Spor o ostrůvky

Moderátor (Veronika Sedláčková): Vodohospodáři a ochránci přírody se přou kvůli ostrůvkům, které se vytvořily po loňské povodni na Berounce. Ochránci říkají, že naplaveniny vrátily krajině přirozenou podobu. Vodohospodáři zase tvrdí, že ostrůvky jsou nebezpečné hlavně při malých povodních. Už teď je jasné, že na mnoha místech jedou do řeky buldozery a bagry. U Karlštejna však řeka protéká chráněnou krajinnou oblastí Český kras a právě tam ekologové proti těžbě protestují. Válka o ostrůvky z oblázků. V mělkých proudech se rozmnožují ryby, v ojedinělých ekosystémech se objevily chráněné druhy zvířat, např. užovka podplanatá. Martin Dušek, vedoucí péče o krajinu, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR: Naplaveniny vytváří krásnou krajinu tady v poberouní a prostě to sem patří. Martin Dušek, vedoucí péče o krajinu, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR: Jsou to složky těch vodních ekosystémů nebo ekosystémů vodních toků, které jsou výjimečné a unikátní. Naproti tomu pohled vodohospodářů a místní samosprávy - ostrůvky zvedají hladinu řeky, užovky nesmí ohrožovat lidské životy. Bohumil Nekut, Povodí Vltavy: Některé nánosy je nutné odstranit. Může dojít k vybřežování, zatápění území apod. Jiří Nesseč, starosta Berouna: Já si myslím, že náplavky do český krajiny a do žádný krajiny, do žádný řeky nepatří. Ochránci argumenty o povodni nepřijímají. Martin Dušek, vedoucí péče o krajinu, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR: To, co voda při loňské povodni v srpnu připlavila, tak sebemenší povodeň ať už bude třeba pouze pětiletá, tak zase odplaví o několik kilometrů dál. V úseku mezi Berounem a Černošicemi chce Povodí Vltavy odtěžit 150 tisíc kubíků štěrku. Stát by za to podniku měl zaplatit zhruba 100 milionů korun. Nejde jim o řeku, ale o peníze, tvrdí ochránci. Spor by měla vyřešit příslušná ministerstva. Loňská povodeň vytvořila podobné lokality i na dalších řekách, třeba na Vltavě. Tady na Berounce chtějí vodohospodáři těžit co nejdříve, zřejmě už tento měsíc. Moderátor (Veronika Sedláčková): Jde vám skutečně o peníze, jak zaznělo v reportáži? Bohumil Nekut, Povodí Vltavy: O peníze nám jde až v poslední řadě. Moderátor (Veronika Sedláčková): Určitě na tom i vyděláte? Bohumil Nekut, Povodí Vltavy: My na tom jako podnik nevyděláme vůbec nic, řekl bych skoro vůbec nic. Nám zákon ukládá udržovat koryto v takovém stavu, aby mohla protékat voda. Samozřejmě, že každé koryto má nějaké dimenze a povodeň to koryto zanáší, vytváří nějaký náplavy, nějaký ostrůvky, někde vytváří nádrže. Povodeň, která byla v roce 2002 v srpnu, samozřejmě v horních tocích brala spoustu materiálu, který se usazuje samozřejmě v dolním toku. Moderátor (Veronika Sedláčková): To jsou ty ostrůvky? Bohumil Nekut, Povodí Vltavy: To jsou ty ostrůvky. Moderátor (Veronika Sedláčková): A mohou být bezpečné při dalších povodních? Bohumil Nekut, Povodí Vltavy: Ty mohou být nebezpečné při menších vodách než byla ta veliká. Myslíme si tak do desetileté vody, tzn. od jedné do desetileté vody, ty se opakujou než tato obrovská voda, která byla v srpnu. Moderátor (Veronika Sedláčková): Je to pravda? Martin Dušek, vedoucí péče o krajinu, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR: Já si myslím, že ono se to nedá říct takto jednoznačně. K těm náplavům je potřeba zaujmout diferencovaný přístup. Jistě ochrana přírody nebude bránit úpravám toků v intravilánu, tzn. uvnitř obcí, naopak si ale myslíme, že v některých místech mimo zástavbu, kde toky protékají volnou krajinou, tak tyto ostrůvky mají jednak svou ekologickou cenu a jednak nemohou nebo neměly by způsobit významnější problémy při průchodu. Moderátor (Veronika Sedláčková): Jakou ekologickou cenu, co všechno způsobují? Martin Dušek, vedoucí péče o krajinu, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR: Tyto ostrůvky nebo štěrkové náplavy jsou jednak domovem některých chráněných druhů živočichů a tvoří i unikátní ekosystém společenstva, co pro veřejnost určitě budou známé některé druhy ryb, které tyto lokality využívají při jejich přetopení. Moderátor (Veronika Sedláčková): Takže stojí za to je zachovat? Martin Dušek, vedoucí péče o krajinu, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR: Stojí za to je zachovat. Moderátor (Veronika Sedláčková): Myslíte si, že by se měli zachovat alespoň některé nebo počítáte s tím, že zlikvidujete všechny, tedy i v Chráněné krajinné oblasti Český kras? Bohumil Nekut, Povodí Vltavy: Já si myslím, že pan kolega tady řekl věc, která je velice důležitá, že ty nánosy prakticky musí zmizet z intravilánů. Moderátor (Veronika Sedláčková): Tedy z obcí? Bohumil Nekut, Povodí Vltavy: Z obcí samozřejmě. Moderátor (Veronika Sedláčková): A mimo obce je zachováte? Bohumil Nekut, Povodí Vltavy: Mimo obce samozřejmě budeme zachovávat po dohodě s CHKO, s po dohodě s Agenturou ochrany přírody a krajiny dochází dneska k takovým jakýmsi dohodám, že ty nánosy budeme odstraňovat tam, kde je to nutné a budeme se snažit vytvářet podmínky, aby ti živočichové, např. ta užovka podplamatá. Moderátor (Veronika Sedláčková): Souhlasil byste s tímto přístupem? Martin Dušek, vedoucí péče o krajinu, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR: Já bych s ním určitě souhlasil. Moderátor (Veronika Sedláčková): A věříte tomu? Martin Dušek, vedoucí péče o krajinu, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR: Velmi rád bych tomu věřil. Věřím tomu. Sice je pravdou, že třeba po povodních v roce 97 vlastně na moravských tocích tak bohužel tento přístup od správců toků nenastal, ale dočkáme se snad lepších časů. Moderátor (Veronika Sedláčková): V oblasti Český kras se těžit nebude? Bohumil Nekut, Povodí Vltavy: V oblasti Český kras se bude těžit. Bude se těžit v Pernštejně, pod jezem bude se těžit. Dospěli jsme k dohodě, že vytvoříme jakousi pláž pro život těch živočichů, ale ten nános, který tam je, musíme odstranit, protože je nebezpečný při tzv. letových vodách. Zdroj: Televize ČT1 Relace: Události, komentáře Autor: Vladimír Kořen Moderátor: Veronika Sedláčková