Zbytky po spalování hnědého uhlí přináší zisk

Odpadní látky z výroby elektrické energie -popílek, struska nebo energosádrovec mohou nalézat další uplatnění. Pokud tyto materiály splňují nároky na kvalitu a mají udělený certifikát, je možné s nimi obchodovat a následně je využívat v celé škále dalších produktů a stavebních prvků. Proto se stávají objektem obchodních aktivit. Aby bylo možné s popílkem i sádrovcem obchodovat, je nutné, aby měly potřebné vlastnosti, které jsou stvrzeny certifikátem produktu. U popílku se hodnotí chemické složení a fyzikální vlastnosti po zpracování. Například Elektrárna Mělník I má dvě certifikace: jednu od Technického zkušebního stavebního ústavu pro hnědouhelný popílek, který je možné využívat jako neaktivní směs do betonu, výrobu pórobetonu a malt a jako aktivní směs pro výrobu betonu a cementu. Sádrovec obdržel certifikát pro použití ve výrobě stavebních hmot. O popílek z mělnické elektrárny mělo v loňském roce zájem celkem 13 klientů. Největšími odběrateli jsou zcela logicky velké stavební firmy. Celkem bylo v roce 2002 prodáno téměř 26 000 tun popílku. Z teplárny v Praze-Malešicích odebírá popílek jediná firma, která jej využívá pro tzv. vyplňovací suspenze (pro tyto účely není nutná certifikace). Mělnický energosádrovec odebírá rovněž jediná společnost. Ta v loňském roce nakoupila celkem 41 459 tun této suroviny. Obecně se dá říci, že odběrateli jsou větší stavební firmy, které tyto produkty po spalování dále zpracovávají. Obchodování s produkty po spalování má však jednu velkou nevýhodu: sezónnost produkce se bohužel vůbec nekryje s potřebami stavebnictví. To znamená, že v zimních měsících, kdy je produkce sádrovce a popílku nejvyšší, je zájem stavebních firem nízký, a naopak. V létě, kdy probíhá stavební boom, je produkce nízká, stále však zcela dostačující pro současné dodávky stavebním firmám. Skladovací možnosti jsou samozřejmě limitované, což ovlivňuje množství produktů, se kterým lze obchodovat. Produkty, které nejsou zobchodovány, jsou deponovány na úložištích. AUTOR: Zdeněk Černý (Zdroj: Zpravodaj Pražské teplárenské, a. s., 1/2003) Popílek Vedlejší produkt spalování uhlí. Chemicky inertní materiál, složený převážně z oxidů křemičitého, hlinitého, železitého, vápenatého a hořečnatého. Využívá se při výrobě pórobetonu, malty, asfaltových hydroizolačních pásů a cementu. Energosádrovec Finální produkt procesu odsiřování, kdy se plynný oxid siřičitý vypírá k kouřových plynů vápennou suspenzí při pH 5,4-5,6. Vzniklý roztok hydrogensiřičitanu vápenatého se oxiduje vzdušným kyslíkem. Vzniká čistý energosádrovec, což je dihydrát síranu vápenatého. Má povolený určitý podíl částic popílku, siřičitanu vápenatého a nezreagovaného vápence. Od přírodního sádrovce se v podstatě neliší. Předpona - energo označuje způsob vzniku. Používá se při výrobě sádrokartonových desek, pórobetonu a cementu. Zdroj: ODPADY