ZKUŠENOSTI Z LOŇSKÉHO SRPNA NEZAPADNOU

Je tomu již rok, kdy byly Čechy zasaženy katastrofální srpnovou povodní. V několika městech a obcích, kterým loni velká voda přichystala tvrdou zkoušku, jsme požádali jejich představitele nejen o ohlédnutí zpět, ale také o to, aby se vyjádřili k pomoci, jíž se jim ze strany státu i příslušného kraje dostalo, a zejména jaké poučení lze z povodní i následné obnovy vyvodit. Doc. RNDr. Miroslav Tetter, CSc, primátor statutárního města České Budějovice: Protože v našem městě byla loni v srpnu \"tisíciletá voda\", už dříve navrhovaná protipovodňová opatření přepracovávají odborné firmy tak, aby zabránila i více než stoleté vodě. Na základě zkušeností z loňska a díky podrobné dokumentaci, včetně leteckého snímkování, nyní máme přesně zmapována kritická území. Bylo zadáno zpracování změny závazné části územního plánu města ve vazbě na dopad povodní v srpnu 2002. Z krátkodobých opatření musím jmenovat zásobení města materiálem ke stavbě pískových zábran, uzavřené dohody s podniky na zapůjčení těžké techniky, podrobně zpracovaný krizový plán města apod. Velmi se nám vyplatilo pojištění městského majetku. Po povodních jsme nahlásili přibližně 210 pojistných událostí a do současné doby jsme na zálohách získali 100 miliónů korun. Škody na majetku města přitom překračují 600 miliónů. Největší finanční dotace je z prostředků Evropské unie, od níž jsme na opravu čistírny odpadních vod získali 110 miliónů korun. Jihočeský kraj poskytl městu dotace bez průtahů. Problematické je poskytování prostředků z povodňového fondu města, dotovaného ze státního rozpočtu podle registračních karet. Z 534 žádostí přišly ze státního rozpočtu do tohoto fondu nejdříve peníze pro 118 žadatelů v plné výši, v dalším období pro 160 žadatelů jen v poloviční výši a nyní jsou žádosti ze strany státu pokrývány už jen ze 30 procent. I když si nepřeji, aby se něco podobného, k čemu došlo loni v srpnu, opakovalo, v případě živelné pohromy bych ze strany ústředních orgánů uvítal větší pružnost, méně papírování a rychlejší pomoc. Karel Karásek, starosta Červeného Poříčí, okres Klatovy: Pro sbor dobrovolných hasičů, což je rozhodující složka v obci, bylo zakoupeno kalové čerpadlo Honda s příslušenstvím, gumový člun Polar, halogenové nabíjecí svítilny, nepromokavé obleky i vysoké gumové boty \"prsačky\". Máme již Hydroprojektem Praha zpracovanou také studii protipovodňových opatření a začaly i práce na příslušném projektu. Celkem úspěšně proběhla akce Povodňového fondu obce, s určitým zpožděním se naopak realizuje akce Fondu solidarity EU. Musím říci, že těsně po povodni jsme byli zahlceni požadavky státních orgánů na vyplňování různých tabulek, hlášení apod. JUDr. Luboš Průša, starosta Písku: Hlavním poučením pro nás bylo, že je třeba zdokonalit celý krizový systém a zapracovat do něho všechny zkušenosti z povodně roku 2002. Spíše však půjde o opatření na zmenšení majetkových škod. Ochrana života a zdraví byla i podle stávajícího povodňového plánu na dobré úrovni a také budovy v zátopovém pásmu odolaly poměrně dobře. Provádíme také změny územního plánu, nová zástavba v pásmu zátopy daném výškou hladiny loňské povodně by měla být povolována jen výjimečně - pouze na už zastavěném území za podmínky, že všechny objekty bydlení budou nad hladinou zátopy, rychle evakuovatelné a odolné proti proudění vody při povodni. V zátopových pásmech neočekáváme snahy o nějakou masívnější výstavbu, neboť by tam bylo obtížné objekty pojistit. Jiná rozsáhlá opatření, například nové poldry, přehrady či odklonění koryta řeky, nechystáme, protože jsou buď mimo naše finanční možnosti, nebo by neposkytla dobrý efekt. S pomocí státu i kraje máme celkem dobrou zkušenost. Rezervy vidím v informovanosti středně velkých a malých obcí a také v tom, že Ministerstvo pro místní rozvoj nezveřejňuje u svých programů, kolik na ně má prostředků, ani kolik žadatelů může uspokojit, a vůbec neinformuje o o tom, jak vybírá příjemce pomoci, má-li málo peněz pro všechny uchazeče. Město Písek spolupracuje s Ústavem územního rozvoje Brno na úkolu zadaném ministerstvy vnitra a pro místní rozvoj, kdy by měly býti podle zkušeností z loňských povodní zdokonaleny předpisy pro krizové řízení povodňových stavů. Hlavní připomínky starostů směřují k definici a přesnému vymezení toho, co je základní funkcí území (což je termín důležitý pro to, co stát a kraj zaplatí v případě mimořádných stavů), k hospodárnému užívání veřejných prostředků v případě souběhu s plněním pojišťovny a také k informovanosti povodňových štábů a obecních úřadů malých obcí. Vnislav Konvalinka, starosta Hlásné Třebaně, okres Beroun: Vzhledem ke značným materiálním škodám způsobených loňskou povodní se stále zabýváme vytvořením nového systému včasného varování občanů a - pokud je to možné - tím, jak zabránit zatopení oblasti menšími povodněmi (33letá povodeň). Pracujeme na vytvoření vlastního předpovědního systému stavu vody z dostupných informací na internetu, abychom upravili náš povodňový plán o předpověď změny hladiny řeky. Máme také zájem, aby řeka Berounka byla vyčištěna od nánosů. Ale narážíme na stanovisko ochrany přírody o minimálním zasahování do toku řeky. Naše mínění je však opačné: Dělali to už naši předkové, a řekl, bych, že před rokem 1945 i dobře. Od státu bychom hlavně potřebovali urychlit finanční pomoc tak, jak přišla z programů Evropské unie Phare, SAPARD a Fondu solidarity. Stát je příliš pomalý a navíc bohužel slíbí, nebo dokonce potvrdí pomoc, ale pak ji neposkytne kvůli údajnému nedostatku peněz. Je to i problém dotační pomoci občanům postiženým povodní (dotace do 200 tisíc korun). A konečně by stát měl prostřednictvím stavebních úřadů a stavebního zákona důsledně dbát na omezování výstavby v zátopových oblastech. MUDr. Jiří Besser, starosta Berouna: Je velice těžké brát si poučení z povodně, která je definována jako 350 až 500letá. Myslím si, že pro to, aby lidé mohli žít v blízkosti řek, budou nadále stačit opatření proti stoleté vodě, ale realizovaná do maximální účinnosti. Město Beroun si ověřilo, že kvalitní povodňový plán může při povodni hodně pomoci, i když je ho nutné po loňsku v některých ohledech pochopitelně aktualizovat. Také jsme již začali zpracovávat projektovou dokumentaci k územnímu rozhodnutí o protipovodňové ochraně města a už na podzim bychom měli vědět, jaká protipovodňová opatření by našemu města měla pomoci. Nezadali jsme ovšem pouze celkové zpracování protipovodňových opatření, ale i dílčí projekty. Některé z nich nyní už realizujeme, například protipovodňovou ochranu chladicího média na zimním stadiónu. S pomocí státu a Středočeského kraje při obnově po povodních jsme velice spokojeni a nemám pocit, že cokoli nového - a už vůbec ne v legislativě - by nám mohlo práci ulehčit. Státu za vyplácení sociálních podpor ihned po povodni i Středočeskému kraji za jeho přístup ke všem našim popovodňovým problémům musím jen poděkovat. Mgr. Pavel Rynt, starosta Kralup nad Vltavou, okres Mělník: Z loňských povodní například vyplynula nutnost provádět nácviky činnosti povodňové komise i hlídkové a hlásné služby. Stejně tak je třeba pravidelně aktualizovat povodňové plány, havarijní plán města a další dokumenty zpracovávané pro potřeby řízení činnosti za mimořádných událostí. Neméně důležité je udržovat a zlepšovat informovanost občanů o způsobu chování za mimořádných situací a krizových stavů. Byla již vypracována studie na rozšíření a zkvalitnění vyrozumívacího a varovacího systému města (VISO 2002) s propojením na stávající elektronické sirény, přičemž už jsou zajištěny finanční prostředky na pokrytí poloviny nákladů na vlastní realizaci. Kralupy jsou z hlediska ohrožení obyvatel (chemický průmysl, vodní toky, přeprava nebezpečných látek apod.) snad nejproblematičtějším sídelním útvarem kraje, a proto je tahle investiční akce pro nás více než potřebná. Její uskutečnění závisí na finanční dotaci od Generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR,. o kterou město pož ádalo. Zkušenosti s pomocí státu máme jak negativní, tak velmi dobré. Společným jmenovatelem všech záporů přitom byla malá pružnost a rychlost vyřizování všech různých žádostí o dotace. Například vedoucí našeho městského odboru realizace investic poukazuje na to, že na zpracování žádostí bývá vždy velmi krátký termín a poskytovatel dotace o jejích podmínkách často nedostatečně informuje. Naproti tomu je-li dotace skutečně poskytnuta, uplyne vždy dlouhá doba, než peníze na účet města přijdou. Vzorná je spolupráce s krajským úřadem na obnově bytového fondu po povodních při dotaci 70 procent vynaložených nákladů. Z vyjádření vedoucí odboru výstavby a územního plánování bych v té souvislosti citoval, že úředníci kraje naše žádosti vyřizují neprodleně a sami operativně udílejí rady, aby povodní postižení občané dostali dotace včas. Bylo by však třeba upravit a vyjasnit legislativu týkající se povolování staveb v záplavovém území s cílem omezit v těchto lokalitách zástavbu. Vít Bureš, místostarosta Terezína, okres Litoměřice: Jakkoliv jsme loni měli vypracované povodňové směrnice, srpnová povodeň svými rozměry předčila i nejčernější očekávání. Terezín se i se satelitními obcemi prakticky ze 100 procent ocitl pod vodou, která ve městě sahala do výše zhruba 1,5 metru, v obcích v některých místech až 4,5 metru. Město Terezín bylo postaveno jako pevnost se složitým systémem vodních kanálů a čtyř kotlin, které bylo možné v případě nebezpečí napustit vodou, aby se znemožnil vstup protivníka do města. Správná funkce vodní soustavy, která byla v posledních padesáti letech na několika místech vážně narušena, má pro Terezín velký význam při protipovodňových opatřeních. Zvyšuje odolnost města proti povodni, neboť při správné funkci je schopna zadržet vodu mimo území vnitřního města i při její úrovni zhruba do jednoho metru nad nivelitu náměstí. Vodní soustava však má svůj význam i pro řádný odtok vody z města a hradebního systému po povodni. Prvořadým úkolem je obnova funkce odvodňovacího systému města. Při jeho re konstrukci, která bude stát stovky miliónů korun, nám velmi pomáhá stát, Ústecký kraj i evropské fondy, neboť sami bychom na ni nestačili. Roční rozpočet města totiž činí přibližně 27 miliónů korun. Zkušenosti s pomocí státu a kraje při zdolávání následků povodní máme vesměs kladné. Trápí nás pouze nedostatek finančních prostředků od státu, které byly slíbeny občanům na tzv. registrační karty na opravy domů po povodních. ZDROJ: MODERNÍ OBEC