V zátopách se stavět nesmí
Ředitel odboru Ministerstva životního prostředí reagoval v HN (22. srpna) na
reportáž televize Nova o nové výstavbě v záplavových územích postižených vloni
povodněmi. V televizní zpravodajské relaci není prostor pro dlouhé vysvětlování
právních předpisů, a tak se stalo, že do ní nebyla převzata část rozhovoru s
pracovníkem Ministerstva pro místní rozvoj o aktivních zónách a možnosti zamezit
výstavbě stanovením regulativů v územně plánovací dokumentaci. Tím mohlo dojít
ke zkreslenému dojmu, že kdekoliv v záplavovém území se může za určitých
podmínek stavět. Skutečnost je však jiná. Možnost zástavby v záplavových územích
omezuje především vodní zákon. Záplavová území stanoví vodoprávní úřad, který v
zastavěných územích obcí a v územích určených k zástavbě podle územních plánů
vymezí aktivní zónu, tedy území, v němž průtok vody při povodni zpravidla ničí
vše, co mu přijde do cesty. Až na výjimky, mezi které patří zejména vodní díla a
nezbytná dopravní a technická infrastruktura, se nesmí v aktivní zóně
záplavových území nejen umísťovat, povolovat ani provádět stavby, a to včetně
oplocení, ale nesmí se zde ani skladovat odplavitelný materiál, zřizovat tábory,
kempy a podobně. Mimo aktivní zónu není výstavba v záplavovém území vodním
zákonem zakázána, vodoprávní úřad ale může v tomto území stanovit omezující
podmínky. Takto postupuje i v případě, není-li aktivní zóna stanovena. V
záplavovém území mimo aktivní zónu by měla být navrhovaná výstavba posuzována
podle konkrétní situace, případ od případu. Paušální zákaz by byl stejně
nesmyslný, jako umísťování nových roz sáhlejších rozvojových ploch v tomto
území. AUTOR: Tomáš Sklenář, vedoucí oddělení koncepcí a metodiky odboru
územního plánování Ministerstva pro místní rozvoj, Praha ZDROJ: HN
Ředitel odboru Ministerstva životního prostředí reagoval v HN (22. srpna) na reportáž televize Nova o nové výstavbě v záplavových územích postižených vloni povodněmi. V televizní zpravodajské relaci není prostor pro dlouhé vysvětlování právních předpisů, a tak se stalo, že do ní nebyla převzata část rozhovoru s pracovníkem Ministerstva pro místní rozvoj o aktivních zónách a možnosti zamezit výstavbě stanovením regulativů v územně plánovací dokumentaci. Tím mohlo dojít ke zkreslenému dojmu, že kdekoliv v záplavovém území se může za určitých podmínek stavět. Skutečnost je však jiná.
Možnost zástavby v záplavových územích omezuje především vodní zákon. Záplavová území stanoví vodoprávní úřad, který v zastavěných územích obcí a v územích určených k zástavbě podle územních plánů vymezí aktivní zónu, tedy území, v němž průtok vody při povodni zpravidla ničí vše, co mu přijde do cesty. Až na výjimky, mezi které patří zejména vodní díla a nezbytná dopravní a technická infrastruktura, se nesmí v aktivní zóně záplavových území nejen umísťovat, povolovat ani provádět stavby, a to včetně oplocení, ale nesmí se zde ani skladovat odplavitelný materiál, zřizovat tábory, kempy a podobně. Mimo aktivní zónu není výstavba v záplavovém území vodním zákonem zakázána, vodoprávní úřad ale může v tomto území stanovit omezující podmínky. Takto postupuje i v případě, není-li aktivní zóna stanovena. V záplavovém území mimo aktivní zónu by měla být navrhovaná výstavba posuzována podle konkrétní situace, případ od případu. Paušální zákaz by byl stejně nesmyslný, jako umísťování nových roz sáhlejších rozvojových ploch v tomto území.
AUTOR: Tomáš Sklenář, vedoucí oddělení koncepcí a metodiky odboru územního plánování Ministerstva pro místní rozvoj, Praha
ZDROJ: HN
Sdílet článek na sociálních sítích