Obnovitelné zdroje a ekonomika

Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí připravuje legislativní normu na podporu výroby energie z obnovitelných zdrojů. Jde především o možnost zavedení systému záruk o původu elektřiny, zpřesnění výkupních cen elektřiny včetně dalších podpor apod. Vyšší využívání obnovitelných zdrojů však přináší vyšší náklady na výrobu elektřiny. Podle studie zpracované před třemi roky Světovou bankou mohou náklady na dosažení šestiprocentního podílu obnovitelných zdrojů dosáhnout výše až kolem 200 miliard korun. Například výstavba 200 větrných elektráren o výkonu 300 MW v Krušných horách by si vyžádala náklady kolem 12 mld. Kč. Při náhradě 1000 MW, což je polovina kapacity jaderné elektrárny Temelín, by bylo zapotřebí postavit 2 až 5 tisíc větrných elektráren (podle výkonu). Dovede si dnes někdo představit, že by se v krajině budovalo takové množství železných věží? Větší šance především v regionech jsou proto přikládány spalování biomasy , jejíž uvažovaná produkce by mohla sloužit pro vytápění mnoha tisíc průměrných domácností. Zřejmě zde nebudou bariéry v nedostatku zemědělské půdy, ale pouze pro představu uvádím, že k dosažení výkonu 1000 MW bude nutné pěstovat energetické rostliny na ploše kolem 6000 čtverečních kilometrů. Bariérou pro větší rozšíření budou především vysoké a narůstající náklady na dopravu i vybudování rozvodných sítí. Se změnou vzhledu naší krajiny, osázenou netypickými, rychle rostoucími dřevinami i různými bylinami, se lze snad časem smířit. Po zveřejnění energetické koncepce MPO propagují některá média i organizace radikální zvýšení podílu obnovitelných zdrojů. Výrobní náklady elektřiny z OZE jsou však dnes dvoj- až trojnásobně vyšší než z klasických elektráren. Odpovídá tomu i současná výkupní cena, která byla stanovena u větrné elektřiny na 3000 Kč a při spalování biomasy na 2500 Kč za MWh, proti ceně z dosavadních zdrojů ve výši 900 Kč/MWh. K tomu připočtěme nutné dodatečné náklady na regulaci soustavy. Např. 1000 MW instalovaného výkonu na bázi větrných elektráren bude vyžadovat odhadem oproti současnému stavu navíc tři až pět mld. Kč pro zajištění požadavků na regulaci soustavy a kolem 4,2 mld. Kč na dotaci výrobců. Studii, která odhaduje, o kolik procent by to mohlo zvýšit ceny elektřiny v roce 2010, zpracovali odborníci z Energetického regulačního úřadu a EGÚ Brno. Ekonomicky i sociálně únosné je to kolem šesti procent. Pokud by byly zavedeny ekologické daně s cílem zajistit ekonomickou výhodnost obnovitelných zdrojů (byly by levnější než ty ostatní), došlo by nejen ke zdražení elektřiny, ale veškeré energie. JIŘÍ HANZLÍČEK, autor je ekologickým poradcem MPO ZDROJ: EKONOM