Čištění odpadních vod v kořenových čistírnách

Odpadní vody z měst a obcí jsou obvykle zpracovávány v klasických aerobních čistírnách se značnou produkcí kalu. Alternativní technologie kořenových čistíren je provozně méně náročná. Základním principem kořenové čistírny od- padních vod (KČOV) je horizontální průtok odpadní vody propustným substrátem, který je osázen mokřadními rostlinami. Při průtoku odpadní vody filtračním materiálem dochází k odstraňování znečištění kombinací fyzikálních, chemických a biologických procesů. Filtrační lože je většinou 60 až 80 cm hluboké a substrát musí být dostatečně propustný, aby nedocházelo k ucpávání. V současné době se nejvíce používá štěrk, drcené kamenivo nebo kačírek o zrnitosti 4/8 nebo 8/16 mm. Filtrační materiál je nutno ukládat z prostoru mimo vlastní lože, aby se zamezilo jeho zhutňování. Rozvodné a sběrné zóny jsou vyplněny hrubým kamenivem (50 až 200 mm). Filtrační lože je odděleno od podloží nepropustnou vrstvou, nejčastěji plastovou fólií (PVC, PE), aby nedocházelo k nekontrolovaným průsakům do podloží a následnému znehodnocování podzemních vod. Je vhodné plastovou fólii podložit a překrýt geotextílií, aby nedošlo k protržení fólie při navážení filtračního materiálu. Před vlastní kořenovou čistírnu je vždy nutné zařadit mechanické předčištění, které je pro tento typ čištění velmi důležité. V případě nedokonalého předčištění se neodstraní dostatečně nerozpuštěné látky, které mohou následně ucpat vlastní filtrační lože. MEZITITULEK: Rostliny Pro osázení KČOV se nejvíce používá rákos obecný (Phragmites australis), pro malé domovní čistírny lze využít i jiné mokřadní rostliny, které mají navíc i dekorativní charakter, např. orobinec (Typha spp.) nebo různé druhy kosatců (Iris spp.). Hlavní role rostlin v těchto systémech v našich klimatických podmínkách je zateplování povrchu v zimních měsících. Rostliny se pravidelně nesklízejí, posekání v zimních měsících (nejlépe na konci zimy v březnu) se doporučuje pouze jednou za 2 až 3 roky. V běžném provedení je plocha KČOV dimenzována na 5 m2 na obyvatele, což zaručuje dostatečné odstranění nerozpuštěných a organických látek bez ohledu na roční období. Více než 10 let zkušeností v České republice prokázalo, že KČOV jsou velmi dobrou alternativou pro čištění odpadních vod z malých obcí a také jako domovní čistírny. V současné době je u nás v provozu více než 150 KČOV. MEZITITULEK: Finance Náklady na výstavbu jsou srovnatelné s náklady na \"klasickou čistírnu\" a činí přibližně 5-10 tisíc Kč na připojenou osobu podle místních podmínek. KČOV však na rozdíl od klasických čistíren neobsahují žádné mechanické a elektrické části, a proto je jejich provoz velmi nenáročný a omezuje se na pravidelné vyvážení kalů z předčištění (většinou 1-2x za rok) a kontrolu nastavení výšky hladiny, případně kosení porostů. Z tohoto důvodu je provoz KČOV podstatně levnější než provoz \"klasických\" čistíren (např. biodiskové či aktivační čistírny). Bohužel zkušenosti ukazují, že někteří provozovatelé si často zaměňují pojem \"nenáročná údržba\" za \"žádná údržba\". V takových případech dochází často k provozním poruchám, které jsou většinou zapříčiněny zanedbáním péče o předčištění. MEZITITULEK: Nepravidelné využívání Výhodou KČOV je jejich možné použití u objektů, které jsou využívány nepravidelně (např. víkendy, prázdniny). Klasickou technologii pro takové případy lze jen těžko použít, protože tyto čistírny nelze provozovat přerušovaně, a navíc vyžadují stálý přísun organického znečištění. Při každém delším odstavení je potom nutné klasickou čistírnu znovu \"zapracovat\" čerstvým aktivovaným kalem. Naproti tomu KČOV lze provozovat i přerušovaně. Mezi nesporné výhody patří také fakt, že KČOV jsou schopny kvalitně vyčistit i velmi zředěné odpadní vody, což je velmi běžný případ v malých obcích s jednotnou kanalizací, kde koncentrace organických látek vyjádřených jako BSK5 na přítoku bývá i < 30 mg/l. Klasické čistírny vyžadují určitou minimální koncentraci organických látek (přibližně 50-80 mg/l) pro svůj provoz. Jako příklad lze uvést čistírnu ve Spáleném Poříčí, která je v provozu již 10 let a dlouhodobé průměrné hodnoty jsou následující: BSK5: přítok 25,8 mg/l - odtok 4,3 mg/l, nerozpuštěné látky: přítok 90 mg/l - odtok 9,3 mg/l. Výstavba KČOV podléhá stejným nařízením jako kterékoliv jiné čistírenské zařízení a musí být schválena příslušným vodohospodářským orgánem, včetně projektu. Jde sice o jednoduchou stavbu, ale její vlastní provedení musí být naprosto precizní. Kořenovou čistírnu lze postavit i svépomocí, ale stavební dozor a garanci musí převzít osoba, která má autorizaci v oboru vodohospodářských staveb. AUTOR: Ing. Jan Vymazal, CSc. Zdroj: ODPADY