V zátopách se stavět nesmí

Ředitel odboru Ministerstva životního prostředí reagoval v HN (22. srpna) na reportáž televize Nova o nové výstavbě v záplavových územích postižených vloni povodněmi. V televizní zpravodajské relaci není prostor pro dlouhé vysvětlování právních předpisů, a tak se stalo, že do ní nebyla převzata část rozhovoru s pracovníkem Ministerstva pro místní rozvoj o aktivních zónách a možnosti zamezit výstavbě stanovením regulativů v územně plánovací dokumentaci. Tím mohlo dojít ke zkreslenému dojmu, že kdekoliv v záplavovém území se může za určitých podmínek stavět. Skutečnost je však jiná. Možnost zástavby v záplavových územích omezuje především vodní zákon. Záplavová území stanoví vodoprávní úřad, který v zastavěných územích obcí a v územích určených k zástavbě podle územních plánů vymezí aktivní zónu, tedy území, v němž průtok vody při povodni zpravidla ničí vše, co mu přijde do cesty. Až na výjimky, mezi které patří zejména vodní díla a nezbytná dopravní a technická infrastruktura, se nesmí v aktivní zóně záplavových území nejen umísťovat, povolovat ani provádět stavby, a to včetně oplocení, ale nesmí se zde ani skladovat odplavitelný materiál, zřizovat tábory, kempy a podobně. Mimo aktivní zónu není výstavba v záplavovém území vodním zákonem zakázána, vodoprávní úřad ale může v tomto území stanovit omezující podmínky. Takto postupuje i v případě, není-li aktivní zóna stanovena. V záplavovém území mimo aktivní zónu by měla být navrhovaná výstavba posuzována podle konkrétní situace, případ od případu. Paušální zákaz by byl stejně nesmyslný, jako umísťování nových roz sáhlejších rozvojových ploch v tomto území. AUTOR: Tomáš Sklenář, vedoucí oddělení koncepcí a metodiky odboru územního plánování Ministerstva pro místní rozvoj, Praha ZDROJ: HN