Seismologická měření v ČR

Severozápadní část Českého masívu je oblastí, kde se stýkají dvě významné geologické jednotky - moldanubikum a saxothuringikum, a kříží se zde dva systémy zlomů - ohárecký (VSV-ZJZ) a mariánsko-lázeňský (SZ-JV). Do této oblasti se soustředují také významné geologické a geofyzikální fenomény - terciérní a kvartérní vulkanismus, minerální a termální prameny, vývěry plynů (mofety) a častý výskyt silnějších zemětřesení.

Seismologická pozorování

Historie Makroseismická pozorování zemětřesení v západních Čechách jsou známy již od konce 12. století. Zemětřesné roje mají relativně krátkou dobu opakování a projevují se také zvukovými efekty. Otřesy v minulých stoletích jsou popsány především v kronikách. Ve 20. století, před zahájením měření seismologických sítí Kraslice a WEBNET, byly zemětřesné roje pozorovány v letech 1900,1901, 1903, 1908, 1911, 1929, 1936-37, 1962, 1973, 1983 a nejsilnější z přelomu let 1985-86. Poslední zmíněný roj byl lokalizován do oblasti Nového Kostela, na okraji Chebské pánve. Byl doprovázen silnými zvukovými efekty, dunivými zvuky podobnými náhlým detonacím a otřesy. Silnější otřesy se projevovaly houpavým pohybem zavěšených předmětů, pádem drobných věcí a ty nejsilnější dokonce i materiálními škodami. Zemětřesení byla doprovázena náhlými změnami hladiny spodní vody a změnami ve vydatnosti minerálních pramenů v blízkých Františkových Lázních.

Nejsilnější otřes byl zaznamenán 21.12.1985 v 10:16 UTC, který měl hodnotu lokálního magnituda 4,8 a intenzitu v epicentru 7° MSK-64. Během trvání celého roje seismologové zeregistrovaly okolo 8 000 otřesů. Hloubka epicenter byla stanovena mezi 7 až 10 km. Současnost V současné době měření v oblasti západních Čech zajišťují dvě seismologické sítě: síť Kraslice Ústav fyziky Země, Masarykova universita Brno (ÚFZ) od r. 1991 síť WEBNET Geofyzikální ústav Akademie věd ČR, Praha (GFÚ) od r. 1995 Mapa epicenter z období let 1991 -2000 (zdroj síť Kraslice) poskytuje celkový obraz recentní seismické aktivity regionu západních Čech.

Na první pohled je patrné, že kromě oblasti Nového Kostela (1) je seismicky aktivní oblast v okolí Skalné (7), Kraslice (2), Lazů (4) a na německé straně v oblasti Marktredwitz (5), Adorf (3) a Plauen (6). Epicentra v oblasti Nový Kostel vytvářejí S-J linii pokračující směrem na Počátky a Zwotu v SRN. Tato linie je nejaktivnější, vyskytují se na ní jednotlivé zemětřesné roje, které se řadí do struktury ,,en échelon" SV-JZ směru. Tento směr jednotlivých ploch, kde vznikají otřesy, je patrný nejen z řazení jednotlivých epicenter, ale i z výpočtů ohniskových mechanismů pro silné otřesy z této oblasti. Epicentra v ostatních oblastech prozatím nelze jednoznačně přiřadit k jakékoliv struktuře. Ve většině případů se jedná o menší izolované plochy.

Zemětřesení ve východních Čechách Ve východních Čechách byla zaregistrována zemětřesení na Trutnovsku v oblasti hronovsko-poříčského zlomu. Nejsilnější z nich 10.ledna 1901 mělo intensitu 7° MSK. V současnosti registrují tektonické otřesy z této části Českého masívu stanice České národní seismické sítě (GFÚ AV ČR), nejblíže z nich je stanice Dobruška (DPC). Poslední zaregistrované zemětřesení byly otřesy v roce 1999, z nichž nejsilnější z nich měl magnitudo 2.0 (viz tabulka). Datum Čas Souřadnice Lokální magnitudo 24.6.1999 06:00 50.50 N 16.06 E 2.0 5.9.1999 22:13 50.51 N 16.07 E 1.0 6.9.1999 21:01 - - - 6.9.1999 22:53 - - 0.5 Zemětřesení a vulkanismus na severní Moravě a ve Slezsku Seismologické stanice.

V posledních letech, byla v oblasti východního okraje Českého masívu vybudována řada seismologických stanic, stálých i mobilních. Jednou z nejstarších je stanice Akademie věd České republiky a Technické university v Ostravě - Ostrava, Krásné Pole (OKC), která byla vybudována v r. 1984 a modernizována v r.1999. Od roku 1992 začal budovat nové moderní digitální seismologické stanice na území Moravy Ústav fyziky Země, přírodovědecké fakulty Masarykovy university v Brně (ÚFZ MU Brno). Postupně začaly registrovat stanice Vranov u Brna (VRAC) - 1991, Moravský Beroun (MORC) - 1994, Moravský Krumlov (KRUC) a Velká Javorina (JAVC) - 1995. Od roku 1996 je v provozu také mobilní stanice Mutkov (MUTC). V rámci výstavby regionální seismické sítě v Ostravsko-karvinském revíru byly vytvořeny v roce 1993 dvě sítě - seismický polygon OKR a Frenštát SPF. Tyto dvě sítě mají za úkol jednak sledovat seismicitu důlního revíru - důlní otřesy, jednak sleduje seismicitu frenštátské oblasti a styku Českého masívu s Karpatskou soustavou. Provozovatelem sítě OKR je OKD - Důlní průzkum a bezpečnost a.s., provozovatelem SPF je Ústav geoniky AV ČR Ostrava (ÚGN).

Zemětřesení

Seismická aktivita východního okraje Českého masívu je systematicky sledována od roku 1996. Pomocí moderních digitalních seismologických aparatur je možné registrovat i velmi slabé tektonické otřesy a poměrně dobře lokalizovat i jejich epicentrum. Sledování slabších otřesů je závislé na vzdálenosti od nejbližší stanice a tak i dnes je snaha vybudovat v oblastech s předpokládanou seismickou aktivitou více stanic.

Podle mapy epicenter lze konstatovat, že prozatím nejsilnější zemětřesení (s lokálním magnitudem nad 1,0) jsou registrována v opavské oblasti, v blízkosti Králického Sněžníku, Hrubého Jeseníku (sedlo Na skřítku), Břidličné, východně od Hradce nad Moravicí a v Moravské bráně. Slabá zemětřesení jsou lokalizována především do oblasti Oderských vrchů, Nízkého Jeseníku a Hané. Výsledky pozorování seismické aktivity východního okraje Českého masívu a jejich interpretace jsou pravidelně publikovány v ,,Geologických výzkumech na Moravě a ve Slezsku" pro jednotlivé roky, vydávané ČGÚ, pobočka Brno společně s Katedrou geologických věd. Rozšíření neovulkanitů v Nízkém Jeseníku Třetihorní vulkanismus je znám v mnoha oblastech kulmu Nízkého Jeseníku. Jde většinou o výlevy čedičů, olivinických čedičů, bazanitů a jejich pyroklastik. Počátek vulkanické činnosti nastal pravděpodobně v období mladšího pliocénu (od 5 MA) a doba trvání se předpokládá až do období staršího pleistocénu (0,07 MA). Výsledky paleomagnetismu naznačují, že čedičové vulkány Nízkého Jeseníku jsou starší než 700 000 let.

Nejznámějšími sopkami jsou Uhlířský vrch a Venušina sopka u Bruntálu, Malý a Velký Roudný. Souvislost mezi třetihorním vulkanismem a seismickou aktivitou východního okraje Českého masívu nelze zatím jednoznačně vyloučit ani prokázat. Je zřejmé, že slabé tektonické otřesy jsou nejen v blízkosti sopečné činnosti, ale i na některých tektonicky oslabených zónách masívu.

Zdroj: www.cgs.cz