěchu s již jednou odloženým mistrovstvím světa v ledním hokeji bylo zvoleno hned několik nekonvenčních postupů. Quonex Real jako příjemce peněz z FNM nebyl vybrán v žádném tendru, ale vláda jej vytáhla z klobouku jako králíka. Omezila se pouze na suché konstatování: Většinou se jím i tak stane vlastník pozemku. Rovněž je obvyklou praxí, že se pozemek nejprve vyčistí, srovná a posléze je předán stavebním podnikům. Ve Vysočanech ale na nedočištěný pozemek nastoupily hned stavební firmy a začaly dolovat základy pro budoucí halu. Petr Maděrič sice vylučuje, že by hloubily v místech, kde ještě nedošlo k sanaci kontaminované zeminy překračující limity stanovené Českou inspekcí životního prostředí , ale i tak se stavebním firmám krátery po vytěžené zemině velice hodily. \"Výsledkem bylo, že se to zmotalo všechno dohromady a motají se zde sanační i stavební firmy. Podle vzorkování pozemků ale vylučuji, že by FNM platil jiný než nadlimitně kontaminovaný odpad ,\" dodává Maděrič. Antonín Surka, ředitel Best Sportu, dceřiné společnosti Sazka, která má na starosti výstavbu haly, potvrdil, že ze staveniště je nutno odvézt zhruba 900 tisíc tun zeminy, což by představovalo 45 tisíc nákladních aut. Odvoz, vytěžení i sanaci 200 tisíc tun štědře sponzoroval FNM. Navíc onen limit 1500 mg/kg ropných látek platí pouze v případě, že zemina zůstane na staveništi. \"Není to problém, když zůstane na našem pozemku, ale jakmile se vyveze ven, tak je s ní problém, protože jde o kontaminovaný odpad,\" říká Petr Maděrič. O tom, co znamená porušení těchto pravidel, by mohli vyprávět obyvatelé Černé Jenče, kam stavební firma nelegálně odvezla nadbytečnou zeminu, která na této skládce neměla co dělat. I když byla část této zeminy již odvezena, přesto minulý týden vypršel termín, ve kterém měl být odvezen i zbytek. Nestihlo se to. Jde tedy o to, že i přes nadsazenou cenu, zaplacenou z prostředků FNM, nejsou stavební firmy ochotny uhradit všechny zbývající náklady odpovídající řádnému zacházení s kontaminovanou zeminou. Stát na vyvolaných investicích do infrastruktury, souvisejících s přípravou hokejového mistrovství světa v Praze, zaplatí zhruba 1,5 miliardy korun. Nyní se ukázalo, že tato částka bude vlivem špatné kalkulace ještě o několik stovek milionů vyšší. AUTOR: JIŘÍ KUČERA ZDROJ: EKONOM