zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Zvykněme si na extrémy v počasí. Budou časté

06.08.2003
Havárie
Zvykněme si na extrémy v počasí. Budou časté
řed rokem zatopila třetinu republiky velká voda. Teď je už týdny vedro a sucho. Jan Pretel, vedoucí oddělení klimatické změny Českého hydrometeorologického ústavu, říká, že z dlouhodobého sledování počasí nejsou tyto jevy normální. \"Je to opravdu náznak toho, že se v atmosféře něco děje. Termín změna klimatu není schizofrenní ani vymyšlený,\" říká Pretel. OTÁZKA: hn: Podle některých vědců však stále chybí dost důkazů k tvrzení, že globální klimatická změna skutečně existuje a že se na ní podílí lidská činnost. Proč jsou názory na globální oteplování stále rozdílné? Myslím, že na to má dost vliv americká politická sféra, která tlačí na vědce, aby nemluvili o tom, že nastává změna klimatu, že jsou tady jasné důkazy. Americký politik nechce snižovat emise skleníkových plynů (USA odmítly ratifikovat Kjótský protokol o omezování skleníkových plynů, které přispívají ke klimatické změně - pozn. red.). Tato skupina lobbisticky zaměřených vědců získává na významu. Myslím, že většina vědců, kteří se klimatickými změnami zabývají čistě z vědeckého hlediska, už dochází ke shodě. Tento konsensus je zahrnut i v mezivládním panelu o klimatické změně, na který se vždycky odkazuji. Změna klimatu by se ve střední Evropě neměla projevovat ani tak zvýšením teploty, ale právě častějším střídáním extrémních projevů počasí. OTÁZKA: hn: Co tedy obyvatele Česka v budoucnu čeká? To, co se děje v posledních pěti deseti letech. To znamená častější výskyt extrémních jevů. V létě delší období s vysokými teplotami a dlouhé periody sucha. Na jaře a na podzim anebo na konci léta více srážek, které může trvat také delší dobu. V takovém případě ale půda nebude schopna pohltit všechnu vodu a mohou nastat záplavy. V zimě bude obecně více teplo a bude i více srážek, což znamená, že bude méně sněžit a víc pršet. OTÁZKA: hn: Některá lyžařská střediska tedy zůstanou beze sněhu? Takto to přímo říci nelze. Je ale pravda, že za sto let by se mohla snížit nadmořská výška, nad níž bude sněhová pokrývka, až o tři sta metrů. To znamená, že v níže položených lyžařských střediscích například v Jizerských horách anebo v Krkonoších bude počet dní se sněhovou pokrývkou výrazně klesat. Jestli někdo chce podporovat lyžařská střediska v těchto lokalitách, musí počítat s tím, že bez umělého sněhu se v budoucnu neobejde. Spoléhat na přírodní sníh prostě nebude možné. OTÁZKA: hn: Umělé zasněžování bude něco stát, stejně jako náprava škod po povodních. Existují nějaké odhady, kolik bude změna klimatu stát? Dvě evropské zajišťovny shodně uvádějí, že pojišťovací náklady na hrazení škod způsobených výskytem extrémních počasových jevů stouply za posledních deset let čtyřnásobně. Náklady jistě porostou. Určitě lze něco podobného čekat i u nás. OTÁZKA: hn: Vědci před několika dny uvedli, že se daří scelovat ozónovou díru, a to díky zákazu freonů. Je reálné, aby státy radikálně omezily i vypouštění skleníkových plynů, které způsobují klimatické změny? Krátká odpověď by byla, že za mého života to nebude. Likvidace ozónové díry je relativně jednoduchá a oproti omezování emisí skleníkových plynů jde o zanedbatelnou položku. Stačí vyvinout nové látky, které nahradí plyny, které ničí ozónosféru. To opravdu není tak nákladné. Ovšem abychom se dostali s emisemi skleníkových plynů na úroveň, která by neškodila, museli bychom je celosvětově snížit o polovinu. Je to drastické číslo, zvláště v kontextu toho, co to znamenalo dohodnout se v Kjótu na omezení pěti procent emisí. A to Kjótský protokol ještě nevstoupil v platnost. Pět procent je přitom jenom kapička, planetě to v zásadě nijak nepomůže. Z toho pramení můj pesimismus. ZDROJ: HN
Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí