Kontinent bez atomových elektráren by trpěl nedostatkem energie
Sen ekologických aktivistů o bezjaderné Evropě se vzdaluje. Měsíc poté, co
odstavení atomových elektráren odmítly dvě třetiny Švýcarů, neuspěli odpůrci
jaderné energetiky ani v sousedním Rakousku. Petici na podporu protiatomového
referenda, s níž přišla rakouská pobočka hnutí Greenpeace, podepsalo mnohem méně
lidí, než organizátoři čekali. Zatímco Švýcaři rozhodovali o tom, zda uzavřou
vlastní atomová zařízení, aktivisté v Rakousku žádali víc: Prostřednictvím
lidového hlasování (které by vypsal parlament) chtějí donutit vládu ve Vídni,
aby k odstavení jaderných elektráren přiměla celou Evropskou unii. \"Z Vídně
sice neustále zaznívá protiatomová rétorika, při hlasování v Bruselu však
Rakousko často chodí do kolen,\" vysvětloval smysl petiční akce mluvčí
Greenpeace Matthias Schickhofer. Referendum by mělo rakouské politiky v EU
přinutit odmítnout vše, co je v rozporu s koncepcí bezjaderné Evropy. Aby se
návrhem na vypsání referenda začal zabývat parlament, bylo třeba sesbírat
nejméně 100 tisíc podpisů. \"Organizátoři však doufali, že akci nazvanou
Bezjaderná Evropa podpoří alespoň 290 tisíc Rakušanů,\" uvedla agentura APA.
Podle výsledků na výzvu Greenpeace zareagovalo jen 131 853 lidí. Jde o jednu z
nejméně povedených petičních akcí na podporu lidového hlasování v dějinách
Rakouska. Pro srovnání: Historicky nejúspěšnějšího z celkem třiceti rakouských
hlasování o referendu se zúčastnilo 1,362 miliónu lidí. Konalo se v roce 1982 a
týkalo se stavby nového kongresového centra. Také loňská akce, jejíž
organizátoři žádali odstavení Temelína, měla mnohem větší odezvu. Podpořilo ji
více než 900 tisíc lidí. Přesto není nic ztraceno, tvrdí rakouští aktivisté.
Naopak. \"Náš cíl jsme splnili,\" reagoval na výsledky hlasování Bernhard
Drumel, jeden z předáků organizace Greenpeace. \"Překročili jsme hranici sta
tisíc podpisů. Hlasování o referendu se teď bude muset projednávat v parlamentu.
Experti ale upozorňují: To, co je možné v Rakousku, může být ve zbytku Evropy
neproveditelné. \"Konec jaderné energie? Absolutní nesmyl,\" tvrdí profesor
Helmut Rauch z Jaderného ústavu rakouských univerzit. Rakousko má podle něj
výhodu, že může využívat vodní elektrárny. Z patnácti členských zemí EU využívá
jadernou energii osm států. Tři z nich - Británie, Francie a Finsko - chtějí
postavit další, zcela nové reaktory. Bez nových atomových elektráren se západní
Evropa neobejde, varovali minulý týden manažeři velkých evropských energetických
firem. \"Pokud se rychle nepostaví, bude na evropském trhu během příštích tří
let nedostatek energie,\" citovala agentura Reuters Neila Rothwella ze
společnosti RWE. TITULEK12: Jaderné elektrárny na evropském kontinentu [*]
Atomovou energii využívá 19 evropských zemí. [*] V provozu je celkem 214
jaderných reaktorů, z toho nejvíce ve Francii (59), Británii (31) a Rusku (30).
[*] Šest členů EU (Rakousko, Řecko, Irsko, Dánsko, Lucembursko a Portugalsko)
nikdy žádnou atomovou elektrárnu nespustilo. Reaktory nejsou ani v Estonsku,
Lotyšsku, Polsku, na Maltě a na Kypru. ZDROJ: HN
Sen ekologických aktivistů o bezjaderné Evropě se vzdaluje. Měsíc poté, co odstavení atomových elektráren odmítly dvě třetiny Švýcarů, neuspěli odpůrci jaderné energetiky ani v sousedním Rakousku. Petici na podporu protiatomového referenda, s níž přišla rakouská pobočka hnutí Greenpeace, podepsalo mnohem méně lidí, než organizátoři čekali.
Zatímco Švýcaři rozhodovali o tom, zda uzavřou vlastní atomová zařízení, aktivisté v Rakousku žádali víc: Prostřednictvím lidového hlasování (které by vypsal parlament) chtějí donutit vládu ve Vídni, aby k odstavení jaderných elektráren přiměla celou Evropskou unii.
\"Z Vídně sice neustále zaznívá protiatomová rétorika, při hlasování v Bruselu však Rakousko často chodí do kolen,\" vysvětloval smysl petiční akce mluvčí Greenpeace Matthias Schickhofer. Referendum by mělo rakouské politiky v EU přinutit odmítnout vše, co je v rozporu s koncepcí bezjaderné Evropy.
Aby se návrhem na vypsání referenda začal zabývat parlament, bylo třeba sesbírat nejméně 100 tisíc podpisů. \"Organizátoři však doufali, že akci nazvanou Bezjaderná Evropa podpoří alespoň 290 tisíc Rakušanů,\" uvedla agentura APA.
Podle výsledků na výzvu Greenpeace zareagovalo jen 131 853 lidí. Jde o jednu z nejméně povedených petičních akcí na podporu lidového hlasování v dějinách Rakouska.
Pro srovnání: Historicky nejúspěšnějšího z celkem třiceti rakouských hlasování o referendu se zúčastnilo 1,362 miliónu lidí. Konalo se v roce 1982 a týkalo se stavby nového kongresového centra.
Také loňská akce, jejíž organizátoři žádali odstavení Temelína, měla mnohem větší odezvu. Podpořilo ji více než 900 tisíc lidí.
Přesto není nic ztraceno, tvrdí rakouští aktivisté. Naopak. \"Náš cíl jsme splnili,\" reagoval na výsledky hlasování Bernhard Drumel, jeden z předáků organizace Greenpeace. \"Překročili jsme hranici sta tisíc podpisů. Hlasování o referendu se teď bude muset projednávat v parlamentu.
Experti ale upozorňují: To, co je možné v Rakousku, může být ve zbytku Evropy neproveditelné.
\"Konec jaderné energie? Absolutní nesmyl,\" tvrdí profesor Helmut Rauch z Jaderného ústavu rakouských univerzit. Rakousko má podle něj výhodu, že může využívat vodní elektrárny.
Z patnácti členských zemí EU využívá jadernou energii osm států. Tři z nich - Británie, Francie a Finsko - chtějí postavit další, zcela nové reaktory.
Bez nových atomových elektráren se západní Evropa neobejde, varovali minulý týden manažeři velkých evropských energetických firem. \"Pokud se rychle nepostaví, bude na evropském trhu během příštích tří let nedostatek energie,\" citovala agentura Reuters Neila Rothwella ze společnosti RWE.
TITULEK12: Jaderné elektrárny na evropském kontinentu
[*] Atomovou energii využívá 19 evropských zemí.
[*] V provozu je celkem 214 jaderných reaktorů, z toho nejvíce ve Francii (59), Británii (31) a Rusku (30).
[*] Šest členů EU (Rakousko, Řecko, Irsko, Dánsko, Lucembursko a Portugalsko) nikdy žádnou atomovou elektrárnu nespustilo. Reaktory nejsou ani v Estonsku, Lotyšsku, Polsku, na Maltě a na Kypru.
ZDROJ: HN
Sdílet článek na sociálních sítích