Biozelenina ve stráních Vysočiny
Kozy jsou pěkné, ale ne zrovna rentabilní, říká farmář Mladý zemědělský inženýr
Aleš Horák patří k několika málo českým pěstitelům biozeleniny. Jeho pozemek
leží hned za domem v obci Lesoňovice kousek před Bystřicí nad Pernštejnem cestou
od Brna. Leží již ve žďárském okrese, i když své výpěstky prodává hodně v Brně.
A také v Praze, kam pravidelně po dvou týdnech jezdí. Horákova sestra chová
kozy, není to však příliš rentabilní, říká Aleš. S ekologickou zeleninou
hnojenou výhradně přirozenými, nikoli průmyslovými hnojivy začal v roce 1994,
krátce po dokončení vysoké školy. Sám je vegetarián, nikomu tuto stravu nenutí.
Jen mimochodem podotkne, že výrazně zlepšila jeho nemalé zdravotní problémy.
Horákova ekofarma nazvaná Baucis má 28 hektarů, kromě koz tam chovají masný a
kombinovaný skot. Loni inženýr Horák pěstoval biozeleninu na 1,3 hektaru, letos
na 2,5. Říká, že je to extenzívní pěstování, výnosy zvyšuje zvětšováním plochy.
Půda v této části Vysočiny ve výšce 600 metrů nad mořem je spíše písčitá a
kamenitá. \"Neuvažuju o dalším rozšíření, spíše motivuju ostatní farmáře, aby
taky začali s biozeleninou. Tady skutečně není zelinářská oblast,\" ukazuje pole
na docela strmém svahu. Nejvíce je tam zapotřebí ruční práce při okopávání. Za
ubytování a jídlo Na málo atraktivní ruční práci nebývá Horák sám. Nabízí
možnost šestihodinové práce za den a za to má zájemce ubytování a vegetariánskou
stravu. Přijíždějí ekologičtí aktivisté z hnutí Duha, členové hnutí Brontosaurus
a z podobných organizací. V tomto týdnu jsou obsazena všechna čtyři místa. Vaří
Horákova manželka, ve školním roce zaměstnaná jako učitelka. Méně obvyklou formu
naturální výměny práce za jídlo a střechu nad hlavou má farmář dohodnutou s
finančním úřadem. \"První rok jsem jako nezkušený neměl zajištěn odbyt. Dneska
lidi sice biozeleninu netrhají z ruky, ale mají docela slušný zájem. Nedokážu
vypěstovat všechno, co bych mohl prodat,\" říká mladý pěstitel. Zaručeně zdravou
zeleninu dodává do sítě prodejen po Vysočině a do různých klubů přátel zdravé
výživy. Prodává také na biojarmarcích v Praze a v Brně. Běžné zeleniny je dost
Čtyři kozy, jeden kozel a čtyři kůzlata u Horáků nejsou žádný reprezentativní
chov, mají je spíše pro potěšení a mléko, případně sýry, jen k vlastní spotřebě.
\"Kdybych se chtěl dostat na špičkovou úroveň, trvalo by to deset let,\" uvažuje
farmář. Jeho doménou zůstane biozelenina. Konvenčním způsobem nepěstuje, nebylo
by to prý vůči zákazníkům důvěryhodné. \"Kdyby část pěstitelů přešla na
pracnější biozeleninu, zvýšila by se kvalita a možná by to pomohlo snížit
nezaměstnanost,\" domnívá se Horák. Ceny jeho výpěstků jsou srovnatelné s
maloobchodem. Zdroj: Právo
Kozy jsou pěkné, ale ne zrovna rentabilní, říká farmář
Mladý zemědělský inženýr Aleš Horák patří k několika málo českým pěstitelům biozeleniny. Jeho pozemek leží hned za domem v obci Lesoňovice kousek před Bystřicí nad Pernštejnem cestou od Brna. Leží již ve žďárském okrese, i když své výpěstky prodává hodně v Brně. A také v Praze, kam pravidelně po dvou týdnech jezdí. Horákova sestra chová kozy, není to však příliš rentabilní, říká Aleš. S ekologickou zeleninou hnojenou výhradně přirozenými, nikoli průmyslovými hnojivy začal v roce 1994, krátce po dokončení vysoké školy. Sám je vegetarián, nikomu tuto stravu nenutí. Jen mimochodem podotkne, že výrazně zlepšila jeho nemalé zdravotní problémy. Horákova ekofarma nazvaná Baucis má 28 hektarů, kromě koz tam chovají masný a kombinovaný skot. Loni inženýr Horák pěstoval biozeleninu na 1,3 hektaru, letos na 2,5. Říká, že je to extenzívní pěstování, výnosy zvyšuje zvětšováním plochy. Půda v této části Vysočiny ve výšce 600 metrů nad mořem je spíše písčitá a kamenitá. \"Neuvažuju o dalším rozšíření, spíše motivuju ostatní farmáře, aby taky začali s biozeleninou. Tady skutečně není zelinářská oblast,\" ukazuje pole na docela strmém svahu. Nejvíce je tam zapotřebí ruční práce při okopávání.
Za ubytování a jídlo
Na málo atraktivní ruční práci nebývá Horák sám. Nabízí možnost šestihodinové práce za den a za to má zájemce ubytování a vegetariánskou stravu. Přijíždějí ekologičtí aktivisté z hnutí Duha, členové hnutí Brontosaurus a z podobných organizací. V tomto týdnu jsou obsazena všechna čtyři místa. Vaří Horákova manželka, ve školním roce zaměstnaná jako učitelka. Méně obvyklou formu naturální výměny práce za jídlo a střechu nad hlavou má farmář dohodnutou s finančním úřadem.
\"První rok jsem jako nezkušený
neměl zajištěn odbyt. Dneska lidi sice biozeleninu netrhají z ruky, ale mají docela slušný zájem. Nedokážu vypěstovat všechno, co bych mohl prodat,\" říká mladý pěstitel. Zaručeně zdravou zeleninu dodává do sítě prodejen po Vysočině a do různých klubů přátel zdravé výživy. Prodává také na biojarmarcích v Praze a v Brně.
Běžné zeleniny je dost
Čtyři kozy, jeden kozel a čtyři kůzlata u Horáků nejsou žádný reprezentativní chov, mají je spíše pro potěšení a mléko, případně sýry, jen k vlastní spotřebě. \"Kdybych se chtěl dostat na špičkovou úroveň, trvalo by to deset let,\" uvažuje farmář. Jeho doménou zůstane biozelenina. Konvenčním způsobem nepěstuje, nebylo by to prý vůči zákazníkům důvěryhodné. \"Kdyby část pěstitelů přešla na pracnější biozeleninu, zvýšila by se kvalita a možná by to pomohlo snížit nezaměstnanost,\" domnívá se Horák. Ceny jeho výpěstků jsou srovnatelné s maloobchodem.
Zdroj: Právo
Sdílet článek na sociálních sítích