Obchodníci se smogem

Evropské státy se připravují na to, že si budou mezi sebou prodávat kredity na čistý vzduch. Unie chce tyto obchody spustit od roku 2005 a letos v červenci vydala první směrnici pro vytvoření nového trhu. Analytici odhadují, že bude obrovský: ve virtuálních obchodech se smogem se koncem desetiletí jen v Evropě protočí až dvacet miliard eur ročně. České firmy, které by mohly z prodejů emisí profitovat, zatím vyčkávají. Radnice jsou rychlejší, osm měst a obcí již uzavřelo smlouvy o smlouvách budoucích. Bystřice nad Pernštejnem ji podepsala minulý týden, a to s holandskou firmou BGT. Desetitisícové městečko před dvěma lety přebudovalo městskou kotelnu a začalo v ní spalovat biomasu. Emise z ekologicky čistšího zdroje jsou výrazně nižší než dřív. Za prodej budoucích kreditů - povolenek na vypouštění emisí oxidu uhličitého, dostalo devět milionů korun. Holanďanům, kteří je nakupují pro nizozemskou vládu, by je na základě uzavřené smlouvy měla přenechávat po dobu dvanácti let. Holandská firma spoléhá na to, že její vláda bude nasmlouvané emisní kredity potřebovat. Nizozemsko bude mít potíže s plněním závazku z Kjótského protokolu a státy evropské unie se již dohodly, že budou vůči tomuto závazku vystupovat jako jeden celek. \"Volné emise si budou přednostně prodávat mezi sebou. Tříleté zkušební obchodování zahájí v lednu 2005, kdy už se připojí i nové členské státy. Prodej a nákup kreditů se zpočátku bude týkat jen oxidu uhličitého (CO2). Zapeklitý závazek Dohoda o obchodech s emisemi vznikla na základě obav z dopadů Kjótského protokolu z roku 1997, v němž se zatím téměř dvě stovky zemí - včetně České republiky - zavázaly, že do roku 2008 sníží \"produkci skleníkových plynů. Pro státy evropské unie to znamená, že musejí oproti \"porovnávacímu roku 1990 snížit emise spalování fosilních paliv, tedy hlavně uhlí a ropných produktů o osm procent. Většina z nich už přiznala, že bude mít s plněním tohoto závazku značné potíže. Na problémy s příliš drahou technologií pro omezení zplodin naráží právě u oxidu CO2, který je navíc také produktem rostoucí automobilové dopravy. Kandidátské země, jež za posledních třináct let modernizovaly řadu svých energetických zdrojů a omezovaly průmyslovou výrobu, se naopak do osmiprocentního snížení lehce vejdou. Česká republika snížila emise ve srovnání s referenčním rokem 1990 téměř o pětadvacet procent. Zkušenosti z Ameriky. Obchodování se smogem, při němž jednotliví \"producenti škodlivých emisí nakupují volnou kapacitu jiných výrobců, aby splnili ekologické předpisy, a vyhnuli se tak placení drahých pokut za znečišťování, se už před lety objevilo v Severní Americe a v Japonsku. Zatím se však netýkalo uhlíkových zplodin, obchodovalo se hlavně s emisemi pevných částic a oxidem siřičitým. Nicméně i tyto obchody už dosahují v celosvětovém měřítku objemu šedesáti miliard eur ročně. Radní z Bystřice jsou zatím opatrní. Upozorňují, že jejich smlouva o smlouvě budoucí vstoupí v platnost až poté, co Česká republika uzavře mezistátní dohodu s Nizozemskem. Kjótský protokol navíc dosud nepodepsaly všechny země, takže nevstoupil v platnost. \"Peníze zatím nesmíme v žádném případě utratit, říká šéf finančního odboru městského úřadu Oto Lipovský. Starosta Bystřice Josef Novotný připouští, že jde o fiktivní obchod - město prodalo uspořené emise. \"Pro některé státy je snížení emisí technologicky velmi náročné, a proto si splnění závazku zajistí nákupem volných kapacit ve třetích zemích. Evropská komise rozhodla, že nebude čekat na ratifikaci Kjótského protokolu. I když dosud neupřesnila pravidla pro mezistátní dohody, začátkem července vydala směrnici pro obchodování mezi firmami. Aby splnily limit pro vypouštění škodlivých plynů a nemusely platit pokutu, mohou si nakoupit \"volné kredity od jiných firem, které jich budou mít nadbytek. Virtuální smlouva. V Česku zatím žádná z firem ani obcí neví, kolik kreditů dostane přiděleno. Táňa Spilková z elektrárenské společnosti ČEZ pro týdeník EURO uvedla, že firma čeká na upřesnění pravidel. Připustila, že ČEZ by mohl na obchodech výrazně vydělat, protože v devadesátých letech snížil emise ve většině ze svých elektráren. Ministerstvo životního prostředí nyní připravuje seznam firem, které by měly být do systému obchodování zařazeny. Oddělení změny klimatu, které na tomto úřadě vzniklo předminulý měsíc, vypracuje do května příštího roku takzvaný Národní alokační plán, tedy návrh, kolik kreditů - povolenek na vypuštění jedné tuny oxidu uhličitého - přidělí pro rok 2005 jednotlivým firmám. Vedoucí nového oddělení Tomáš Chmelík předpokládá, že se s přidělenými kredity bude čile obchodovat jak mezi firmami, tak i na národní úrovni, mezi státy. Každý raději nakoupí relativně levné povolenky, aby nemusel platit pokuty. Po roce 2005 se počítá s pokutami 40 eur a od roku 2008 by to mělo být až sto eur za každou tunu překročených emisí. Týdeník EURO má informace, že se zpočátku dostane do systému obchodování 400 až 450 firem. \"V první fázi se zaměří na klíčové sektory z hlediska emisí, tedy na energetiku, rafinerství, papírenský průmysl, uvádí Chmelík. Blanka Růžičková (blanka.ruzickova@euro.cz) Zdroj: Euro